Riziko zvápenatění srdečních věnčitých tepen, stejně jako průběh a závažnost tohoto onemocnění, je zakotveno už v genetické výbavě každého člověka. K tomuto zjištění dospěli vědci z univerzity v německém Řeznu.
Dědičné dispozice podle jejich názoru zásadně ovlivňují i další příznaky, které provázejí arteriosklerózu, jimiž jsou nezřídka poruchy srdečního rytmu, dušnost a infarkt myokardu. Stávají se tak nejčastější příčinou skonu obyvatel průmyslově vyspělých zemí.
"Měli bychom přehodnotit dosavadní přístup k pacientům. Nezabývat se jimi osamoceně, ale zkoumat i zdravotní stav jejich pokrevních příbuzných," zdůraznil profesor Christian Hengstenberg, který se této problematice věnuje dlouhodobě.
Poměrně jednoduchá metoda umožní lékařům nejen odhalit míru nebezpečí vzniku tohoto onemocnění, ale dá jim jedinečnou šanci ji včas rozpoznat a neprodleně zareagovat. (Plus)