Mnozí se toho děsí. Jiní by zase rádi věděli, jak dlouhý knot hořící svíčky jim na tomto světě ještě zbývá. Ačkoli musíme vyloučit případy nepřirozené náhlé smrti, můžeme podle odborníků pomocí analýzy vlastního genomu získat vcelku pravdivou informaci o délce našeho života.
Psychologové však upozorňují, že ne každý dokáže tuto informaci unést. Co by s vámi asi udělalo zjištění, že tu budete maximálně do padesáti a pak konec? Experti se však hájí: „Nejsme vědmy. Nepředpovídáme den smrti. Konečně každou vteřinu vás může porazit auto nebo můžete zakopnout a zabít se. To se geneticky předpovědět nedá. My se jen můžeme podívat na konce chromozomů v jádře buněk a odhadnout, k jakým nemocem jste náchylní. Myslíme si, že to bude mít velký vliv na utváření života každého jednotlivce, a také na výši zdravotního a penzijního pojištění.“
V americkém státě Utah odborníci podrobili testům více než sto čtyřicet dobrovolníků ve věku kolem šedesáti let. Lékaře zajímaly především takzvané telomery, což jsou jakési čepičky na koncích chromozómů, které mají za úkol stabilizovat nositele genů. Postupem času, jak člověk stárne, dochází k porušování a opotřebení telomer, takže jejich ochranná funkce se oslabuje a dochází ke vzniku degenerativních chorob.
Ti, kteří mají telomery nejdelší, se většinou dožívají také nejvyššího věku. Lidé s malými krátkými telomerami se vysokého věku většinou nedožívají. (Plus)