Jsem neplodná. Jsem bezcenná?

Pokud mohu po tomto příběhu, který jsem však nečetl celý, ale rád se na něj znovu podívám, mluvit za sebe, jsem člověk, který má syna, ale v průběhu let litoval, že ho zplodil do tohoto šíleného světa kde hrozí utrpení hladem, hrůzostrašně sadomasochistické války, násilí nepředstavitelných rozměrů, beznadějné drogové závislosti, středověké bestiality a starověká zvěrstva v moderní podobě. A určitě je toho mnohem více, co ani nezná. Takže neplodná žena by pro něj byla dobrou společnicí nejen při dlouhých zimních večerech.V ráji totiž bůh přikázal tvorstvu milujte se a množte se, ale já mu na to ze své svobodné vůle říkám, že tak krutý nejsem, abych přivedl do tohoto zvráceného světa další živou bytost.Někdy je totiž právě to, co se všeobecně považuje za slabost, tou největší životní výhodou, kterou ve skutečnosti máme ;-)

Bolestivý příběh, ale téměř totožný mojemu.
Manžel neunesl fakt, že nemůžu mít děti. Zkusili jsme i IVF 2krat, ale nic.
Rozvod a já už 10let sama.
Jsem pohledná, na rande sem tam jdu, ale když začne řeč o dětech je po všem.
😢😢😢
Copak neplodná žena nemá právo na vztah?

Dobrý den,
pokud se snažíte otěhotnět a lékař si s vámi již neví rady, můžete zkusit metodu dle L. Mojžíšové, má 33 % úspěšnost.
http://www.rehabilitace-jicin.cz

Ten článek je úplně nesmyslný, protože neprůchodné vejcovody znamenaly neplodnost před 30 lety, ale ne dnes! V době asistované reprodukce je tohle ten nejmenší problém - pokud mají partneři zdravé zárodečné buňky, umělým oplodněním se cesta vajíčka ke spermii obejde! To, že to ani nezkusili, značí,že to manželství nebylo v pořásku. Anebo to, že celé je to srdceryvná historka,kterou si autor vymyslel,aby bylo co uveřejnit.

kikca009: Jo aha, já celou tu věc z tvého příspěvku pochopila jinak :(. tak to je škoda, že nemyslí i na tebe, on už dítě má a mělo by mu dojít, že ty po něm taky toužíš !! No, nevím, co bych sama dělala - po pravdě? Za těchto okolností bych odešla od něj :((. Už jsem si myslela podle tvého prvního příspěvku, že máš vyjímnečnýho chlapa - škoda :((.
Zaráží mě, že nechce adopci, ani umělé, to je od něj sobecké - promin, že to tak píšu a pokud nemáte nic společného jak píšeš, nebyla bych s ním :(.
Je pro tebe určitě hrozně psychicky náročné, drž se :))

Ahojky Almy,no nevím,zda me manžel až tak miluje,když nechce miminko se mnou!!!!Myslím,že to je u něj již o pohodlnosti,neb mu je už přes 40la má dospělou dceru......O umělku a adopci jsme se samozřejmě bavilu,ale na umělko mi řekl,že pokud mimčo nepujde přirozeně ,tak mám smulu.O adopci nechce ani slyšet,že nebude vychovávat cizí decko,když už jedno má!!!§:-((Nejhorší na to všem je,že všechny kamarádky,co okolo sebe mám,mají deti a já jsem najednou hrozně sama...nemám si s kým pokecat o tom jak mi je.Měla jsem kamarádku s potomky,ale odstěhovala se o něco dál.Tak nevím,jaké výhody má život ve dvou,když nemáme společné zájmy.....

kikca009 : Moc tě zdravím, je vidět, že tě manžel opravdu miluje, že i přez to, že ti nejde mít dítě tě stále chce, váží si tě....
CHápu, já sama mám dvě děti a bez jakýchkoliv problémů a kdybych je neměla, taky bych byla zoufalá, z tvého hlediska ti rozumim, ale buď opravdu ráda, že máš takovýho chlapa a podle mě i život ve dvouch je krásný ne :)). A nebo co adopce? Mě kdyby nešlo mít děti, určitě bych pomohla nějakému miminku z kojeňáku :)).
Hodně sil přeji, máš se o koho opřít, to zvládnete :).

Milá Marcelko,vím, jak se cítíš.Bohužel mi můj ortel po 3,5 letém snažení o miminko doktoři řekli před rokem a půl.Podstoupila jsem hormonální léčbu,ale zatím bez úspěchu.Miminko v nedohlednu:-(((Nejhorším na tom jen,že můj manžel,tak nejak přehodnotil názor na miminko a už ho nechce....A co ted dál.....

Nevím, jestli je příběh pravdivý, ale pokud ano, tak ten chlap je normální hovado!! S takovým idiotem nebude šťastná žádná ženská a mít mimino není v životě všechno!! Já znám zase pár, který se o mimino snažil deset let a nic přezto, že oba byli zdrávi. Vyšetření totiž ukázala, že ona měla laicky řečeno alergii na jeho spermie!!absolutně je tělo nepřijmulo, hned v ní byly kaput, snaha o umělé oplodnění zbytečná - vždycky potratila.
Bylo jim navrženo, že bud si adoptují a nebo by museli souhlasit s cizím dárcem spermatu.
Ona už tu cestu kolem oplodnění po mnoha letech nehodlala podstupovat a on, že tohleto by nesnesl a adoptovali holčičku, která je v předškolním věku a nakonec se rozvedli. on si našel jinou, má s ní mimino a ona zustala s adoptovanou holčičkou sama svobodná matka. On platí, malou občas vidí, ale hold to není jeho spermie že!!
Bože ti chlapi jsou idoti v tomhletom!!
Já i kdybych měla neplodného manžela, tak no a co, u mě by to nebyl duvod k rozvodu!

A co umělé oplodnění? V dnešní době pro mnoha párů jediné řešení.A ve 34 letech bych neházela flintu do žita.Je mi 37let a taky se nedařilo a po umělém oplodnění se to povedlo.

Moje kamarádka taky nemohla mít děti, ani umělým oplodněním díky nemocem, které měla - taky nechávala těhotenství na pozdější dobu a bohužel se ji to vymstilo..kolem třicítky několik vážných imunitních onemocnění a bylo po naději - kdyby se rozhodla mít dítě dřív, mohli to s největší pravědpodobností mít...nakonec se jim podařilo přes přímou adopci mít týdenní miminko a jsou šťastní...Kluk už má pět let a zatím neví, že není jejich, až se to dozví (říkat mu to nechtějí), tak těžko říct, co bude nebo nebude...

Milá Marcelo, chápu tě, ale myslím, že je dobře, že to s tvým manželstvím dopadlo tak, jak to dopadlo. Muž, který se k tobě takhle choval by ti nikdy v životě nebyl partnerem a přítelem. Zeptej se sama sebe, jestli by si tě vůbec všiml, kdybys nebyla tak hezká ženská ani tak chytrá /soudím tak podle práce kterou děláš/. Chtěl prostě atraktivní ženu na chlubení se, jakou sehnal "kost". A ta "kost" najednou v něčem selhala. Ta hrůza, až se kamarádi dovědí, že se blbě oženil, protože jeho žena nemůže mít dítě. V životě se stane ledacos a tebe by třeba potkalo něco, že bys přestala splňovat jeho kriteria. Měla bys 2 - 3 děti a manžela, kterému by vadilo třeba tvoje po bouračce zjizvené koleno nebo cokoliv jiného. Chápu, že budeš mít chvíli pocit, že už tě nic hezkého nečeká. Čeká. Může to být třeba muž, který už dítě má /rozvod, smrt ženy/ a bude šťastný, když to dítě budeš brát jako vlastní a budeš mu opravdu maminkou. Nebo muž, který má podobný problém jako ty a najdete si dítě, které už na tě třeba někde čeká. Janky má pravdu, lze i miminko ze zkumavky, ale to má smysl v případě, že si manželé rozumějí. Nikdy ne s mužem, který se chová jako tvůj ex.
Moje biologická matka mě měla za svobodna. Vlastně mě počala pro jednu rodinu. Maminka prodělala v roce 1938 mimoděložní těhotenství a to tenkrát znamenalo, že dítě už mít nebude. Nikdy jsem nepátrala po tom, jestli mě moječ biologická matka měla s mým adoptivním otcem nebo s někým jiným. Je mi to jedno. Prožila jsem u nich krásné dětství, stejné jako moji spolužáci ve škole ve svých rodinách. Přestože adoptivní rodiče na tom nebyli finančně nijak dobře, vystudovala jsem vysokou školu. Maminka byla v důchodu a chodila si přivydělávat na brigády.
Za ten rozvod nemůžeš ty. Může za něj on a 34 není konec života. Jen o jednu věc tě prosím - nesnaž se dítěti zatajit za každou cenu, že se nenarodilo tobě. Okolí je často zlé a dítě se to doví někdy tím nejhorším možným způsobem.

přece lze mít miminko pomocí asistované reprodukce i v podobných případech, ne? Takových párů na světě je, a mají vlastní dítě ze zkumavky.