Stres nám příroda kdysi dávno nadělila jako zbraň zaručující přežití. Po dlouhá tisíciletí zachraňoval život – v nebezpečí nutil lidi utíkat, nabuzoval je na boj, když bylo třeba. A vlastně i dnes jsou útěk a boj dvěma základními reakcemi na stresové situace. Někdo se s nimi umí poprat, jiný odchází.
Na přelomu 20. a 21. století si stres vysloužil další, nepříliš lichotivé poslání. Stal se podle imunologů hlavním spouštěčem civilizačních nemocí, na které umírá stále více lidí. Stojí za tím změna povahy stresorů, fakt, že jsme jim vystavovaní na extrémně dlouhou dobu (naši předci jen krátkodobě), a celková změna způsobu života. Výsledek? Unavená duše, nemocné tělo i chátrající krása…
„Hodný“ a škodlivý stres
S tím, že stres nemá jen kladný vliv, přišel přitom už v roce 1939 kanadský vědec Hans Selye, ale až později se ukázalo, že stresů máme navíc více druhů a že škodlivé nejsou všechny. „Tzv. eustres si stále zachovává punc kladného působení. To jsou ty termíny v práci, které vás vybičují ke skvělému výsledku. Kladný stres zažívají i sportovci před výkonem, nevěsty před oltářem…
Je to stres, při kterém se do krve vyplavuje nejen tuna adrenalinu, ale pak přijdou i tzv. endorfiny, hormony štěstí. To se ale nestane u tzv. distresu, který je přehnaný, vytrvalý, deprimující. To když se děsíte, že přijdete o práci, partnera, sedáte u postele dlouhodobě nemocného člověka, trápíte se rozvodem, který se neúměrně vleče, a podobně. Právě tenhle ubíjející stres bychom měli ze života pokud možno vymýtit,“ vysvětluje koučka Mgr. Nikola Šmorancová z pražské instituce Životní průvodce.
Naše vlastní vina
Je pravda, že u spousty spouštěčů stresu si nemůžeme vybrat, jestli je mineme, nebo na ně zareagujeme. To jsou prostě vnější okolnosti, jimž jsme vystaveni. Horší ovšem je, že zhruba v 80. a 90. letech minulého století jsme si zavařili tím, že jsme začali zintenzivňovat působení stresorů vnitřních.
Z poklidného životního tempa jsme se tehdy dostali do kolotoče. Už nebylo trendy chodit do práce na osm hodin, bylo „cool“ se blýsknout přesčasem, sápat se po kariéře, kupovat drahá auta, mít nejmodernější telefon, značkové oblečení… To vše se stalo znakem úspěšnosti. Nikoli klid, vnitřní rovnováha a vědění, kam směřujeme. Nemluvě o tom, jak jsme při dobývání toho pochybného bohatství uštvaní.
Být nejlepší…
„Přitom na bohatství, úspěchu nebo drahých botách není nic špatného. Jen by pro nás všechny mělo být také pochopitelné, že když vysilujeme tělo stresem, musíme jeho výkony ocenit následným odpočinkem a odreagováním.
A to je právě ten nejproblematičtější moment. V honu za movitostmi i nemovitostmi jsme podlehli dojmu, že nikdy nebudeme dost dobří. Vždyť ještě nikdy nebylo tolik psychických onemocnění jako dnes!“ upozorňuje koučka a dodává, že tato onemocnění nejsou důsledkem ničeho jiného než našeho stálého stresování sebe sama tím, co všechno bychom ještě měli, aby… aby vlastně co?
Fyzické následky
Dlouhodobý stres ale nestojí jen za psychickými nemocemi. Má přímý vliv na krevní tlak, který se časem už trvale drží ve vyšších hodnotách. Stresovaní lidé také často hodně jedí, málo se hýbou, takže tloustnou. Přichází nadváha, posléze obezita a s ní nezřídka souvisí diabetes 2. typu. To pak v součtu vyvolává onemocnění, které známe jako takzvaný metabolický syndrom a které dnes u nás patří k těm vůbec nejčastějším příčinám předčasného úmrtí.
Nadměrný stres přitom souvisí i s vyšším rizikem rakoviny. Nezpůsobuje ji přímo, ale postupně oslabuje přirozené bariéry, které tělo chrání před rakovinným bujením. Zdravé tělo se mu ubrání, vystresované a oslabené však nemá obvykle šanci.
Akutní projevy
Než dojde k devastujícím účinkům stresu, trvá to přinejmenším měsíce, spíše však roky. Stres má ovšem i okamžité následky. Uvnitř těla totiž spouští neuvěřitelnou spoustu dějů. Zvyšuje se produkce hormonu adrenalinu (vyzývá k boji), noradrenalinu (ponouká k útěkové reakci), výrazně se mění i hladina dalšího stresového hormonu, kortizolu.
Při stresu se mnohé vnitřní pochody zrychlí – srdce bije zběsile, dech je mělčí a rychlejší. Provázet vás mohou pocity „knedlíku v krku“, sevřeného žaludku, sucha v ústech a naopak nadměrného pocení. Za to zase může adrenalin, který zvyšuje tep, současně aktivuje potní žlázy, a na trapné pocity s propocenou halenkou je zaděláno.
Při stresu vás může ale také bolet hlava, výjimkou není ani zvýšená citlivost, nervozita, podrážděnost. Tělo se zkrátka ocitá v krizové situaci a podle toho reaguje. Dlouhodobý stres se navíc nekompromisně podepisuje na naší kráse.
Vrásky, kam se podíváš?
Pokud byste vedle sebe totiž postavili dlouhodobě stresovanou a třeba čerstvě zamilovanou ženu stejného věku, uvidíte přímo nebetyčný rozdíl. Ta vystresovaná bude mít velmi pravděpodobně unavený, utrápený pohled, matnou a jakoby našedlou pleť, kruhy pod očima a daleko výraznější vrásky. Stejně jako asi pár kilo navíc. Bude celkově vypadat třeba i o deset let starší.
„Za všechno mohou stresové hormony! Zejména hormon kortizol. Je to jeden z mála hormonů, jejichž hladina se s věkem zvyšuje. A jeho vlivem se během stresu vyplavují další hormony, tzv. katecholaminy. Právě tehdy pociťujeme zmíněné bušení srdce, napětí, úzkost.
Tělo je totiž připravené bojovat,“ vysvětluje MUDr. Monika Golková, primářka antiaging kliniky A2C s tím, že když máme mnoho kortizolu, můžeme mít málo růstového hormonu, který je v dospělosti důležitý mimo jiné pro pevnou kůži, více svalů a méně tuku. Kolísání hladin kortizolu pak vede k dysbalanci ostatních hormonů.
„Vysoká hladina kortizolu doslova krade hormon progesteron – hormon pohody a krásné pleti, aby se z něj ještě více mohl tvořit kortizol. Což následně vede k estrogen-progesteronové dysbalanci, jež má za následek větší tvorbu vrásek na obličeji a ukládání tuku zejména v oblasti trupu.“ Tohle ale není všechno.
Pozor nabiologický věk…
Stárnou také vnitřní orgány, neúměrně se zvyšuje tedy nejen riziko, že budete vypadat starší, ale i riziko, že se znásobí váš tzv. biologický věk. „To je věk, který se od toho – řekněme – občankového může výrazně lišit. Při správném životním stylu, optimálním zdraví a úměrném stresu může i padesátiletá žena oplývat biologickým věkem čtyřicátnice a těšit se tedy na mnohem delší život. Ale při nezvládnutí stresu a dalších složek životního stylu může třicetiletá žena vypadat mnohem starší. A vyššímu věku budou odpovídat především také stav i (ne)funkčnost vnitřních orgánů,“ objasňuje MUDr. Golková.
Vitaminová opatření Pro odstranění negativního vlivu stresu je samozřejmě nejideálnější krok za krokem začít odstraňovat stresory a snažit se uvést život do rovnováhy. Jenže co dělat, když je vaše tělo vyčerpané, unavené a tak nějak starší právě teď?
„Tělu je určitě potřeba ze všeho nejdříve doplnit substráty, které chybí. Jedná se především o vitaminy a minerální látky – například o vitamin C, B, hořčík a železo (pokud se zjistí, že chybí) a proteiny, z kterých se pak tvoří mozkové neurotransmitery, následně díky tomu dochází k odbourání pocitů únavy, stavů vyčerpanosti a rovněž k nové produkci chybějícího serotoninu, tedy hormonu štěstí,“ popisuje lékařka.
Samozřejmě můžete vsadit na ovoce, zeleninu a optimální složení stravy – z dlouhodobého hlediska je to dokonce velmi rozumné rozhodnutí. Nicméně pokud potřebujete pomoct od následků stresu ihned, existuje jiné, poměrně radikální řešení.
„Na naší klinice připravujeme individuálně sestavené směsi výše zmíněných látek a aplikujeme je infuzní cestou přímo do žíly. Což má za následek rychlejší a intenzivnější antistresový efekt. Chci ovšem také zdůraznit, že to rozhodně není samospasitelné řešení. Vždy je nejdůležitější komplexní vyšetření zdravotního stavu, protože u každého se stres může projevovat trochu jinak,“ podotýká ještě MUDr. Monika Golková z antiaging kliniky A2C.
Řekněte STOP !
Už toho víte o stresu dost? A už vás nebaví být jeho obětí? Pojďte tedy učinit aspoň některá opatření, jež prospějí vašemu fyzičnu, duši i půvabu, který je pro nás ženy tak důležitý!
1. Myslete na sebe
Jedním z nejobvyklejších nešvarů, jež nás stresují, je, že myslíme na všechny a všechno kolem, jen na sebe ne. Kamarádce koupíme k narozeninám poukázku na masáž, ale proč na ni nejdeme samy? Být sobec je někdy vlastně ta nejlepší cesta k přežití. Tak se občas prostě naučte ostatním říkat NE a sobě zase ANO. A přitom zrovna masáže a cokoli ze světa wellness jsou výborným antistresovým i antistárnoucím opatřením.
2. Vyměňte priority
Když zavřete oči a představíte si, po čem ve skutečnosti toužíte, když si zkusíte sama sebe představit za pět let… S velkou pravděpodobností vaše sny nebudou nadupané touhou po hmotných věcech, ale budete si přát dobrého partnera, rodinu, zdraví, příjemné či exotické zážitky sdílené s milovanými lidmi a totální klid na duši. A o to jde. To, za čím se ženeme, je jen málokdy tím, co vážně chceme. Tak prostě změňte směr!
3. Regenerujte a nedělejte vůbec nic
Čas věnovaný práci je třeba vyvážit časem na odpočinek. Stejně jako se pravidelně „vyšťavíte“, musíte pravidelně relaxovat. Zkusit to můžete s naprostým nicneděláním, sportem, který ovšem nebude stresový (takže cvičení z kategorie tzv. body and mind), kreslením, pletením, zahradničením nebo třeba meditací, která vás mimo jiné naučí lépe pracovat s dechem, což je v prevenci proti stresu hodně důležité. Tělo bez kyslíku je ještě stresovanější tělo. A také rychleji stárne…
4. Správně jezte
Stres zvládne jen dobře živené tělo. A takové to řešení „kafe–sušenka–cigareta“, což je obvyklá kombinace stresujících se lidí, rozhodně tělo nevyživí, jen dál vystresuje. Místo kafe si udělejte meduňkový čaj, místo sušenky či čokolády si dopřejte čerstvé ovoce, místo cigarety si zapalte aromalampu třeba s povzbuzující vůní citrusů nebo uklidňující levandulí. A hlavně se zaměřte na základní jídla během dne a skládejte je z kvalitních surovin a tak, aby obsahovala všechny živiny (bílkoviny, sacharidy i vhodné tuky).
5. Žijte s nadhledem
Do práce musíte, zkoušky občas také potkají každého z nás, ale důležité je to vše podnikat s vědomím, že chyby občas dělá každý a že jeden nezdar vám může otevřít cestu k mnoha jiným úspěchům. Prostě berte život s nadhledem, občas si z něj dělejte legraci a žijte hlavně sama pro sebe… Jediné vrásky, které pak uvidíte, budou ty od smíchu. A ty jsou COOL!
Když se potíte…
Z hlediska estetiky je pocení se při stresu možná tím nejnepříjemnějším projevem. A otázkou je, co s tím. V prvé řadě můžete zapracovat na zklidnění se pravidelným, hlubokým dýcháním v dané chvíli… Samozřejmě je také důležitá volba antiperspirantu. A skutečně antiperspirantu, protože jen ten nejenom překryje pach potu, ale také cíleně zamezí jeho tvorbě (což deodorant nikdy nedokáže).
Vybírejte si především ty, jež jsou už vyráběny se záměrem pomoct vám ve stresových situacích – mají vyšší i delší účinnost, nicméně jsou zároveň vyvinuty tak, aby při výrazném pocení nedráždily pokožku, což je také důležité. Hodně vám (alespoň od zápachu) pomůže i pitný režim založený na čisté vodě nebo některé bylinky (třeba šalvějový čaj).