Vědci zjistili, že u chlapců, kteří při porodu měří méně než 47cm, existuje v dospělosti dvojnásobné riziko sebevraždy, a to i když dohoní své vrstevníky a vyrostou do naprosto normální výšky.
Švédští vědci z Karolinska Institute ve Stockholmu uvádějí, že pomalý růst během těhotenství může mít dlouhodobý vliv na chemii mozku. K závěrům dospěli poté, co studovali celostátní databázi chlapců narozených v letech 1973 až 1980 a porovnávali ji s informacemi o pokusech o sebevraždu do roku 1999.
Zjišťovali pravděpodobnost sebevraždy u nejmenších dětí s dětmi průměrně velkými, tedy měřícími při porodu 50 až 51 centimetrů. V celé sledované skupině se vyskytlo 759 násilných pokusů o sebevraždu. Ukázalo se, že nejsilnější je statistická závislost mezi velikostí a sebevražedností, i když porodní váha pod 2 500 g také představuje určité riziko.
Další překvapivé zjištění je, že u mužů, kteří se sice narodili normálně velcí, ale jako dospělí už nedosáhli většího vzrůstu, bylo o 56 procent větší riziko sebevraždy než u vysokých mužů.
Vědci mají za to, že za agresi i sebevražedné chování může nedostatek serotoninu, velmi důležitého neurotransmiteru v mozku. Doktorka Ellenor Mittendorferová, která studii vedla, považuje za možné, že nedostatečný růst in utero způsobený buď tím, že matka užívála drogy nebo měla nesprávnou výživou, ovlivňuje jak velikost dítěte při narození, tak i to, jak jeho mozek zachází se serotoninem.