Jednodenní půsty pomáhají udržet hmotnost i zdraví

Jednodenní půsty si dávám už několik let, většinou mě půstovací období popadne na jaře či na podzim, a dám pak několik jednodenních v rozmezí týdnů. Úplně poprvé to bylo dost nepříjemné, od poledne mě bolela hlava jako střep (což prý snad je projev čištění organismu) a večer se mi udělalo fakt zle. Ale nedala jsem se odradit a za pár měsíců to zkusila znova... hlava se už téměř neozvala a od té doby dobrý, i když půst opakuju třeba i po roce.
Hlad kupodivu není problém, přijde mi, že větší hlad mám za běžného dne, když se najím polovičatě a jsem tzv. nedožraná. Jo, pocit prázdného břicha, méně energie a jakési podivné lehkosti kombinované s mírnou závratí mívám, ale není to nic nezvladatelného. Při posledním mě teda upřímně překvapily chutě na sladké - slíbila jsem si, že něco malého bude den poté, a zvládla jsem to.
A ten stav odpočatosti a energie ráno poté, ten je prostě báječnej. Už jsem si několikrát pohrávala s myšlenkou půstu třídenního, ale čekám na ty správné dny volna a klidu... A s návratovou dietou se po jednodenním netrápím. Zelenina a šťávy ve mně budí spíš odpor, takže jím v menších porcích to, co bych si dala třeba po zažívacích obtížích- kousek pečiva, dietní kvalitní šunku, čaj, k obědu bílé maso s rýží nebo bramborem. A je mi skvěle. :) Takže hlavně s radostí, důvěrou v sebe a své tělo, a den poté s tím, co je jakštakš zdravé a chutná. :)