Hormonální antikoncepce, vychvalovaná i zatracovaná, je fenoménem posledních padesáti let. Přináší mnohé výhody, ale není vhodná pro úplně všechny ženy. Co bychom o ní měly vědět?
Pilulky proti početí znamenaly revoluci ve společenském postavení žen, které dostaly šanci poprvé v historii rozhodovat samy o tom, kdy budou matkami a kolik dětí na svět přivedou. Cestu k všeobecnému přijetí neměly vůbec jednoduchou. Po svém uvedení v Evropě (1961) směly být předepisovány jen vdaným ženám jako lék na poruchy menstruačního cyklu. Později, když si ženy vynutily jejich „legalizaci“, byly pilulky obviňovány z poklesu porodnosti a byly jim připisovány nežádoucí účinky, z nichž jen některé byly skutečné.
Medicínská fakta
Moderní kombinovaná antikoncepce obsahuje dva typy hormonů (estrogen a progestin), a to buď ve stálém složení po celou dobu cyklu, nebo v měnícím se poměru obou hormonů. Po mnoho desetiletí byl jediným účinným estrogenem v antikoncepci syntetický ethinylestradiol, v současnosti jsou dostupné i přípravky s napodobeninou přirozeného estradiolu. Zato progestinů (napodobenin přirozeného progesteronu – hormonu žlutého tělíska) je mnoho a vlastnosti konkrétního přípravku jsou do značné míry závislé právě na typu progestinu.
Mezi nejšetrnější patří ty, které mají mírné, tzv. antiandrogenní účinky, jež brání projevům mužských pohlavních hormonů, které se v malém množství tvoří i v těle zdravých žen. Jeden progestin (drospirenon) brání i zadržování vody v těle, které bývá způsobeno u vnímavých žen estrogeny. K požadavkům na antikoncepci patří kromě již zmíněné spolehlivosti a bezpečnosti i další benefity, jako je pravidelnost (pseudo)cyklu, rychlý návrat k plodnosti, příznivé ovlivnění pleti a kvality vlasů, zmírnění menstruačního krvácení, bolestí a PMS.
Režimy užívání
Antikoncepce se užívá v režimu 21 + 7 (tři týdny s hormony a týden pauza) nebo 24 + 4. Některé typy antikoncepčních pilulek (tzv. monofázické, tedy takové, které mají stejné složení po celou dobu cyklu) se mohou užívat kontinuálně několik měsíců bez pauzy.
Absence pseudomenstruace není škodlivá, někdy se tohoto efektu využívá léčebně, například při chudokrevnosti vyvolané velkými menstruačními ztrátami, při některých onemocněních, na něž má negativní vliv kolísání hormonálních hladin, a podobně.
Výhodou současné hormonální antikoncepce je její spolehlivost (při pravidelném a správném užívání) a při dodržení určitých pravidel i bezpečnost (nesmí být předepisována ženám se sklonem k tvorbě krevních sraženin, při právě probíhajícím jaterním onemocnění, při některých srdečních a neurologických chorobách). Mnohé ženy si užíváním antikoncepce odsouvají menstruaci na vhodnou dobu.
Jiné formy antikoncepce
Koncem minulého tisíciletí dostaly hormonální pilulky „konkurenci“ v podobě nitroděložního systému s hormonem, hormonální antikoncepční náplasti, implantátu a vaginálního kroužku. Existují i tříměsíční (depotní) injekce, jejichž výhodou je příznivá cena, nevýhodou jsou výraznější nežádoucí účinky (nepravidelné krvácení, pomalý návrat plodnosti a negativní vliv na kostní hmotu).
Náplast a kroužek obsahují oba typy hormonů, nitroděložní systém a implantát jen progestin, takže jsou vhodné i pro ženy, které nemohou užívat estrogeny. V loňském roce byl u nás konečně přijat zákon, který umožňuje všem ženám rozhodnout se pro trvalé řešení – sterilizaci. Nesmíme zapomínat ani na nehormonální antikoncepci, například bariérovou, kterou u nás představuje jen kondom.
Její spolehlivost, co se ochrany před těhotenstvím týče, je nižší v porovnání s pilulkami, ale zase jako jediná může do jisté míry ochránit před pohlavně přenosnými chorobami. Spolehlivost kondomu se zvýší současným použitím chemické antikoncepce (Pharmatex).
Výpočet plodných a neplodných dnů lze zpřesnit měřením bazální teploty a některými testy, které identifikují ovulaci (lze koupit v lékárně). Určení doby ovulace se v poslední době spíše používá k vytipování optimální doby pro početí.
Je opravdu bezpečná?
Byly doby, kdy se pilulky považovaly za součást životního stylu dívek a žen od 15 let až do přechodu, často bez ohledu na to, zda je skutečně potřebují. Hormonální pilulky jsou léčivým přípravkem a jako na lék na ně musíme pohlížet. Každý totiž má své nežádoucí účinky i kontraindikace (zákazy). O nich podrobně informuje příbalový leták uvnitř každé krabičky. V některých zemích jsou k dostání i bez lékařského předpisu, ale v ČR se o této alternativě zatím neuvažuje (výjimkou je tzv. pohotovostní antikoncepce po styku, která se užívá, když dojde „k nehodě“).
Jsou ženy, které se musí ze zdravotních důvodů užívání hormonů vzdát. Je na lékaři, aby posoudil výši rizika a doporučil vhodný typ ochrany před nežádoucím otěhotněním.
Riziko krevní sraženiny lze minimalizovat
V posledních letech se hodně hovoří, někdy až přehnaně, o riziku tromboembolické nemoci. Toto riziko existuje a týká se především žen se sklonem k tvorbě krevních sraženin (trombofilní stav). Ten může být vrozený, může provázet jiná onemocnění, užívání některých léků. Vznik krevní sraženiny stoupá s dehydratací a nepohyblivostí (dlouhodobé upoutání na lůžko, syndrom turistické třídy – při dlouhém sezení a podobně). Ženy s vrozenou odchylkou krevní srážlivosti by měly raději volit jiný typ antikoncepce.
Hormony a rakovina – přímá souvislost mezi hormonální antikoncepcí a karcinomem prsu není definitivně objasněna. Zdá se, že ženy, které mají v rodině výskyt tohoto onemocnění v nízkém věku, by měly být velmi obezřetné, co se týče užívání estrogenů. Ví se, že hormonální antikoncepce dlouhodobě snižuje riziko rakoviny vaječníků a děložní sliznice. Estrogeny urychlují růst myomů a nádorů, které jsou na nich závislé.
Antikoncepce nevede k potratu
Odpůrci někdy argumentují nesprávnou informací, že antikoncepce způsobuje potrat v raném stadiu těhotenství. Kombinovaná hormonální antikoncepce brání ovulaci, není k dispozici vajíčko, takže nevzniká zárodek. Potratová pilulka (RU 486, mifepriston) není v Česku dostupná.