Jedenáct dní nespat? Jde to!

| Autor: Tomas Šebek | Rubrika: Zdraví

Svět spánkové medicíny je nesmírně "bohatý" na různé nemoci a poruchy. Některé nás obtěžují nejen v noci, ale projevují se mnohými problémy i přes den. Medicína spánku je ale také velice zajímavá. Víte například, jak dlouho vydržel nespat jeden laboratorní potkan?

Rekordy
Rekord v "nespaní" je 264 hodin, tedy přesně 11 dní. Vytvořil jej Randy Gartner z USA v roce 1961. Mnoho vědců se tenkrát divilo, že to na něm nezanechalo nějaké trvalé následky, které by se u drtivé většiny lidí vyskytly. Pozn.: Nedoporučuje se napodobovat. Zdraví ohrožující!

Laboratorní potkan vydržel nespat 28 dní, než uhynul. Smrt se vysvětluje nedostatkem chemickým přenašečů (mediátorů) v mozku. Orgán, který nejvíce trpí nedostatkem spánku, je právě mozek.
Spíme stále méně

Studie v USA zjistila, že za posledních 100 let se snížila celková doba spánku o 1 hodinu. Studie v ČR za období 40 let (v letech 1960–2000) ukázala, že lidé spí čím dál méně a chodí spát čím dál později:

- Celková doba spánku se zkrátila v průměru o 45 min (z 8 hodin 15 minut na 7,5 hodiny).
- Počet lidí, kteří chodí spát až ve 22 hodin, se zvýšil o 50 % (ze 70 na 20 %).

Velký spánkový dluh už má následky
Oddálení usnutí o 24 hodin je nenahraditelné. To znamená, že se po nepřiměřeně dlouhém bdělém stavu mohou objevit různé poruchy nervové nebo psychické povahy. Navíc výzkum prokázal, že po zcela probdělé noci je další večer nutkání jít spát tak veliké, že ani výrazná motivace nedonutí člověka neusnout. Např. dobrovolníkům byl slíben větší obnos peněz, pokud neusnou. Ze začátku se částka zvyšovala a úsilí těchto lidí se zvyšovalo také, nakonec ale podlehli nutkání spát tak jako tak.

S nedostatkem spánku postupně klesá:
- tzv. psychomotorický výkon (rychlost, pak přesnost),
- nálada (úzkost, agresivita nebo deprese),
- kognitivní výkon (neschopnost soustředit se),
- a nakonec motorický výkon (pohyby).

Se spánkem si nezahrávejte
Studie zabývající se nedostatkem spánku dospěly k zajímavým výsledkům:

- Při dlouhodobém spaní kratším než 5 hodin stoupá 3násobně riziko srdeční příhody.
- Dlouhodobě kratší spánek vede k obezitě.
- U pacientů s epilepsií vede nedostatek spánku k provokaci epileptického záchvatu.

Zdroj: Přednášky z neurologie a spánkové medicíny. Neurologická klinika 1. LF a VFN v Praze.
zdroj: http://www.dobry-spanek.cz

Další články z rubriky

Mýty o pitném režimu: Jak správně pít, aby nedošlo k dehydrataci?

Mýty o pitném režimu: Jak správně pít, aby nedošlo k dehydrataci?

Dnes | 1 | Tekutiny jsou pro organismus důležité a pitný režim je třeba brát na zřetel. Co je ale správné a…

Jahodové zmrzliny pětkrát jinak: Se smetanou i s jogurtem

Jahodové zmrzliny pětkrát jinak: Se smetanou i s jogurtem

Včera | Není nad studené osvěžení v letním horku. Když je ještě plné minerálů a vitamínů, je to skvělé.…

Jahodové pokušení: 6 jahodových dezertů, které musíte zkusit

Jahodové pokušení: 6 jahodových dezertů, které musíte zkusit

19. 6. | Jahodová sezóna je v plném proudu, už jste určitě měli jahody se šlehačkou, palačinky s jahodami i…

Horko se blíží: Otékají vám nohy? Víme, co s tím!

Horko se blíží: Otékají vám nohy? Víme, co s tím!

19. 6. | S nastávajícím létem mnoho žen trápí stejný problém – otoky na nohou. Nemusí jít o nic vážného,…