Flámujete? Brzy můžete být tlusté a nemocné!

Flámujete? Brzy můžete být tlusté a nemocné!

Patříte mezi dámy, které si rády a často protáhnou příjemný večer do půlnoci a déle? Víte, že dlouhodobý nedostatek spánku a odpočinku může stát v pozadí nadváhy a častější nemocnosti?

Možná to znáte od dětí, jejichž organismus umí dát velmi srozumitelně najevo, jsou-li nevyspalé a přetažené. Nevyspalé děti jsou mrzuté, ukňourané a pokud nedostatek spánku a odpočinku přeroste určitou mez, jednoduše onemocní – a my dospělí na tom kupodivu nebýváme lépe. Dlouhodobý nedostatek spánku a odpočinku se na kondici našeho organismu vždy nějak neblaze projeví.

Nedostatek spánku a nadváha

Výsledky nedávné populační studie z Bristolské univerzity provedené na tisíci dobrovolnících naznačují, že hormonální změny v organismu způsobené nedostatkem spánku mohou vést ke zvýšené chuti k jídlu. Jsme-li dlouhodobě nevyspalí, je náš metabolismus pomalejší a logicky spálí i méně kalorií, naopak hladina hormonu odpovědného za pocit hladu stoupá. Důsledky takových změn nejsou příliš přívětivé: nevyspalý a unavený člověk více sní a méně „spálí“.

„Lidé, kteří obvykle spí pouze pět hodin denně, mají o 15 % vyšší hladinu ghrelinu – hormonu hladu, než ti, kteří spí osm hodin,“ uvádí se v uvedené studii. U sledované skupiny byla dále zaznamenána nižší hladinu leptinu (hormonu potlačujícího chuť k jídlu). Další podobné studie potvrzují závěry z Bristolu, a navíc dávají do souvislosti nedostatečný spánkový režim dětí a nárůst dětské obezity. Děti i jejich rodiče se nejen stále méně hýbou a více jedí, ale vzhledem ke každodennímu sledování televize a vysedávání u počítače i méně spí.

K závěrům studií lze logicky přidat i názor zdravého selského rozumu – „pokud ponocuji (ať již u TV s přáteli, v klubu či jinde), málokdy se to obejde bez něčeho na zub“. Takže se místo spánku nejen pobavíme, ale také pokračujeme v příjmu kalorií do nočních hodin – kalorický denní příjem narůstá.

Nedostatek spánku a nemoci

Pokud organismu neposkytneme dostatek času k regeneraci sil, časem nám jednoduše síly dojdou – a pro oslabené tělo je samozřejmě mnohem těžší ubránit se nejrůznějším zdravotním problémům, se kterými bychom se jinak pravděpodobně vypořádali. Prestižní lékařský časopis Americké diabetické asociace, Diabetes Care, dokonce publikoval několik studií, jejichž výsledky naznačují, že dlouhodobý nedostatek spánku narušuje fungování organismu do té míry, že se citelně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu. Ve sledovaných skupinách se rizikově jevili především jedinci s poruchami spánku a lidé spící měně než 5–6 hodin denně.

Zatímco důsledky krátkodobého spánkového deficitu jsou spíše nepříjemné (labilita, výkyvy nálad, zhoršená schopnost koncentrace a tvořivosti, někdy pasivita apod.), důsledky dlouhodobého spánkového deficitu jsou mnohem závažnější – nadváhou a sníženou imunitou počínaje, diabetem a kardiovaskulárními chorobami konče. Dlouhodobý deficit však nepostihuje jen tělo, ale i duši – k fyzickým problémům se mohou přidat také deprese.

„Víkend v posteli“ to nenapraví!

Pokud jste si mysleli, že jeden prospaný víkend dohoní váš spánkový deficit, jste bohužel na omylu. Organismus neošálíte, dle odborníků si totiž tělo žádá mnohem delší a kvalitní „spánkovou péči“ v řádu několika týdnů. Přesné číslo však nelze dle vědců vzhledem k individuálním odlišnostem poskytnout. A kolik hodin bychom tedy měli spát? Samozřejmě i to je individuální, i v odborných kruzích se o tom vedou diskuse. Jakýsi průsečík však u dospělé populace tvoří zhruba 8 hodin denně. U někoho je však potřeba spánku vyšší – i 9 hodin, u někoho nižší – okolo 6 hodin. Pokud jde o jednorázové „flámování“, lze údajně deficit „dohnat“ zhruba kvalitním 10 hodin trvajícím spánkem.

Spánkové zajímavosti. Aneb i při spánku lze tvořit a objevovat!

Mozart, Stravinskij a někteří další významní hudebníci prý komponovali i ve spánku; mnohé melodie se jim zkrátka zdály! Významný německý chemik a profesor na universitě v Bonnu, Kekulé von Stradonitz, prý objevil vzorec benzenu ve snu. Spánek atomového vědce Nielse Bohra zase přinesl světu model atomu. Ostatně není se čemu divit, už otec psychoanalýzy Sigmund Freud byl přesvědčen, že podvědomé problémy řešíme i ve snech.

Doporučujeme

Články odjinud