Očistný jarní půst? Omyl!
Mnoho lidí se domnívá, že nejlepší cestou ke zdraví je „jarní hladovka“ a odvolává se na praxi našich předků, kteří se před většími církevními svátky měli ve zvyku postit. Ale náš životní styl se s půstem příliš nesnáší. My totiž nemůžeme na delší dobu „vysadit“ z běžných aktivit a zabývat se „očistou“ ve formě hladovění, pití čajů a MEDITACE a CVIČENí. Jedině takový očistný půst má smysl. A to ještě nesmíte být diabetici, kardiaci nebo vystresovaní podnikatelé – vám všem by půst v běžném denním rytmu způsobil jen komplikace a možná i zhoršení zdravotního nebo psychického stavu.
Čím tedy mohu pomoci svému organismu proti jarní únavě a posílit imunitní systém?
V odborných publikacích specialisté upozorňují, že dieta nemá zřejmě prakticky žádný vliv na rozvoj imunitního onemocnění, ale stejně tak je známé, že střevní sliznice má klíčový význam pro zdravou imunitu. Protilátky, které dítě saje v mateřském mléce spolu s imunitními buňkami, které matka do mléka vylučuje, jsou první obranou proti světu plnému bakterií. Kojení má tedy hlavní význam v prevenci alergií a autoimunitních onemocnění. V dospělosti jsme odkázáni na svůj vlastní imunitní systém, kterému můžeme pomoci nebo ho oslabit chybnou stravou. Zejména dostatek bílkovin ve stravě je nutný pro správnou obnovu imunitního systému na úrovni buněčné i protilátkové imunity – a proto právě hladovky a různé podomácku nebo po internetu získané „očistné recepty“ mohou imunitě a trávicímu systému více uškodit, nežli prospět.
Střevní bakterie jako ochrana proti onemocnění
Střevo je denně v kontaktu s obrovským množstvím cizorodých – tělu nevlastních látek, které do něj přicházejí s potravou. V trávicím traktu se přijatá potrava štěpí působením enzymů v trávicích šťávách a zbytky jsou peristaltikou posunovány do tlustého střeva, které je osídleno velkou řadou „přátelských“ parazitních bakterií, bez nichž bychom neměli například dostatek vitaminu K (E.Coli) nebo by střevo snáze osídlily mikroorganismy působící střevní infekce (bakterie i viry) a docházelo by k aktivaci střevních zánětů (Crohnova choroba). Potrava v trávicím traktu při fyziologickém průběhu peristaltiky zůstává 48 hodin, pokud se objeví zácpa (a ta bývá zvlášť po hladovění, nevyrovnaném příjmu tekutin a vlákniny v potravě či při sedavém způsobu života častá), může se tato doba prodloužit až na 72 hodin – tedy na tři dny – a to už může být velký zásah do imunitní vyrovnanosti střevních poměrů.
Probiotika!
V řadě výrobků jako jsou acidofilní mléka, jogurty či kefír se vyskytuje řada tzv. probiotických kultur bakterií – neboli bakterií, které pomáhají usídlení člověku prospěšných bakterií ve střevě a také zrychlují peristaltiku střeva k normě. Kultury mající tuto funkci jsou bakterie rodu Lactobacillus – například Lactobacillus Acidophilus nebo Lactobacillus Casei, dále druhy Bifidobacterií a některé nepatogenní rody Streptococců – například Streptococcus Termophilus. Všechny tyto bakterie mají pozitivní vliv na imunitní rovnováhu ve střevě a chrání nás nejen před zácpou, ale v některých studiích byl prokázán i protirakovinný účinek probiotik na střevní sliznici.
Komu probiotika?
Probiotické kultury jsou prospěšné nejen dospělým, kteří trpí zácpou, výchlipky střeva (divertikulozou) nebo autoimunitním postihem střeva (Crohnova choroba), ale i pacientům po antibiotické léčbě, která může snížit počet „přátelských“ kmenů parazitních bakterií ve střevě, lidem s vředovou chorobou trávicího traktu – zejména trpí-li nadýmáním, plynatostí a změnami peristaltiky a především – dětem. Pro všechny tyto strávníky je denní konzumace kysaných mléčných výrobků – v dávce minimálně 300ml denně – velkou pomocí.
Jogurty, kefíry a dieta.
Pokud potřebujete dodržovat redukční dietu, můžete mít při přechodu ze stravy sladké, tučné a málo objemné na stravu bohatou na bílkoviny a vlákninu (ovoce, zelenina, luštěniny) zpočátku právě výše zmíněné obtíže – plynatost a nadýmání. Je to tím, že během předchozího chybného stravování střevo osídlily jiné druhy bakterií nežli ty, které si s objemnou a na vlákninu a bílkoviny bohatou stravu „umějí poradit“. V takovém případě při konzumaci kysaných výrobků s probiotiky dojde v relativně krátké době nejen ke zrychlení střevní pasáže, ale i k osídlení střeva vhodnějšími a tělu prospěšnějšími druhy bakterií, což se projeví i zmírněním příznaků plynatosti. Proto do správné redukční diety probiotika neodmyslitelně patří. A zapomeňte na „zeleninové odlehčovací dny“, stali byste se ve společnosti poněkud nápadnými!
Víte, že...
…jogurty s probiotickými kulturami je nutné konzumovat rychle po otevření, jinak ztrácí účinnost?
…kysané mléčné výrobky patří k ovoci a zelenině, aby se zlepšila jejich stravitelnost a využitelnost?
…kromě smetanových existují i nízkotučné kysané mléčné výrobky?
Nejlepší je smíšená strava! Spousta těch, kteří chtějí zhubnout se orientuje na „oddělení“ živin od sebe a na „glykemický index“ potravin. Přitom ale tuky a bílkoviny obsažené ve stravě, do které jsou přimíšeny i sacharidy, snižují glykemický index této stravy – velmi jednoduše řečeno – sacharidy z chleba se vám „do krve“ dostanou rychleji, když si chléb dáte samotný, než když si k němu přidáte nějaký kysaný mléčný výrobek nebo bílkovinné jídlo. Smíšená strava tělu prosívá nejvíce. Pokud se tedy držíme správného racionálního výběru potravin.
A nezapomeňte, že…. Pokud jste krátce po střevním onemocnění, je nejvhodnější začínat bezezbytkovou nenadýmavou nízkotučnou stravou zejména obsahující komplexní sacharidy (suché pečivo a čaj) a teprve postupně zařazovat stravu smíšenou – tuky až nakonec.
Pozor! Kysané mléčné výrobky někdy pasáž střevem příliš urychlí, takže krátce po průjmovém onemocnění nemusí být prospěšné. Zařazujeme je až tehdy, kdy se dostaví mírný hlad a zmizí příznaky únavy a nechutenství – tehdy je již trávicí trakt opět připraven na zpracování smíšené stravy (cca 2-4 dny po odeznění akutních obtíží).
Zdroj: Crest Communications ve spolupráci s odborníkem na výživu MUDr. Kateřinou Cajthamlovou