Stačí dodržovat několik základních pravidel, které nedovolí stresu proniknout do vašeho života. Jakých? Najdete je v našem článku...
Všichni prožíváme určitou část života ve stresu a část v mírné euforii (spokojenosti, pohodě) a podle toho můžeme usuzovat na kvalitu našeho života. Boj se stresem je sice do značné míry otázkou povahy, ale své dělá také v jaké rodině a době jsme se narodili, jakou máme profesi, naše zdraví, existenční podmínky… Starosti a stres se šíří kolem nás jako nakažlivá epidemie. Je možné se proti tomu bránit?
Stres je reakce člověka na fyzickou nebo psychickou zátěž. Přírodou jsme vybaveni na zvládání stresu bojem nebo útěkem.
Co se děje při stresu v těle?
Mozek vyhodnotí ohrožení a spustí stresovou poplachovou reakci. Organizmus je v pohotovosti – stoupne hladina stresových hormonů (adrenalinu, kortizolu…). Zvýší se hladina cukru, inzulinu a kyslíku na tvorbu energie ve svalech, které se více prokrvují, ale na úkor vnitřních orgánů (srdce, žaludku, střev, ledvin, jater…).
Srdce bije na poplach, zvyšuje se tep a tlak. Rychleji reagujeme, intenzivně vnímáme, ale pozor! Úsudek a logické myšlení se zhoršuje. Proto pokud nemusíte, nedělejte závěry a klíčová rozhodnutí ve stresu, vezměte si na to čas. Podle doby trvání a velikosti rozlišujeme stres přiměřený a nepřiměřený:
Při přiměřeném stresu se po určité době vše vrací k normálu. Přiměřený stres je přiměřená námaha fyzická (práce, sport…) nebo psychická (duševní činnost, problémy …). Pro život je prospěšný, dokonce ho potřebujeme a bývá relativně krátkodobý. Představuje vlastně určitý druh tréninku, který rozvíjí naše duševní a fyzické schopnosti.
Při nepřiměřeném - dlouhodobém stresu je však vysoká hladina stresových hormonů trvalá a původně užitečné obranné reakce začnou tělu škodit. Stres pokračuje a dochází k vyčerpání organizmu a riziku onemocnění ze stresu. Nepřiměřený fyzický stres představuje nadměrnou fyzickou zátěž, např. dlouhotrvající práci, zimu, horko, hladovění, zranění, onemocnění a další.
Nepřiměřený psychický stres je zejména strach (o existenci, zdraví, bydlení, zaměstnání), přepracovanost, konflikty v práci a doma, samota, počasí, politická situace, ztráta blízké osoby atd. Zdrojem může být i ztráta úcty a ponížení jak řekl spisovatel Arnošt Lustig „Ponížení člověka druhým člověkem je rovnocenné psychické vraždě.“
Člověk nemůže žít trvale ve stresu a po určité době vznikají zdravotní potíže: srdečně cévní onemocnění, mrtvice, infarkty, vředová choroba, snížená imunita, záněty, nádorová onemocnění a další.
DESATERO ZVLÁDÁNÍ STRESU
1. Odstranit příčiny stresu a problémy je-li to možné. Překonat strach a jednat.
2. Pokud je problém neřešitelný, nechte pracovat čas. Čas lečí, víra uzdravuje.
3. Nezůstat sám. Komunikovat s přáteli a okolím.
4. Změnit stav věcí, nebo se přizpůsobit, případně odejít. Vyjít nebo odejít.
5. Udržovat se v činnosti a odplavit stres pohybem. Pohyb je motor života.
6. Naučit se spát i v zátěžových situacích a umět vypnout. Spánkem mozek a tělo regeneruje.
7. Světlo a teplo. Nabíjí a zlepšuje psychiku.
8. Zachovat si rituály a denní režim. Zůstaňte sami sebou.
9. Předcházet stresovým situacím a vyhýbat se lidem, kteří nám znepříjemňují život. Vážit slova a činy.
10. Udržovat se v pohodě a dobré náladě. Žít v přiměřené euforii.
Z knihy profesora Františka Fremutha ŽIVOT NA HRANĚ a dál…,
na kterou navazuje KNIHA PŘÍBĚHŮ A KŘÍŽOVEK
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!
