Osvětově vzdělávací akce pro širokou veřejnost „Zdravé srdce 2006“, kterou připravily Česká kardiologická společnost a Floraporadny, se zaměřila na nejvíce sledované a diskutované rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, kterými jsou zejména kouření, vyšší hladina cholesterolu v krvi, vyšší krevní tlak, nadváha a obezita, centrální obezita a snížená pohybová aktivita. Údaje o těchto rizikových faktorech byly zjišťovány prostřednictvím dotazníku „Jak mladé je Vaše srdce?“. Na jeho základě byl vyhodnocován také biologický věk srdce respondentů.
Z celkového počtu respondentů 24 118 tvořily ženy 73 %. Průměrný věk mužů byl 40 let, průměrný věk žen 45 let. Biologický věk srdce odpovídal ve většině případů (v 76 % u žen a v 73 % u mužů) věku skutečnému.
Bylo to jednoznačně dáno skupinou respondentů, kterou tvořily převážně osoby, jež se o své zdraví starají a kromě jiného vyhledávají informace o zdravém životním stylu, a to především na internetu (převážná většina dotazníků, 22 848, byla vyplněna on-line). Avšak i v této „ukázkové“ skupině jsme narazili jednak na poměrně vysoké procento výskytu zmíněných srdečně-cévních rizikových faktorů, jednak na častou neznalost své vlastní hladiny cholesterolu - jednoho z nejrizikovějších faktorů kardiovaskulárních onemocnění.
I v této, o své zdraví pečující skupině intenzivně kouřilo 10 % žen a 14 % mužů; 22 % žen a 44 % mužů se pohybovalo v pásmu nadváhy, 11% žen a 16 % mužů bylo obézních; navíc u 15 % žen byl obvod pasu vyšší než kritických 88 cm, u 16 % mužů pak vyšší než kritická hodnota 102 cm. S těmito údaji souvisí i relativně nízká pohybová aktivita. Velice mírné doporučení věnovat se sportovním aktivitám alespoň 2x týdně podle dotazníků dodržuje pouhých 23 % žen a 32 % mužů. Ostatní sportují jen výjimečně a většina respondentů uváděla, že „chodí“, což může znamenat v podstatě cokoli (člověk by měl za den ujít cca 10-12 tisíc kroků rychlostí 4 km/hod, tj. 7–7,5 km denně, zatímco průměrný Čech ujde pouhých 1 500 metrů za den). Přitom právě nízká fyzická aktivita výrazně přispívá ke vzniku srdečně-cévních onemocnění.
V oblasti konzumace živočišných tuků se situace za posledních několik let zlepšila – zhruba polovina populace již dává přednost srdci (a zdraví vůbec) prospěšným rostlinným tukům před konzumací tuků živočišných. Stále je však dost těch, kterým je to (zatím) jedno (35 % žen a 45 % mužů). Češi se navíc stále ještě nenaučili jíst ryby, obsahující omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, které výrazně prospívají srdci – 62 % žen a 54 % mužů si dá rybu maximálně jednou do měsíce a někdy ani to ne. Doporučované dávky ryb alespoň
2x týdně pak konzumovalo naprosté minimum respondentů ( 8 % žen a 12 % mužů).
Hlavním rizikem vzniku infarktu myokardu je vyšší hladina cholesterolu. Tu přiznalo 28 % žen a 32 % mužů. Alarmujícím faktem však byla skutečnost, že téměř polovina žen i mužů v této z hlediska zdravotní uvědomělosti „elitní skupině“ (tedy ve skupině těch, kdo vyplnili dotazník, protože se o zdraví svého srdce zajímají), svou hladinu cholesterolu neznala. Tu neznala ani celá pětina žen starších 50 let a čtvrtina mužů starších 40 let, tedy skupina našich spoluobčanů, která již vstupuje do věkové oblasti „minového pole“, kdy může dojít k explozím v podobě srdečně-cévních zdravotních příhod, způsobených právě vyšším cholesterolem. Naopak pozitivním faktem bylo, že většina respondentů znala údaj o svém krevním tlaku – dalším důležitém rizikovém faktoru srdečně-cévních onemocnění.
Z výsledků dotazníkové akce na poměrně rozsáhlém souboru respondentů lze tedy učinit následující závěry:
1.Většina dotázaných dává přednost rostlinným tukům (pozitivní zjištění).
2.Většina dotázaných zná hodnoty svého krevního tlaku (pozitivní zjištění).
3.Minimum dotázaných konzumuje ryby (negativní zjištění).
4.Málo dotázaných sportuje (negativní zjištění).
5.I u osob zajímajících se o své zdraví nalézáme v poměrně hojném zastoupení kuřáky, osoby s nadváhou, obezitou a centrální obezitou (negativní zjištění).
6.Značná část žen i mužů v rizikovém věku nezná svou hladinu cholesterolu (velice negativní zjištění!).
7.Větší pozornost svému zdravotnímu stavu věnují ženy (pozitivní zjištění pro ženy, negativní zjištění pro muže).
Z výsledků dotazníkové akce vyplynulo, že část respondentů je biologicky mladší a že se řídí téměř bez výhrad doporučeními odborníků. Podle odpovědí v dotazníku tito respondenti používají výhradně rostlinné tuky, minimálně 2x týdně konzumují ryby a 3-5x denně ovoce a zeleninu. Důsledně se vyhýbají uzenářským výrobkům a jídlům z rychlých občerstvení a rovněž alkohol si dopřávají pouze výjimečně. Biologicky mladší respondenti jsou nekuřáci a minimálně 2x týdně se věnují sportu.
Umí si také poradit se stresem, což biologicky starší respondenti v 96 % nedokáží. Tělesná hmotnost biologicky mladších respondentů je v normě, stejně tak obvod pasu. Rovněž krevní tlak má v pořádku více než 81 % biologicky mladších respondentů a téměř 98 % jich má normální hladinu cholesterolu. Všichni tito respondenti rovněž uvedli, že pravidelně chodí na preventivní lékařské prohlídky.
Co tedy nejvíce ohrožuje srdce českého člověka?
Především neznalost vlastního rizika – a také pohodlnost!
A z toho vyplývá, že Češi zatím nemilují své srdce dostatečně. ♥
MUDr. Jan Piťha, CSc.,vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM, Praha