Což takhle dát si špenát?

| Autor: redakce | Rubrika: Zdraví

Špenát nám chutná stále více, protože jeho spotřeba se za poslední desetiletí téměř zdvojnásobila. Patří k hodnotným druhům zeleniny s řadou prospěšných látek.

Což takhle dát si špenát?

Nenáročná jednoletá merlíkovitá rostlina je původem ze střední Asie. Dnes se pěstuje, vyjma tropických oblastí, po celém světě. V Evropě patří mezi největší pěstitele špenátu Itálie, Francie a Německo. I když se dělí na jarní, letní a zimní, na trhu je k dostání v průběhu celého roku. Špenát obsahuje více než 90 % vody, jeho energetická hodnota je tedy (jako u většiny druhů zeleniny) velice nízká.

Ve špenátu se nacházejí bílkoviny, lipidy, sacharidy, nerozpustná i rozpustná vláknina. Z minerálních látek vyniká vysokým obsahem draslíku, hořčíku, vápníku, sodíku, dále obsahuje bor, molybden, selen aj. Ve špenátu najdeme i více kyseliny listové (2,125 mg/kg), vitaminu E (16–25 mg/kg), vitaminu K (2–4,4 mg/kg) a vitaminu C (350–840 mg/kg).

Obsahuje bioaktivní látky, jako jsou karotenoidy, lykopen, dále fenolové kyseliny, kvercetin a další. Obsah betakarotenu se pohybuje okolo 33–89 mg/kg. Vysoké zastoupení kyseliny šťavelové snižuje vstřebávání některých důležitých látek, např. vápníku. Pro neutralizaci kyseliny šťavelové je proto vhodné při úpravě špenátu přidat mléko.

Špenát je velice všestranný, uvádí se, že je nejvíce ze všech druhů listové zeleniny. Je oblíbený po celém světě a najdeme ho snad ve všech světových kuchyních. Má neutrální chuť, dobře se kombinuje s vejci, je výborný v nákypech a omeletách. Pizzy a slané koláče jsou pro něj také vhodnou „destinací“.

Špenát jako zásobárna železa – mýtus, který přetrvává

Ve druhé polovině 19. století vystřelila špenát na vrchol popularity práce, která uváděla, že špenát obsahuje 10x více železa než ostatní druhy zeleniny. V první třetině 20. století pak vše ještě podpořil Pepek námořník se svými „špenátovými svaly“. Nedlouho po tom se však již potvrdily zprávy, že v původní práci se stala chyba (u hodnot železa ve špenátu byla omylem posunuta desetinná čárka o jedno místo doprava) a špenát se svým obsahem železa nijak nevybočuje u listové zeleniny z průměru. Patří mezi potraviny se středním obsahem železa (stejně jako např. ryby, cereálie, petržel), obsahuje ho 10–40 mg/kg. Navíc je železo (stejně jako vápník) kvůli obsahu kyseliny šťavelové ze špenátu využíváno naprosto minimálně. Potravinami bohatými na železo jsou např. maso, vnitřnosti, vejce, luštěniny.

Jak nakupovat špenát

Pokud nekupujete špenátový protlak, ale máte rádi špenát čerstvý, je dobré se při jeho nákupu řídit několika jednoduchými pravidly: • Listy by měly být zelené a svěží. • Nepevné řapíky by vás měly odradit od nákupu.

Foto popis| Foto popis|

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Jak připravit batáty? 6 nejlepších receptů s masem i rybou

Jak připravit batáty? 6 nejlepších receptů s masem i rybou

Včera | Sladké brambory neboli batáty u nás nejsou příliš rozšířené. Pomalu se učíme zařazovat je do našeho…

9 dietních receptů s rýží: Pečená s rajčaty, fazolková i v salátech

9 dietních receptů s rýží: Pečená s rajčaty, fazolková i v salátech

19. 1. | Rýže je bohatá na živiny, přitom nezatěžuje organizmus. Prospěje imunitě a pomůže tělu zbavit se…

Ovesné vločky k snídani i k večeři: Lívance, placičky či pomazánka

Ovesné vločky k snídani i k večeři: Lívance, placičky či pomazánka

17. 1. | 1 | Ovesné vločky máme většinou spojené se snídaní či se sušenkami. Ale lze z nich připravit i slané…

Teplý zeleninový salát: Čočkový s batáty, brokolicový i z červené řepy

Teplý zeleninový salát: Čočkový s batáty, brokolicový i z červené řepy

10. 1. | V zimě zpravidla nemáme chuť na salát tak jako v létě. Salát ale nemusí být jen z rukoly, polníčku…