Mluvíme, zpíváme, šeptáme. Bereme svůj hlas jako přirozenou součást sebe sama. O hlasivkách, kde hlas vzniká, příliš nepřemýšlíme. Co vše je ovlivňuje, čím jim škodíme nebo naopak prospíváme? Lidé, které jejich hlas „živí“, o tom vědí své.
Už se vám někdy stalo, že jste „ztratili“ hlas?
Člověk je najednou podivně „bezmocný“, místo svého více či méně příjemného hlasu vydává v lepším případě pouze chraplavé zvuky, chrčení nebo pištění, v tom horším nemluví vůbec. Zpravidla podvědomě víme, čím jsme si tuto situaci přivodili -může jít o neuvážlivě hlasitý zpěv, skandování na zápase oblíbeného „mužstva“, emotivní hádku s partnerem nebo prostě jen dlouhodobý pobyt v zakouřeném či nadmíru klimatizovaném prostředí. To vše hlasivkám neprospívá. Náprava si vyžaduje zejména kupu trpělivosti (i týden, dva), nastolení „mlčenlivosti“ pro odpočinek hlasového aparátu, svou roli zde hrají též ulevující podpůrné prostředky (doporučené lékařem či lékárníkem).
Seznamte se...
„Hlasivky jsou hodně zjednodušeně řečeno dva vazivově svalové pruhy délky asi 2,5(9]cm, které se rozkmitávají jako struny vydechovaným vzduchem a právě tímto pohybem k sobě a od sebe se tvoří hlas. Čím jsou hlasivky kratší, tím rychleji kmitají a hlas je vyšší. Samozřejmě o kvalitě hlasu nevypovídají jenom hlasivky jako takové, vliv mají dutina ústní, hltan, oblouky patrové, mandle patrové, nosohltan, dýchací cesty, hlas dále ovlivňují také nedostatečný dech nebo celkově snížená kapacita plic. Kvalitu hlasu dále mění probíhající zánět hlasivek či nádorové bujení - ať již benigní (nezhoubné), či maligní (kdy může dojít až k ohrožení života),“ říká MUDr. Ivan Šejna, CSc., z Otorinolaryngologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Specifika hlasu
Mnohým z nás možná vrtá hlavou, proč má někdo hlas uchu lahodící a jiný nikoli. Podle slov doktora Šejny je zabarvení hlasu víceméně záležitostí anatomických struktur, jde tedy o jakousi vrozenou dispozici pro ten který hlas: někdo má hlasivky hrubější, někdo naopak jemné. Zároveň však upozorňuje, že hlas není tvořen jen hlasivkami, rozhodující je též určitá rezonance dýchacích cest, záleží na průchodnosti nosu, funkci hltanu - patrových oblouků, velmi často se zde mohou negativně projevit zvětšené mandle.
Obměna výšky hlasu (tóniny) vzniká změnami postavení hlasivkových chrupavek, změnou napětí hlasivek, tlakem výdechového vzduchu a práce svalů hrtanu. Jde tedy o celý komplex navzájem se ovlivňujících mechanismů, proto je hlas u každého zcela specifi cký.
Prakticky jej v průběhu života nelze dlouhodobě či trvale změnit (vyjma krátkodobých imitací První pomoc při chrapotu: V lékárně si můžeme zakoupit některý z dezinfekčních či protizánětlivě lokálně působících přípravků, lze vyzkoušet také inhalační léčbu (pomocí bylinných výluhů nebo minerální vody Vincentky). Jestliže však chrapot i přes tuto počáteční péči nedozná zlepšení (rozhodně nečekejte déle než měsíc!), člověk by měl navštívit ORL specialistu či foniatra, který zhodnotí původ obtíží a rozhodne o vhodné léčbě.hlasů jiných lidí), pod vedením hlasového pedagoga lze ovšem dosáhnout částečné úpravy.
Proč nastává chrapot?
Z jakých důvodů se vlastně „vytvoří“ zánět hlasivek? „Dotyčný pacient se nejprve musí setkat s nějakou noxou, virovou či bakteriální, přičemž někdo má vyšší odolnost (obranyschopnost organismu) a někdo bohužel nižší. Infekce se zpravidla usídlí tam, kde je naše ,slabé místo‘ - u někoho jde právě o oblast hlasivek, u jiného to třeba bývá oblast horních či dolních cest dýchacích.
Zánět hlasivek se projeví především změnou hlasu - buď úplnou afonií (bezhlasím, tedy ztrátou hlasu), nebo dysfonií, tedy změnou kvality hlasu. Jde o záležitost zpravidla dlouhodobou (u některých lidí má bohužel tendenci se opakovat, vracet), která vyžaduje především hlasový klid či maximální omezení hlasové námahy. Je také třeba nepolohovat hlas do šepotu, byť si lidé myslí, že tím hlasu uleví. Často též ochraptíme z důvodu trémy před vystoupením na veřejnosti, důležitou schůzkou, nepříjemným rozhovorem,“ vysvětluje odborník.
Bojíte se vyšetření? Nemusíte...
„Vyšetření hlasivek provádí otorinolaryngolog či foniatr pomocí laryngoskopie, přímé nebo nepřímé, eventuálně lze použít takzvanou stroboskopii či videokymografi i. Vyšetření se není třeba obávat,“ ujišťuje MUDr. Šejna. „Existují však lidé, kteří mají extrémně vyvinutý dráždivý refl ex, tedy nepříznivě reagují, jakmile se dotknete byť jen vyšetřovací lopatkou kořene jazyka. Takového pacienta je tedy nejprve zapotřebí uklidnit a ujistit, že se nejedná o extrémně nepříjemný zákrok, případně je nutné sliznici umrtvit lokálním anestetikem. Lékař jej poté vyzve, ať vyplázne jazyk, klidně dýchá, nedělá žádné přestávky mezi nádechem a výdechem, a do krku zavede laryngoskop, kterým lze přehledně zhodnotit stav a funkci hlasivek,“ dodává otorinolaryngolog.
Čemu se vyhnout pro blaho hlasivek
„Příčin dysfonie (změna kvality hlasu), případně afonie (bezhlasí) může být skutečně spousta. Důležité je rozhodně hlas nepřepínat, pozor například na konverzaci v barech či klubech s hlasitou hudbou, kde nevědomky tlačíte hlas do nepřirozené polohy. Nepohybujte se v zakouřeném prostředí a samozřejmě nekuřte (sliznice jsou tím zranitelnější). Dobré je také zvlhčovat sliznice popíjením vody a naopak omezit konzumaci tvrdého alkoholu, který sliznice vysušuje.
Pozor též na průvan a klimatizaci, zejména u citlivějších osob,“ upozorňuje závěrem Ivan Šejna. Tip: Máte-li dlouhodobé problémy s hlasem či chrapotem (což může být znamení přítomnosti polypů, cyst, či dokonce rakovinového bujení v dané oblasti), odborné vyšetření bude nezbytné. Místem, kde jsou lékaři schopni velice podrobně hlasivky vyšetřit a nabídnout následnou konkrétní péči, zejména hlasovým profesionálům (zpěvákům, učitelům, spíkrům.), ale samozřejmě nejen jim, je kupříkladu Hlasové centrum Praha. V každém případě je třeba si uvědomit, že případné včasné zjištění rakoviny hlasivek dává šanci provést léčbu s minimálním dopadem pro organismus i život nemocného.
činí asi 14-19 mm, Délka hlasivek u žen u mužů asi 24-25(9]mm.
Nejsme-li si vědomi, z jakých důvodů se chrapot či ztráta hlasu dostavily, a trvá-li tento stav po delší čas (déle než tři týdny), může se jednat o vážnější onemocnění, proto není radno uvedené příznaky podceňovat. Rozhodně je v těchto případech na místě podrobné vyšetření u otorinolaryngologa či foniatra. „Zpěvácké uzlíky“ jsou výrazem přepínání hlasu a špatné hlasové techniky - děje se tak zpravidla u řečníků, hlasatelů či zpěváků. Uzlíky se odstraňují chirurgicky, ale kromě toho také bývá třeba změnit samotnou hlasovou techniku, aby se situace v budoucnu neopakovala. Nácvikem správné hlasové techniky a hlasovou hygienou se zabývají foniatři a hlasoví pedagogové.
Proč vlastně vadí šepot? Jde o nepřirozený a extrémně namáhavý způsob fungování hlasivek, jež jsou pak pod zvýšeným napětím, které jim neprospívá.
Existuje také tzv. psychogenní afonie, kdy funkce hlasivek není narušena, přesto nemocný není schopen vydat ani hlásku v důsledku prožití nějakého silného psychického šoku. Tento stav je nezbytné řešit ve spolupráci s psychologem.
