I když se v civilizovaném světě už nemusíme obávat každý den o svůj život a se strachem očekávat nebezpečí, která nám přinese zítřek, platíme za to jistou daň. Jako by psychika zbavená strachu o základní životní potřeby a každodenní nejistoty najednou nevěděla co se sebou, objevil se zdravotní problém typický pro moderní společnost: deprese.
Na vlnách deprese
Namísto pojmu deprese se někdy můžeme setkat také s pojmem „bipolární porucha“. To je onemocnění, které v sobě zahrnuje jak depresi, tak také takzvanou manickou fázi, tedy období, kdy se cítíme lépe. V poměrně řídkých případech se manická fáze projevuje jako výjimečně dobrá nálada, kdy má nemocný člověk pocit nezměrné energie a radosti ze života a je přesvědčen, že všechno dokáže a nic ho nemůže ohrozit.
Ať už ale manická fáze vypadá jakkoli, u neléčeného člověka s bipolární poruchou se více či méně pravidelně střídá období lepší nálady s depresivním obdobím, kdy veškerá zásoba energie vyprchá. Bipolární porucha tak více než co jiného připomíná text písničky „jednou jsi dole, jednou nahoře“, ovšem s tím rozdílem, že fáze dole a nahoře se objevují bez ohledu na vnější okolnosti. A na popis toho, co pro člověka s depresí znamená být dole, je každý písňový text krátký.
Deprese je potenciálně smrtelné onemocnění
Dnes je tak trochu módní prohlašovat, že máme z něčeho depresi. Musíme si však uvědomit, že skutečná deprese je vážné psychické onemocnění, které může končit i smrtí. Pokud u sebe nebo u někoho ze svých blízkých pozorujete depresivní příznaky, obraťte se na profesionála – psychiatra nebo třeba psychologa –, který vám poradí co dál. Mezi nejčastější příznaky deprese patří:
- přetrvávající smutná nálada, pocity úzkosti nebo „prázdnoty“,
- pocity bezmoci, zoufalství a viny,
- ztráta zájmu o aktivity, které nás dříve těšily,
- nespavost nebo naopak nadměrná spavost a únava,
- ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání a přibývání na váze,
Deprese patří do rukou lékaře
Deprese je onemocnění o nic méně skutečné než třeba rakovina nebo žaludeční vředy, a kdo někdy znal člověka, který depresí v pozdějším věku onemocněl, dobře ví, jak obrovská změna se s nemocným člověkem stane. Z veselého optimisty může být během chvíle unavená troska, která nejeví žádný zájem o své okolí. Uvědomíme-li si navíc, že člověk s depresí si může v podstatě kdykoli sáhnout na život, je jasné, že toto onemocnění nemůže člověk zvládnout sám.
V léčbě deprese se dnes používá několik druhů léků, které však u každého pacienta účinkují trochu jinak. Někdo se může po několika měsících téměř dokonale vyléčit, někomu léky umožní žít alespoň víceméně normální a nezávislý život a někteří lidé už do konce života budou pravidelně přecházet mezi svým domovem a psychiatrickou léčebnou, která jim bude poskytovat bezpečné útočiště. Ale i když léky proti depresi nefungují stoprocentně, většinou psychický stav alespoň částečně zlepší.
Můžeme se depresi sami bránit?
Deprese je vážné onemocnění jako každé jiné. To znamená, že lékaři a moderní medicína nám mohou pomoci ho zvládnout s pomocí léků a dalších profesionálních metod. Na druhou stranu je člověk mimo ordinaci a ve svém každodenním životě se svým onemocněním úplně sám.
I když léčba deprese patří do rukou profesionála, ve chvílích, kdy je nám lépe, se můžeme snažit změnit svůj život tak, aby naše potřeba profesionální pomoci byla co nejmenší. Odborníci uvádějí, že riziko depresivních příznaků nám mohou pomoci snížit následující opatření:
- pravidelná, zdravá a pestrá strava bohatá na vitamíny; podle některých studií zvyšuje riziko depresí například nedostatek vitamínu D a kyseliny listové;
- fyzická aktivita, sport nebo častý pobyt na slunci a čerstvém vzduchu;
- komunikace s dalšími lidmi, dostatek přátel a sociálních kontaktů;
- možnost vyjádřit své myšlenky a pocity, ať už v rozhovoru, písemně, nebo třeba uměleckými prostředky;
- klidnější životní styl – nenakládat si na sebe těžko splnitelné úkoly nebo příliš velkou odpovědnost; je potřeba uvědomovat si své omezené možnosti a hranice.
Změna životního stylu sama o sobě depresi nevyléčí. Na druhou stranu nám může respektování požadavků vlastního těla i duše pomoci snížit množství užívaných léků, posílit duševní rovnováhu a také snížit riziko návratu onemocnění.
S depresí bojují i slavní
Miloš Kopecký – slavný herec – bojoval s depresí celý život, přesto své psychické nemoci nepodlehl a v intervalech mezi nejtěžšími „záchvaty“ ztvárnil některé ze svých nezapomenutelných rolí.
Petr Muk – trpěl typickou bipolární poruchou, kdy stavy hluboké deprese střídala období mánie. Zemřel ve svých 45 letech.
Klára Trojanová – česká herečka – bojuje s depresí od roku 2001. Léčila se s pomocí léků i psychoterapie a se svou nemocí se do značné míry naučila žít.
Wade Belak – sebevražda 35letého kanadského hokejisty byla pro mnohé nepochopitelná. Finančně dobře zajištěný muž s úspěšnou kariérou a šťastným rodinným životem byl však již třetím hokejistou, který v roce 2011 přišel vinou těžkých depresí o život.
www.ulekare.cz