Vědci došli k přesvědčení, že epilepsii příznivě ovlivňuje hudba, konkrétně dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Konstatovali to poté, co u epileptiků došlo k výraznému snížení počtu záchvatů po poslechu krátkých pasáží jedné ze sonát velkého skladatele.
Dokáže hudba od Mozarta léčit?
Vědci došli k přesvědčení, že epilepsii příznivě ovlivňuje hudba,
konkrétně dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Konstatovali to poté, co u
epileptiků došlo k výraznému snížení počtu záchvatů po poslechu krátkých
pasáží jedné ze sonát velkého skladatele. Po tomto nečekaném zjištění
následovala řada dalších testů, jejichž účelem bylo zjistit, zda může
mít také jiná hudba stejně pozitivní vliv jako mají Mozartovy skladby.
Podle názoru vědců z mezinárodního týmu může vyvolat takzvaný
Mozartův efekt velmi úspěšně také hudba Johana Sebastiana Bacha.
Pacienti, kteří si poslechli desetiminutový úryvek Mozartovy sonáty, se následně
podrobili testování, v jehož průběhu vědci zjistili, že se pacientům výrazně
zlepšily také prostorové návyky, jako například cílené stříhání či
vystřihování papíru a jeho skládání a rolování.
Zdá se ovšem, že díla hudebních géniů zdaleka neovlivňují jen druh Homo
sappiens. Testování krys prokázalo, že tito hlodavci po vyslechnutí stejné
sonáty dokážou projít labyrintem podstatně rychleji, než bez hudebního
předkrmu.
Ne všichni světoví vědci sdílí nadšení nad výsledky dosažené mezinárodním
výzkumným týmem. Jeho vedoucí, profesor J. Jenkins však tvrdí, že jeho
lidé mají nejen potřebný široký klinický vzorek, ale také dostatek
faktorů potvrzujících získané výsledky.
Výzkumy týmu profesora Jenkinse navíc prokázaly, že lidský mozek využívá
velké množství svých sektorů pro poslech hudby. Levá mozková hemisféra
zpravidla zpracovává rytmus a výšky zvuku, zatímco pravá barvu a melodii.
zdroj: Plus
include("info/nazor.php");=""?>