Křivka porodnosti v České republice začala znovu klesat. Faktorů, které porodnost ovlivňují, je celá řada. Jisté ale je, že dobrovolně bezdětných párů není zdaleka tolik jako těch, kteří mají s početím potomka problémy. Přestože devíti z deseti těchto párů by pomohla asistovaná reprodukce, pomocí této metody přivede u nás přijdě na svět jen 4 % dětí. V Belgii, Finsku nebo Dánsku je to kolem 17 %. Jedním z důvodů může být i fakt, že lidé o problémech s početím neradi mluví a o asistované reprodukci mívají zkreslené představy.
Každým rokem roste v naší populaci počet párů, které mají problémy s početím. Mnoho z nich ale problém podceňuje a odborné vyšetření odkládá. Podle průzkumu IBRS se téměř pětina dotazovaných stydí o problému byť jen mluvit, další se obávají diagnózy „neplodnost“. Zajímavé také je, že přes veškerou osvětu si téměř třetina lidí stále myslí, že vyšetřit by se měla jít nejdříve žena, a 20 % považuje problémy s početím za čistě ženský problém. Odborné vyšetření by ale měli samozřejmě absolvovat oba partneři. Za tímto účelem mohou navštívit přímo některé z center asistované reprodukce, nemusí mít doporučení obvodního lékaře ani gynekologa, jak se mylně domnívá většina lidí (v průzkumu IBRS celé 2/3 dotazovaných). Další, podrobnější informace k tomuto tématu naleznete na stránkách www.stopneplodnosti.cz .
Asistovanou reprodukci si často necháváme až jako poslední možnost početí potomka. Čeho se nejvíce bojíme? Mýtů koluje kolem tohoto tématu stále dost. Nejčastěji odrazuje domnělá zdlouhavost celého procesu. 28 % respondentů se obává, že proces umělého oplodnění je bolestivý a může ohrozit zdraví matky. 17 % si nesprávně myslí, že děti počaté pomocí asistované reprodukce jsou náchylnější k různým chorobám, nebo se dokonce rodí postižené. Více než třetina respondentů (36 %) pochybuje o úspěšnosti asistované reprodukce, přestože právě tato metoda je prokazatelně nejúspěšnějším způsobem, jak problémy s početím řešit.
Umělé oplodnění i pro singles?
Zhruba 60 % respondentů neví, do jaké míry zdravotní pojišťovna umělé oplodnění hradí, ale 57 % dotázaných by bylo pro, aby byl ženám hrazen počet cyklů dostatečný k početí dítěte. Bohužel prozatím je v Čechách hrazen počet maximálně tří cyklů, a to ještě pouze do věku 39 let ženy. Téměř polovina respondentů (49 %) dokonce souhlasí s možností, aby právo podstoupit umělé oplodnění měly i ženy bez partnera. Téměř polovina populace si také nesprávně myslí, že k otěhotnění pomocí darovaných spermií žena souhlas svého partnera nepotřebuje.
Poslední dobou se také hodně diskutuje o náhradním mateřství. Může žena, která je schopná dítě počít, ale nemůže jej ze zdravotních důvodů donosit, využít služeb tzv. náhradní matky? Průzkum ukazuje, že Češi jsou v této otázce poměrně liberální. S legalizací náhradního mateřství souhlasí polovina dotázaných, především žen s vyšším vzděláním.
O léčbě neplodnosti pomocí asistované reprodukce příliš nevíme, a i přes poměrně liberální názory považujeme umělé oplodnění za dost choulostivé téma. Zatímco o vážné chorobě, ztrátě zaměstnání nebo třeba o antikoncepci jsme ochotni alespoň v omezené míře hovořit, jen malé procento z nás by přiznalo, že má problémy s početím potomka. O umělém oplodnění by se dotázaní bavili ještě méně „ochotně“ než o exekuci. Asistovaná reprodukce je v naší společnosti stále tabu, což bohužel odrazuje mnoho lidí, aby využili této dosud nejúspěšnější metody léčby problémů s početím.
Zdroj: EMC