Trpíte na časté modřiny? Pak pozor, může jít o projev vážné nemoci

Rád bych upozornil na silně zakořeněné mýty, které se v Čechách s železnou pravidelností opakují. Velmi rádi se navzájem obelháváme a máme rádi pohádky. Navíc zdejší společnost se pohybuje pouze od mantinelu k mantinelu, které jsou tvořeny na jedné straně naprostým popíráním léčivých účinků rostlin ze strany státního zdravotnictví a většiny lékařů (v nejlepším případě jsou ochotni připustit léčivý účinek heřmánku na nachlazení) a na druhé straně dnes nekonečnými zástupy "dědků bylinářů", kteří vám jsou schopni vysvětlit jakýkoliv problém, na jaký si jen vzpomenete. Proto kšeft z lidského neštěstí na obou stranách jen kvete.V článku je v některých směrech dost nepřesností. Tím samozřejmě nemám na mysli slova doktora Balázse, odborníka na danou oblast.Předně: rutin není syntetická látka, nýbrž přírodní a jako taková se získává z rostlin. Pokud jsem mohl nalézt v pramenech, tak syntetizace se neprovádí a díky za to. Syntetický je pouze tak vitamín C (kyselina askorbová), bohužel.Stále se opakuje mýtus o pohance jako nejsilnějším zdroji rutinu. Možná, že kdybyste zkonzumovali 0,5 kg zdravých švestek (nemusí to být nutně na posezení, že), budete na tom s rutinem lépe, než po snědení talíře pohanky. Avšak ten, kdo si půjde koupit do potravin pohankovou lámanku a s radostí ji zkonzumuje za pocitu, že udělal významný skutek pro své zdraví, bude asi výsledkem zklamán (tedy on ne, ale jeho organismus). Jednak, a to platí pro všechny rostliny, obsah dané účinné látky je silně závislý na odrůdě rostliny, dále na jejím stanovišti, aktuálním klimatu, dokonce na době sběru a to tak dalece, za jakého počasí se provádí (skutečně, rostliny dokáží měnit obsah látek ve velmi krátkém čase, příkladem budiž např. africký keř, který aktivuje obranné látky v listech, které je učiní nestravitelnými, při pouhém dotyku a chrání je tak před spasením vysokou zvěří). A dále na správnosti zpracování, tedy sušení nebo jiného způsobu. Za znalosti těchto faktů asi zapochybujeme, že zemědělské korporace mají na myslí jen naše zdraví a nedělají nic jiného, než že jen sledují faktory výše uvedené. Aby toho nebylo málo, obsah účinné látky klesá u druhu pěstování v tomto sestupném pořadí: divoká rostlina v přirozeném prostředí, rostlina pěstovaná na zahrádce, průmyslově pěstovaná rostlina, rostlina pěstovaná v bytě, a to velmi významně. Dále, americké ministerstvo zemědělství uveřejnilo, že v období třech dekád 1970 - 2000 se množství živin v plodinách v průmyslových zemích snížilo o 20 - 50%, když již ve třicátých letech 20. století senát projednával dokument, týkající se zásadního úbytku živin v půdách a tím i v plodinách. Vše je důsledkem používání chemických hnojiv, herbicidů a pesticidů a mechanického způsobu obdělávání půdy.Rutin jako látka je dosti citlivý na zvýšenou teplotu. Pokud vezmeme v úvahu pohanku, jejím varem ty zbytky, které tam ještě možná jsou, zničíte. Pohanková semena se průmyslově zpracovávají, pokud za zvýšené teploty, znamená to další úbytek rutinu. Obsah rutinu v semenech je jeden z nejnižších v celé rostlině, oproti květům řádově desetinový. Problém v určování množství účinné látky v produktu tkví v tom, že to, co si najdete na internetu, nemusí nutně souhlasit (a jistě také nebude) s tím, co máte na talíři a rozdíl může být markantní. Nalezli jste snad někdy jediný údaj o tom, odkud zkoumaný vzorek pocházel? Pokud, zrovna v případě pohanky, se zde na trhu vyskytuje jen z několika málo zdrojů a nešťastnou shodou okolností to budou právě ty, které jsou z výše uvedených důvodů možná prosté významného množství rutinu a vy se budete dlouhodobě krmit pohankou v naději, jak vstřebáváte důležitou látku, tak výsledkem může být i dosti slabý efekt. Provádí v ČR nějaká instituce pravidelné zjišťování obsahu rutinu v konzumní pohance?Co se týče obsahu rutinu v bezu černém, existují rešerše, které udávají jeho obsah v květech za nízký. Pro průmyslové využití se získává z listů nebo větviček, ovšem opět jen v jistém vegetativním období. Avšak ty nesbírejte, jsou jedovaté! Nějaký potravinářský nebo farmaceutický technolog by zde mohl uvézt, jaký je výsledný zisk rutinu z extrakce, při níž se používá vysoký tlak a teplota?Ještě také samozřejmě záleží na tom, jak náš organismus dokáže danou látku z potraviny zužitkovat. A také si musíme uvědomit, že jsme každý jiný.Točí se vám z toho hlava? Ano, je to možné. Avšak je to důsledek odvrácení se od přírody a ztrát empirických vědomostí, které dnes tak vysmívané generace před námi měly! Ztráta vědomostí o prospěšnosti rostlin a jejich využitelnosti pro léčbu je fatální a dnes již nenahraditelná. Navíc, po 2.světové válce došlo ke zrušení veškerých lékopisů léčivých substancí, používajících přírodní látky a jejich nahrazení syntetickými. Pamatujete v lékárnách ta množství šuplíčků s latinskými názvy? Tyto znalosti se vyučovaly po staletí. Odhaduje se, že současná věda zná exaktně sotva 5% látek, obsažených v potravinách. O znalostech jejich účinků a dokonce jejich všemožných kombinací na základě vědeckých poznatků si můžeme nechat jenom zdát. Zručný matematik může spočítat (nebo by mohl, kdyby znal konečné množství těchto látek) takovéto množství kombinací a dále množství kombinací vědeckých testů a experimentů, které by byly zapotřebí k jejich ověření. Je to klasický případ postavení exaktní vědy proti empirii.Zapřemýšlejte, až si půjdete koupit bylinky v krásném obalu se zaručenými vlastnostmi, za nemalou cenu, odkud asi pocházejí a jak byly zpracovány. Lidé, používejme hlavu, telefonem to nepůjde! A ptejte se.