Také se při pohledu na inzeráty na „zázračné“ hubnoucí pilulky, čaje, koktejly jen usmíváte dokonale photoshopovým fotografiím, které vás mají přesvědčit o jedinečné účinnosti nabízeného preparátu? Přinášíme vám zaručeně pravý příběh, za nějž osobně ručím, protože Monika je moje kamarádka, které se podařilo to, o čem většina z nás pouze sní. Za 9 měsíců na svém těle dokázala rozpustit neuvěřitelných 41 kilo. Jak se jí to podařilo?
Co bylo prvním impulzem pro hubnutí?
Osobní problémy, manželská krize, únava z přemíry práce. Přestože mám dvě děti, u obou jsem pracovala až do porodu a mateřské jsem si užívala jen 5 týdnů po něm. I když jsem chodila do práce jen na pár dní v týdnu a cca 4 hodiny, projevilo se to. Do toho ještě pracuji jako šéfredaktorka časopisu a webu pro maminky na mateřské. A uzávěrky čísel se taky neptaly, jestli zrovna kojím nebo jsem unavená.
Došlo to tak daleko, že jsem přestala na 14 dní úplně jíst. Prostě jsem si dala neplánovaný a neřízený půst. Udělalo mi to tak dobře – jak fyzicky, tak i psychicky – že jsem si třetí týden, kdy jsem se začala vracet k jídlu, řekla, že bych asi měla se sebou něco dělat. Před dětmi jsem vážila 68 kilo. S dcerou jsem v těhotenství nabrala 33, se synem pak 12. Vždycky jsem něco málo zhubla, ale dalších 20 navrch při kojení syna to završilo. Dostala jsem se na 125 kilo...
A právě při téhle mé osobní životní krizi vyvrcholilo i moje naštvání na sebe samu. Podívala jsem se do zrcadla a najednou se mi chtělo brečet, kam až jsem se dostala. Jak je vůbec možné, že se něco takového stalo? Místo breku jsem ale začala ještě ten den cvičit. Z jednoho diskuzního fóra jsem měla odkaz na cvičení podle Jillian Michaels. Zaujalo mě, že je to cvičení jen na 25 minut denně. Tak jsem si řekla, že to zkusím. I když ta vidina toho, kolik hubnutí máte před sebou je strašná. Rada z praxe – nemyslet na to!
Co bylo Tvou největší motivací?
Chtěla jsem zase vypadat dobře. Živím se i jako moderátorka a u téhle práce jsou přebytečná kila na škodu. Přišla jsem o spoustu zajímavé práce. Obrovskou motivací bylo i oblečení, strašně mě štvalo, že si kupuji čím dál tím větší, místo abych se vracela do menšího. Konfekce v obchodech mi neseděla. Na oblečení velikosti 38/40, které jsem dřív nosila, jsem se jenom chodila do skříně dívat. A u toho se mi vybavovala slova dvou mých kamarádek, které mi několikrát říkaly: „Pokud nezhubneš do 35, už to dolů nedáš. Věkem se zpomaluje metabolismus a jde to hůř a hůř." Vzhledem k nulové funkci štítné žlázy jsem se bála, že to bude celé horší a půjde to hůř. Ale šlo to!
Jak rychle jsi hubla? A jak rychle to jde teď?
Zezačátku váha letěla střemhlav dolů. Za první měsíc to bylo možná deset, patnáct kilo. Neměla jsem potřebu si to někam zapisovat. Nejhoršího jsem se zbavila během prvních 4 měsíců. A od té doby mi jde dolů cca půl kila týdně.
Jak se ti to podařilo?
Denně jsem cvičila Jillian Michaels – 30day shred. Všechny tři levely pořád dokola. U toho jsem si šla občas po volných večerech zaběhat. Pak se váha na moc dlouho zastavila. K Jillian jsem přidala ještě jednou týdně squash. Taky už Jill teď cvičím tak, že si dám celých 30 dní v kuse a pak dalších 30 dní, kdy občas vynechám, aby si tělo odpočinulo. V překladu, když se mi nechce, necvičím. Někdy se váha zastaví, ale pak to zase jde. I když váhu teď už moc neřeším. Fyzicky se cítím báječně. Nosím oblečení velikosti 40/42 a už se vracím k některým předtěhotenským věcem ze svého šatníku.
Jak jsi řešila krátkodobé výkyvy motivace?
Asi to bude znít divně, ale nic takového jsem neměla. Začala jsem zrovna v té době studovat psychosomatiku, kde nám lektor vysvětlil nesmyslnost některých našich návyků – je 12 hodin jdeme obědvat. A šup, je čas na večeři. To nevadí, že nemáme hlad, ale je čas! Začala jsem chápat fungování těla. Začala jsem chápat, že ne vše je tak, jak nás informují média a přestala jsem věřit ziskuchtivým firmám typu krabičkových diet. Hubnutí je jenom v hlavě. A je jenom na nás, jak se k tomu postavíme. Je na nás co chceme. Začala jsem tedy poslouchat svoje tělo. A začala jsem jíst to, o co si říká. Absolutně jsem vytěsnila sladké. První půlrok jsem dokonce nejedla ani ovoce. Nechutnalo mi to. Zato jsem denně jedla spoustu zeleniny. Ač mi dřív nechutnala, najednou bylo všechno jinak. Víceméně jsem přestala jíst maso. Ne úplně, občas si dám klidně i klobásku, ale musí být chuť. Třeba večer k vínu. Bezmasá strava mi ale dělá líp. Drůbež nejím vůbec. Jím ale hodně pečiva. Nekupuju, vše peču výhradně domácí, kváskové. To si odpustit neumím. Hlavně asi tady dvojnásob platí, že to co si odpíráte, tak na to budete mít největší chuť. Nic neodpírat a nedržte žádné diety. Poslouchejte tělo, jezte střídmě a hýbejte se. Tečka.
Ztratilas někdy chuť pokračovat, příp. jak jsi to zvládla, že ses vrátila k hubnutí?
Ne, posun váhy dolů mě neuvěřitelně nakopává. Nechci, aby moje děti měly tlustou maminku a ostatní děti se jim smály. I tohle jsem už zažila ve svém okolí – a u školkových dětí. Bohužel… Stejně jako každá jiná ženská chci být krásná a přitažlivá. A cítit se dobře ve svém těle. Hezky se oblékat, nosit krátké sukně a nestydět se za nic na svém těle.
A jak pokračuješ nyní, po takovém úspěchu? Polevila jsi, nebo pořád držíš stejný životní styl?
Cvičím Jill – pořád. I když dnes ještě lehce zkříženou s cvičením Cindy Crawford. Do práce, kterou mám v 6. patře, chodím výhradně tam i zpět po schodech, přestala jsem používat výtah. Moje děti milují hřiště, kde společně závodíme. Běhám s nimi do odpadnutí prvního běžce. Pak jdeme hrát fotbal. Taky občas sama běhám. Najednou si užívám pohyb, děsně mě baví. Myslím si, že ten pohyb a cvičení, je důležité pro formování postavy. Nikdy jsem neudělala kliky, teď bez problémů několik za sebou. Posilování je pro mě hra a zábava. A fotím se ve spodním prádle – abych viděla rozdíly. A je to něco neuvěřitelného, když to vidíte s odstupem. Zpětně si pak říkáte, že to nejste vy…
Pravidelně si dělám detoxikaci a očistu těla. Teď jsem si nechala udělat kompletní krevní rozbor – cholesterol, cukry, vitaminy, minerály atd. Jsem v absolutní normě a zdravá jako řípa. Nic mi v těle nechybí ani nepřebývá.
Blíží se Vánoce, co bys poradila čtenářkám, které mají strach z toho, že přiberou?
Tak především – pokud si dáte jeden řízek, nic se nestane. Pokud by jich bylo víc, už by to problém být mohl, ale proč si ten plátek masa neudělat třeba na přírodní způsob? A popravdě, to, že o Vánocích musíme stláskat všechno možné a v enormním množství, je nesmysl, který zakořenil v dnešní době, ale o tom přece Vánoce být nemají…
Co bys poradila čtenářkám, které by tě chtěly následovat?
Jde to. Ale netrapte se dietami. Nehladovte – to je cesta do pekel! Přehodnoťte život, naučte se mít rády svoje tělo a ono to přijde samo. Když ne teď tak za měsíc, za půl roku. Hlavně se vykašlete na berličky typu zázračných jednostranných diet, hubnoucích zázraků a podobně. Je to jenom ve vaší hlavě! A když jsem to dokázala já, tak každý!
Za 9 měsíců jsem celkem zhubla 41 kg
Původně: 125 kg
Teď: 84 kg
Cíl: 68 kg
