Éčka, na která si dát pozor.

| Autor: MF | Rubrika: Zdraví

Éčka neboli tzv. aditiva a přídatné látky jsou spotřebiteli proklínaná a výrobci milovaná. Bez nich by potraviny nebyly tak trvanlivé, tak barevné a tak chutné. Jsou ale opravdu tak zdraví škodlivá?

Nevíme, co jíme




Průzkumy říkají, že jen v Americe se do potravin přidává více než 2500 přídatných látek a průměrný Američan jich spotřebuje čtyři až pět kilogramů ročně. V Anglii je to o kilogram méně. Ani my nejsme pozadu. Od roku 1989 jsme stihli dohnat všechno, co jsme v socialistických dobách, kdy u nás éčka moc nefrčela, zmeškali.









S nástupem dovozu potravin ze zahraničí se zdejší výrobci museli chtě nechtě přizpůsobit a po přídatných látkách také sáhnout. Přece jen stále platí, že jíme i očima, a tak zákazník bez rozmýšlení sáhne po lépe vypadajícím jablku, aniž by se mu v hlavě rozsvítil varovný signál, že to
nejspíš nebude samo sebou, že se jablíčko tak leskne, že je souměrné a veliké.




Bohužel platí, že v zahraničí jsou v tomto ohledu napřed a kupované potraviny bedlivěji studují. Několikrát už proběhla médii zpráva, že k nám míří i potraviny, které by v zahraničí zákazníci nechali bez povšimnutí v regálech, protože vědí, že jejich složení škodí zdraví.




Pozor na etikety




Zdá se, že éčkům nelze uniknout. Kdo se jim přece jen uniknout snaží, měl by si pozorně číst etikety výrobků. Podle vyhlášky č. 4/2008 Sb., ze dne 3. ledna 2008, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin, mají výrobci povinnost
uvádět přídatné látky na obalu výrobku.




Výčet éček by měl být uveden sestupně podle obsaženého množství. Potíž je ale s velikostí obalu. Pokud je největší plocha obalu menší než 10 cm2, nemusí výrobce výčet látek uvést. Výčet éček nenajdete ani v případě, pokud
je potravina balena přímo v obchodě, tedy například sýr, který je v prodejně nakrájen a zabalen.




Skryté nebezpečí




Některá tvrzení říkají, že éčka mohou způsobovat zdravotní problémy od alergií až po vznik rakovinových buněk, ale takto zjednodušeně na to nelze nahlížet.




Na zdravotní stav spotřebitele totiž může mít škodlivý vliv i to, pokud bude některé potraviny konzumovat v nadměrném množství, v nevhodné nutriční skladbě a nebude dodržovat správnou životosprávu. Člověk vykonávající sedavé zaměstnání, pracující ve stresu a stravující se
převážně uzeninami tak bude nejspíš trpět zdravotními problémy bez ohledu
na „škodlivá éčka“.




Pravdou však je, že u některých často užívaných aditiv jsou skutečně známy možné nepříznivé reakce, především kožní nebo dýchací potíže. Lidí takto citlivých je však nízké procento. Vliv přídatných látek na organismus je
samozřejmě testován, ale jen na zvířatech. Přídatné látky však mohou jinak působit na člověka a jinak na zvíře.




Proto se dávky přepočítávají podle váhy zvířete a váhy člověka, ale přesto otazníky zůstávají. Také nevíme, jaký vliv má dlouhodobá konzumace přídatných látek, protože je třeba vzít v úvahu, že takto upravené
potraviny jíme dlouhodobě.




Éčka a děti




Výrobky určené dětem mají upravená kritéria. Dětská výživa tak bude mít vždycky svou přírodní barvu, ale pro bonbony to neplatí. Ve žvýkačkách nebo
limonádách, které si děti běžně dopřávají, najdeme mimo jiné také umělá sladidla. Nic z toho dětskému organismu neprospívá.




V některých studiích se dokonce přímo uvádí, že přídatné látky, především zvýšená konzumace sladkostí a nápojů obsahujících směsi E102, E104, E124, E110, E122, E129 mohou ovlivňovat hyperaktivitu u dětí.




Hyperaktivní děti by měly tato barviva z jídelníčku odstranit. Od 20. července 2010 bude povinností výrobců při používání určitých syntetických barviv v potravinách upozornit na to, že mohou ovlivňovat činnost a pozornost dětí.




Nicméně je třeba říct, že pod kódem E se skrývají i přírodní látky, a dokonce látky zdraví prospívající včetně vitaminů. Najdete je tedy například i v biovýrobcích. Není tedy třeba všechna éčka házet do jednoho „škodlivého“ pytle.




Některá špatná éčka




E 102, E 110, E 122 až 124,


E 151 – alergické reakce hlavně u lidí přecitlivělých na kyselinu acetylsalicylovou


E 123 – silně rakovinotvorný, v Rusku a USA je zakázán


E 200 až 203 – záněty kůže


E 214 až 219 – způsobují kontaktní zánět kůže, vzácněji kopřivku a záchvatovité zúžení průdušek


E 220 až 228 – alergické reakce včetně anafylaktického šoku a záchvatovité zúžení průdušek především u alergiků


E 210 až E 213 – dráždí kůži, oči, sliznici, zvyšují riziko vzniku žloutenky u novorozenců


E 320 a E 321 – dráždí oči, kůži a sliznice


E 951 – zdroj fenylalaninu




Pár dobrých éček




E 100 kurkumin – přírodní žluté
barvivo


E 101 riboflavin


E 160 vitamin A


E 300 kyselina askorbová(vitamin C)


E 440 pektin


E 901 včelí vosk









„Další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu My life „

Další články z rubriky

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

Dnes | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Dnes | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

28. 11. | Hledáte padnoucí podprsenku? Nejste sama. Ideální podprsenka by vás neměla nikde utlačovat, škrtit…