Dědičnost a jiné vlivy na zdraví dutiny ústní

Dědičnost je přenos znaků a vlastností, včetně chorob, z jedince na potomky. Podstatou dědičnosti jsou geny tvořené deoxyribonukleovou kyselinou, která je ve formě chromozomů uložena v jádře každé buňky, včetně buněk pohlavních – vajíček a spermií. Ty svým splynutím dávají vznik novému jedinci, který tak obsahuje polovinu dědičné informace od každého z rodičů.

Dědičných vlivů na zdraví dutiny ústní může být mnoho. Mezi nejčastěji diskutované onemocnění, ovlivněné dědičností, jsou onemocnění dásní a parodontitida. Zde je nutné říci, že vznik zubního povlaku není dědičný! Dědičná může být pouze schopnost organismu bránit se jeho nepříznivým vlivům (imunita organismu) a například i složení tvrdých zubních tkání (množství a kvalita skloviny).

Proto je někdo vůči negativním vlivům mikrobiálního povlaku odolnější a jiný ne. Správně vyčištěný chrup však spolehlivě brání rozvinutí zubního kazu a parodontitidy u více než 95% populace. Zbylých 5% je více ohroženo vznikem těchto onemocnění a je tudíž nutné častěji a pravidelně navštěvovat zubního lékaře. Jen tak se může vznik onemocnění minimalizovat.

Vlivy působící na stav chrupu v těhotenství V těhotenství mohou na plod působit některé látky, které vyvolávají jeho poškození. Nejcitlivějším obdobím v průběhu těhotenství jsou první tři měsíce. V této etapě vývoje by se nastávající maminky měly vyvarovat některých léků, například diazepamu, acylpyrinu či antibiotik. Také různé druhy infekcí mohou plod velmi vážně poškodit, jsou jimi různá parazitární onemocnění, konzumace alkoholu, kouření, rentgenové záření atd. Nastávající maminka by se měla vyvarovat působení všech škodlivin a v případě užívání léků se poradit s lékařem.

Pokud však v období těhotenství dojde k působení škodlivin, lze je zachytit na daných zubech buď dočasného, nebo stálého chrupu. Zárodky dočasných zubů vznikají od 4. do 9. měsíce nitroděložního vývoje (první stálé moláry - stoličky, střední a postranní řezáky, špičáky a první premoláry – třenové zuby). Po narození v 9. měsíci vzniká druhý stálý premolár a druhý stálý molár a od 4 do 15 let zárodky zubů moudrosti. Dokončení vývoje korunky probíhá u dočasných zubů už od pátého měsíce těhotenství a dokončuje se po narození. K dokončení vývoje stálých zubů dochází po narození.

Dočasné zuby se prořezávají v tomto pořadí: střední řezáky postranní řezáky první stoličky špičáky druhé stoličky

Prořezání je dokončeno do 2,5 až 3 let dítěte.

Stálé zuby prořezávají v tomto pořadí:

první stoličky (5 - 7 r.) střední řezáky (6 - 8 r.) postranní řezáky (7 - 9 r.) špičáky a třenové zuby (9 - 12 r.) druhé stoličky (11 – 14 r.) třetí stoličky (po 16. r.)

Velice často se prořezávají zuby v jedné čelisti současně. Pokud se prořeže jeden ze zubů samostatně, pak by se měl druhý řezák objevit v ústech do 3 měsíců a u stoliček nejpozději do 6 měsíců. Někdy ovšem nedojde k založení stálého zubu a v ústech může přetrvávat dočasný zub. Mohou proto chybět postranní řezáky, dolní třenové zuby a poslední stoličky. Poškození zárodku zubu se projeví ve změněném zbarvení a tvaru korunky. Je-li nepoměr mezi velikostí zubu a čelistních kostí, pak se zuby mohou prořezat mimo řadu zubů. Další známkou poruch prořezávání je chybění stálého zubu.

Působením škodlivých vlivů na plod se narodí plná 3% dětí s výraznými fyziologickými odchylkami. Mezi nejčastější anomálie postihující obličej patří rozštěp rtu, čelisti a patra. Tyto fyziologické odchylky se úspěšně léčí ve specializovaných rehabilitačních odděleních. Na dalším místě je méně známá ovšem významná hemifacial microsomia (HFM) často s rozštěpem kombinovaná. Jde o nejčastější formu izolované obličejové asymetrie. Postihuje v průměru jedno z 5000 narozených dětí.

Vlivy působící na stav chrupu po narození

Více poškozen bývá stálý chrup, jelikož se vyvíjí až po narození a je vystaven většímu vlivu škodlivin. „K nejčastějším vývojovým defektům tvrdých zubních tkání způsobených vlivem škodlivin během tvorby zubů patří fluoróza skloviny, vnitřní zabarvení zubů, různé kvalitativní a kvantitativní změny ve sklovině a některé geneticky podmíněné stavy. Pro vznik vývojových defektů během vytváření zubů jsou nejvíce riziková období zrodu zubních zárodků a mineralizace zubních korunek a kořenů,“ uvádí MUDr. Lenka Tůmová z Prahy.

Fluoróza skloviny je poškození vyvolané nadměrným přívodem fluoru v době její mineralizace. Zpravidla se projevuje matnými bělavými skvrnami nebo také proužky různého rozsahu ve sklovině. „Prevence fluorózy spočívá v zabránění nadměrného přísunu fluóru do organismu v době mineralizace zubů, tzn. do 8 let dítěte (po ukončení mineralizace během prořezávání posledních zubů moudrosti). Za nadměrný se považuje až dvojnásobná hladina fluoru v pitné vodě. V České republice je optimální hladina fluoru v pitné vodě 0,8 – 1,2 mg F/I. Je důležité určit správný poměr přísunu fluoridů tak, aby se zabránilo vzniku zubního kazu a zároveň se neobjevily defekty na sklovině,“ dodává MUDr. Tůmová.

Víte, že…….. ……zvýšená kazivost chrupu není způsobena dědičností, ale špatnou dentální hygienou. ……Habsburkové – Karel V. a Filip II., měli dědičnou mandibulární prógenii čili velkou dolní čelist. ……Karel IV. měl čelist posunutou dozadu, protože si ji poranil při souboji. Proto jeho brada působila velmi malým dojmem.

zdroj: AMI Communications Odborná spolupráce: MUDr. Lenka Tůmová