Hypnóza televizní obrazovkou?

Hypnóza televizní obrazovkou?

Před několika málo dny vstoupila lidská populace do roku 2000, posledního roku dvacátého století. Končí tedy století, které nám dalo řadu technických vymožeností, díky nimž se náš život stal a stává stále pohodlnějším, leckdy jednodušším i zábavnějším. Naprosto běžnou součástí našich domácností je televize, video a v posledních letech i počítač.  V jejich společnosti trávíme stále více času. Měli bychom si ale uvědomit, že všeho má být užíváno s mírou a život by měl přinášet i jiné radosti než je sledování televize, videa, hraní videoher a surfování po Internetu. Obzvlášň by se touto radou měly řídit děti ( potažmo jejich rodiče), neboň právě ony věnují často téměř veškerý svůj volný čas těmto neživým kamarádům.

Děti se čím dál tím častěji setkávají s elektronikou a informatikou prostřednictvím televizní obrazovky, videoher a počítače.Není třeba dokazovat, jak je dítě fascinováno pohledem na obrazovku. Tento trend se nedá již zvrátit. Důležité je ovšem stanovit přesně dobu, kdy se vaše dítě bude dívat na televizi nebo na video. Je na rodičích, jak své dítě usměrnit, aby pro něho byla obrazovka co nejpřínosnější a neměla vedlejší negativní účinky. Dítě, které se "uzavře" nebo tráví hodiny před televizní obrazovkou, může trpět pocity osamělosti.

Videohry samozřejmě zahrnují nutnost reagovat a přinášejí příjemný pocit z vlastního rozhodování. Rozvíjejí u dětí rychlost reagovat a vedou dítě k tomu, že se překonává, aby se dostalo do různých úrovní a rozšiřují jeho obzor. Dítě používá počítač a tím se zapojuje do procesu spojení se světem, do mikroinformatiky, a připravuje se na nový způsob zpracování informací. Jestliže se videohry používají nesprávně, nastává riziko. že se stanou pro dítě jediným partnerem, což se děje na úkor nezbytného soužití s kamarády a dětmi jeho věku. Videohry mohou být též příčinou stresů, nervozita, která je mnohdy provází, se může projevit i poruchami spánku. Jestliže, na rozdíl od televize, videohra umožňuje aktivní zapojení dítěte, může vznikat nebezpečí, že se děti od videoher jen tak neodtrhnou.

Převážně my dospělí bychom si měli uvědomit, že dítě ve věku 6 až 10 let vstupuje do různých přátelských vazeb se svými vrstevníky, je naplněno energií a dychtí po kontaktech, poznává samo sebe v konfrontaci s ostatními. Měli bychom děti podporovat, aby se ve svém volném čase věnovaly i společenským hrám a činnostem, které je rozvíjejí po duševní stránce, díky kterým získávají nové zkušenosti při jednání s okolím, které je učí dodržovat pravidla , vedou je k trpělivosti, podněcují jejich paměň a jejich logické myšlení. Velice důležitou aktivitou v životě dítěte by měl být sport, provozovaný na jakékoliv úrovni.