Jak potvrdí zřejmě každý psychiatr, není vůbec snadné vybrat při léčbě duševně strádajících pacientů úplně nejvhodnější lék a stanovit jeho přesné dávkování. Většina z dosud užívaných preparátů totiž má některé nevypočitatelné vedlejší účinky, k nimž mimo jiné patří skoro nezvladatelné zvyšování tělesné hmotnosti.
Nabírání kil tak může zhatit i celkový průběh léčby, neboť nemocného zatěžuje nejen po fyzické, ale také duševní stránce. Tuto skutečnost podtrhl na Světovém kongresu psychiatrů, jenž se koná v Káhiře, psychiatr a genetik Jim Kennedy z torontské univerzity. K ilustraci použil příkladu z vlastní praxe. Třicetiletá žena během dvouleté léčebné kúry ztloustla o 44 kilogramů, z původních 65 na 109 kilogramů. Začala se psychicky ještě více hroutit.
A přitom stačilo tak málo, aby k něčemu podobnému nedošlo. Jenže při zahájení její léčby ještě neexistoval DNA-test, jejž nyní Kennedy s hrdostí předvedl svým kolegům. Díky němu se totiž dá nejen přesně stanovit, jaké medikamenty jsou pro toho kterého pacienta nejúčinnější a zda je bude dobře snášet, ale také zda jsou vůbec zapotřebí. „Test přitom přijde jen na pár dolarů,“ zdůraznil torontský psychiatr a genetik, který zároveň upozornil, že jeho prostřednictvím se dají vyloučit i farmaka, jež vyvolávají prudký nárůst váhy. (Plus)