Naši planetu zasáhne pandemie kardiovaskulárních chorob, stejně smrtelná, jako byl středověký mor, uvedl Jean-Pierre Bassand, prezident celoevropské společnosti zabývající se nemocemi srdce a krevního oběhu (ESC) na výroční konferenci, jež se uskutečnila v Mnichově.
Jeho varovná slova vycházejí z reality. Infarkt myokardu a mozková mrtvice jsou totiž světově nejrozšířenějšími příčinami úmrtí značné části populace a tento trend se neustále zvyšuje. Hlavní riziko přitom nesou kuřáci a lidé s nadváhou.
"Zatímco počet milovníků tabáku v průmyslově vyspělých západních zemích zvolna klesá, dochází k jeho permanentnímu nárůstu především v Asii a rozvojových zemích," upozornil Jean-Pierre Bassand a dodal, že podle odhadů odborníků už v roce 2020 budou nikotinové produkty odpovědné za předčasnou smrt zhruba osmi miliónů obyvatel naší planety.
Možné východisko z neutěšeného stavu naznačil kanadský profesor Salim Yusuf, který účastníky konference seznámil s výsledky studie, v níž s týmem spolupracovníků soustředil data od 30.000 dotazovaných ze všech koutů světa. Polovinu z nich již infarkt postihl, druhá byla zatím zdravá. Ze studie vyplynulo, že zásadní změna životního stylu může snížit nebezpečí tohoto zdravotního postižení až o osmdesát procent.
Stačí si prý jen zřetelně uvědomit, které faktory mu nahrávají. Vedle kouření a vysoké hladiny tuku v krvi jsou to zejména zvýšený krevní tlak, diabetes, stres, silná vrstva tuku především na břiše, nepravidelná a malá konzumace ovoce a zeleniny a nedostatek tělesné aktivity.
"Potvrdilo se, že tyto předpoklady platí bez výjimky pro všechny regiony, každou etnickou skupinu, pro muže i ženy bez rozdílu, a stejně tak pro mladé i ty starší," konstatoval profesor Salim Yusuf. (Plus)