Co mají společného šílené krávy, škrabající se ovce a chechtající se kanibalové?

| Autor: redakce | Rubrika: Zdraví

Dostávám se tu k jednomu z nejpopulárnějších a nejdiskutovanějších zdravotních témat posledních let. Věřím, že většina z Vás už četla nebo slyšela něco málo o nemoci šílených krav. Možná jste se proto zamysleli nad mrazícím boxem, jestli si roštěnky dáte nebo raději zvolíte vepřovou kotletu.

Co mají společného šílené krávy, škrabající
se ovce a chechtající se kanibalové?

Odpověď zní: PRIONY.


Dostávám se tu k jednomu z nejpopulárnějších a nejdiskutovanějších zdravotních
témat posledních let. Věřím, že většina z Vás už četla nebo slyšela něco málo
o nemoci šílených krav. Možná jste se proto zamysleli nad mrazícím boxem, jestli si
roštěnky dáte nebo raději zvolíte vepřovou kotletu. Ale ruku na srdce - kdo z vás
alespoň tuší, jak a u koho tohle všechno začalo a jaká je alespoň relativní šance,
že příští obětí budete právě VY?!


Na podzim roku 1997 získal Stanley B. Prusiner Nobelovu cenu v oblasti medicíny a
fyziologie za objev a charakterizaci infekčního proteinového agens, zvaného prion -
proteinaceous infectious particle. Priony jsou bílkoviny, které jsou obsaženy v buněčných
membránách. Protože je máme ve svých buňkách všichni, tělo je považuje za vlastní
a netvoří proti nim protilátky. Kdyby tomu tak bylo, páchalo by naše tělo vlastně
sebevraždu. Naneštěstí se však vyskytují ve dvou formách. Tu zdravou, normální máme
v buněčných membránách. Pomáhá v přenosu informací do buňky. Ta druhá, mutovaná
forma se dostala dovnitř buňky, je velmi odolná a je považována za infekční. Když
se mutovaná forma dostane do těla, buď spontánní mutací, nebo alimentární cestou,
napadá zdravou formu a mění ji do své podoby. Napadená zdravá bílkovina se mění v
mutovanou a sama napadá další. V celku jde o tzv. dominový efekt. Na okraj podotýkám,
že tedy nejde ani o baktérie, ani o viry. Není zde žádná DNA a to byl hlavní oříšek
pro biology.

Prionová onemocnění objevili Američané D.C. Gajdůšek a B.S. Blumberg, kteří za
tento objev dostali Nobelovu cenu v roce 1976. První popis prionového onemocnění prochází
z roku 1738, kdy ve Francii docházelo k úhynům ovcí, které si před smrtí škubaly
vlnu z kožichů a potácely se. Teprve v roce 1946 bylo prokázáno, že jde o infekční
onemocnění, které dostalo název scrapie. V roce 1920 německý neurolog Hans Gerhard
Creutzfeld popsal mladou ženu, která zemřela na zvláštní degenerativní onemocnění
mozku. Podobný popis pěti pacientů popsal o rok později německý neuropatolog z
Hamburku Alfons Maria Jakob. Ačkoli pacientka doktora Creutzfelda trpěla jinou chorobou,
do paměti se vžilo označení Creutzfeld-Jakobova choroba (CJD). V 50. Letech 20. Století
na Nové Guinei si místní veterinář Zigas všiml zvláštní choroby domorodců
projevující se třesem, záchvaty smíchu a následnou smrtí. Jeho pozorování
potvrdilo zkoumání D.C. Gajdůška, že kuru - místní název nemoci - je infekčního
původu a spojené s rituálním kanibalismem. (Kanibalismus byl asi v 50. Letech místní
vládou zakázán, zmizela proto i záhadná nemoc kuru. Nemocní byli především muži
a děti. Ženy totiž maso zemřelých pouze připravovaly, pojídaly hlavně vnitřnosti
a mužům nechávaly mozky. V buněčných membránách mozkových buněk je největší
procento prionů.)


Zde se dostávám k otázce v nadpisu. Jak je vidět z předešlého prionová onemocnění, zvaná též spongiformní encefalopatie, mohou napadnout lecco. Spongiformní proto, že po smrti se v mozku postižených nalezly dutiny bez známek proběhnuvšího zánětu, přičemž postižená tkáň připomínala houby. Poprvé se onemocnění objevilo u ovcí. Ve Velké Británii se krávy nakazily infekční kostní moučkou z ovcí a nemoc se u nich projevila poruchami rovnováhy, ztrátou motorické kontroly a následnou smrtí. U domorodců na Nové Guinei se nemoc projevovala nezadržitelnými záchvaty smíchu, poruchami řeči, demencí a nakonec úplnou nehybností. U člověka může mít prionové onemocnění i jiné příznaky, například smrtelnou nespavostí postihující především celé rodiny. Prionová onemocnění postihují také norky, jeleny, losy, kočky, nývaly a kudu. Norci se nakazili priony z ovcí a hovězího dobytka, kočky a krávy zase masokostní moučkou kontaminovanou mutovanými priony.

Způsoby získání u člověka jsou různé. Choroba může být dědičná, lze ji získat
spontánní mutací, infekčním přenosem - pravděpodobně z nakaženého hovězího masa, dříve docházelo ke vzácných onemocněním při transplantaci rohovky, nebo podáním znečištěného růstového hormonu z hypofýzy zemřelých lidí.

Člověk je tedy ohrožen především nákazou z infikovaného masa, především hovězího.
Pravděpodobně nepomáhá ani dlouhodobá tepelná úprava. Ovšem riziko, že se na Váš talíř dostane maso z nakaženého kusu je mizivé. Mnohem větší pozornost doporučuji na nebezpečí salmonelóz z nedobře propečeného masa, aň už se jedná o hovězí nebo kuřecí. Tato onemocnění Vás sice nezahubí, zato Vám připraví nepříjemné chvilky na dostatečně dlouhou dobu.


Dobrou chuň přeje MM.

Další články z rubriky

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

Dnes | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Dnes | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

28. 11. | Hledáte padnoucí podprsenku? Nejste sama. Ideální podprsenka by vás neměla nikde utlačovat, škrtit…