Naučte se odpočívat. 4 tipy pro aktivní relaxaci

| Autor: Marta Fenclová | Rubrika: Zdraví

Odpočinek je pro lidské tělo stejně důležitý jako potrava a voda. Když vaše tělo odpočívá a zdánlivě nedělá vůbec nic, probíhají v něm náročné regenerační procesy, vylučují se odpadní látky, doplňují se zásoby enzymů, posiluje se imunitní systém a mozek dobíjí baterie, aby mohl poznávat, učit se, cítit, komunikovat, zkrátka žít. Přesto dnes moc odpočívat neumíme. Zaprvé nemáme na takové zbytečnosti čas, zadruhé často ani nevíme, co to vlastně takový odpočinek je.

Naučte se odpočívat. 4 tipy pro aktivní relaxaci

Odpočinek se do dnešní doby nehodí. Správný moderní člověk je aktivní, úspěšný a neustále on-line. Aktivita je něco jako zapnutý motor, který běží na plný výkon, zatímco pasivita v nás evokuje vypnutý vypínač. Aktivita, to je pohyb, tedy život, zatímco smrt se přirovnává k věčnému odpočinku. O spánku se mluví jako o malé smrti, používáme přirovnání spát jako zabitý. A myšlenkám na smrt se každý živý tvor snaží vyhnout. Možná i to je důvod, proč se odpočívat stydíme, a pokud nám někdo zavolá v neděli v devět ráno a ptá se, jestli nás nevzbudil, překotně odpovídáme, že v žádném případě, že už jsme dávno byli vzhůru. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale je to především lenoch a lenost je hřích.

Přitom je fakt, že naše tělo nikdy jen tak neleží ladem a každou hodinu odpočinku využívá k tomu, aby se mohlo zregenerovat, fungovat a žít. Je dokonce prokázáno, že přiměřený odpočinek prodlužuje život. Jedna z velkých populačních studií například prokázala, že u lidí, kteří spali pravidelně 7-8 hodin denně, byla nižší pravděpodobnost úmrtí než u těch, kteří spali méně. Přesto tisíce lidí trpí spánkovým deficitem a odpírá si dovolenou, i když spánkový deficit prokazatelně akceleruje stárnutí organismu.

Plánovaná únava

„Naše neschopnost odpočívat souvisí se ztrátou spontánnosti nás všech. Neumíme spontánně počít, neumíme spontánně porodit a neumíme spontánně odjet na dovolenou,“ říká MUDr. Helena Máslová z Centra psychosomatické péče, která je přesvědčena, že se naše společnost dostala do fáze, kdy žije podle vzorců manažerského přístupu. Ukázkový manažer dnešní doby má svůj diář naplánovaný téměř na minuty a čas většiny z nás je také rozdělený téměř po hodinách. Náš čas je strukturovaný. Víme, v kolik vstaneme, tři měsíce dopředu víme, kdy pojedeme na dovolenou, a nejradši bychom si chtěli naplánovat i to, kdy onemocníme. Ztráta spontánnosti zvyšuje výkon a na výkonnosti dnešní společnost stojí. Strukturovanost času a výkonnost je v nás navíc podporována už od mládí,“ dodává Helena Máslová.

Pokud bychom se řídili vlastními pocity a potřebami, odjížděli bychom na dovolenou v době, kdy se cítíme unavení. Stejně tak by pro náš organismus bylo jistě zdravější, kdybychom si šli lehnout ve chvíli, kdy se nám chce spát, i kdyby to mělo být odpoledne. Ale to naplánovat nelze a většina zaměstnaných lidí si nemůže odjet za odpočinkem, kdy se jim zachce, natož aby si mohli dát po obědě šlofíka na kanapi. Takzvaný gap year, kdy si mohou zaměstnanci v rizikových povoláních vybrat měsíce až rok dovolené, aby se předešlo syndromu vyhoření, je stále velkou výjimkou.

Veverky v bubnu

I když byl v minulosti život určitě v mnoha odhledech těžší, co se týče přirozené relaxace a odpočinku, vše probíhalo v mnohem přirozenějším tempu než dnes. Většina lidí pracovala v zemědělství a jejich pracovní a odpočinkový rytmus se řídil ročními obdobími. V létě, kdy je více tepla i světla a tělo je výkonnější, bylo více práce, v zimě se více odpočívalo. Práce a odpočinek navíc nebyly dvě naprosto rozdělené součásti života. Lidé trávili mnohem více času venku, kde hrála roli v jejich biorytmech přirozená světelnost nebo počasí.

Dnes trávíme většinu pracovní doby vsedě, což má za následek dokonce změnu anatomie hrudního koše. Zatímco dříve se lidé dívali mnohem častěji nahoru, tedy na nebe, kde jim slunce a hvězdy ukazovaly čas, dnes se díváme většinu času dolů, což souvisí zase s tím, že se zkrátila vzdálenost mezi krkem a hrudníkem. Přirozené přírodní biorytmy dnes nahradila pracovní doba, přirozený pohyb venku klimatizovaná centra a přirozený odpočinek pak plánovaná dovolená.

„Spontánnost jsme ztratili v momentě, kdy se z nás stali zaměstnanci,“ říká Helena Máslová a dodává, že i když si neustále stěžujeme, že nemáme na nic čas, svobody v čase se ve skutečnosti bojíme. Jaroslav Dušek tomu říká, že jsme jako veverky v bubnu. Když náhodou někdo z takového bubnu vypadne, vůbec neví, co si najednou počít a čím ten čas naplnit.

Přesně to se stává třeba lidem, kteří přijdou o práci, nebo matkám na mateřské.“ Člověk zvyklý na strukturovaný čas se pak často doslova psychicky „rozplizne“, jeho výkonnost klesne na nulu a místo očekávané euforie ze svobody nastoupí deprese. Pokud bude ale naslouchat svým vnitřním hodinám, instinktivně by si měl po prvotním šoku vlastní, přirozenou strukturu najít.

Tři týdny jsou minimum

Pro dnešní dobu je také typické, že když už na dovolenou vyrazíme, zkazíme si to tím, že odjedeme na organizovaný zájezd, kde je většina našeho času opět strukturovaná, případně se přesuneme během několika hodin ze středoevropského klimatu do tropů, vystavíme tak své tělo i psychiku ohromnému stresu, a než se stačí aklimatizovat, což trvá minimálně týden, odjedeme zpátky.

„Podle výzkumů, které byly prováděny v rámci lázeňské péče, bylo prokázáno, že pokud strávíte na pobytu méně než tři týdny, tak se organismus na lázeňský režim vůbec nepřepne,“ upozorňuje Helena Máslová a dodává, že už v dobových dokumentech za vlády Karla IV. dvorní lékaři velkému vládci doporučovali, aby pravidelně odjížděl na tři týdny na dovolenou, a to do polohy 700 metrů nad mořem, kde je vyšší vlhkost, než byla v Praze. Součástí péče o zdraví pak byla zdravá strava a koupele. O tom, že to s panovníkem mysleli dobře, svědčí fakt, že se Karel IV. dožil 62 let, což byl na tehdejší dobu úctyhodný věk.

Jako divá Bára

O tom, že náš životní styl je navzdory možnostem cestovat a návštěvám relaxačních center a posiloven nezdravý, svědčí podle Heleny Máslové rostoucí počet civilizačních chorob, ke kterým v souvislosti se ztrátou spontánnosti v běžném životě patří gastrointestinální potíže a neplodnost, tedy procesy, které jistou potřebu spontánnosti vyžadují. Nikdy v minulosti nebyla tak vysoká potřeba plánovaného rodičovství jako dnes.

Místo přirozeného otěhotnění se dnes dává přednost téměř inženýrskému přístupu. Nejdříve ženu za pomoci hormonální antikoncepce přivedeme do neplodnosti, pak chceme, aby se co nejrychleji zreprodukovala, a když odrodí děti, tak jí vyoperujeme dělohu a prsní žlázy, aby se předešlo rakovině,“ dodává Helena Máslová, které se při léčbě neplodnosti osvědčil například starý zvyk, kdy novomanželský pár odjížděl na svatební cestu. Často totiž stačí, když se změní spektrum podnětů a manželé na chvíli vypadnou ze stereotypu. Je potvrzeno, že když odjedete s partnerem na delší dobu mimo zažité stereotypy, pravděpodobnost otěhotnění se zvýší.

„Vždycky říkám, že na hodinách o neplodnosti by se měl promítat film Divá Bára. Když se podíváte, jak tam to děvče běhá v trávě, trhá třešně a pak si prožije svoji love story s myslivcem, to už je na první pohled jasné, že životní styl holek na vdávání byl dřív o dost jiný než dnes. Dnešní holky na vdávání běhají taky. Jenže zatímco Divá Bára běhala, jak chtěla, dneska se běhá na čas a počítáte si, kolik vám to spálí kalorií. Když navíc na ty běhající sportovkyně koukám, vždycky mě napadne, že budou mít stejně všechny v padesáti artrózu, protože běhají špatně,“ říká Helena Máslová a dodává svůj tip na rychlou regeneraci organismu.

„Když zrovna nemáte energii na to, jít se ještě po práci někam hýbat, vyzkoušejte takzvanou obřadní vanu. Zapalte si v koupelně svíčku, do vany dejte nějaké bylinky a na půl hodiny se ponořte do horké koupele. Na mě osobně to funguje stoprocentně.“

4 TIPY PRO AKTIVNÍ RELAXACI

Letní dovolená je ideální příležitost pro vytvoření nových návyků pro pravidelný odpočinek a relaxaci v běžném pracovním režimu. Ano, řeč je o aktivním odpočinku, což znamená, že pro to musíte sami něco udělat. Všechny uvedené jednoduché tipy mají efekt, pokud se jim budete věnovat v pravidelných „dávkách“, ze začátku třeba jen několik minut denně,“ říká Ing. Jan Smetánka z webu Psychologie.cz, kouč a mediátor, který pod značkou Bodylab pořádá pravidelné tréninky a workshopy zaměřené na práci s tělem, rozvoj a pochopení síly, meditaci a relaxaci. (Pravidelné Bodylab tréninky probíhají v pražské Stromovce, sraz každou středu v 18.30 před planetáriem.)

Meditace vhledu

Také je známá jako vipassaná. Sedněte si do pohodlné meditační pozice, případně si lehněte na záda. Pomocí několika hlubokých nádechů a výdechů se uvolněte a vědomě sledujte, co se ve vašem těle odehrává. Zpočátku se zaměřte na výrazné vjemy, jako například dotyk sedacích svalů a nohou se zemí, postupně můžete přejít k jemnějším tělesným pocitům. Sledujte kvalitu a změny těchto vjemů. Pokud se objeví jakékoli myšlenky (a objevovat se budou neustále), nic se neděje, vraťte se zpět k objektu meditace. Začněte třeba na 10 minutách, postupně prodlužujte.

Meditace v chůzi

Stejný princip jako u meditace vhledu s tím rozdílem, že sledujeme vjemy na našich chodidlech při pomalé chůzi. Představte si svá chodidla a kotníky jako obrazovku, na které právě běží zajímavý pořad.

Uvolňující tíha

Tento cvik vychází z autogenního tréninku. Pohodlně si lehněte na záda. Zaměřte se nejprve na pravou ruku, její naprosté uvolnění a s tím přicházející pocit tíhy a těžkosti. U tohoto pocitu chvíli zůstaňte. Na stejné bázi projeďte i levou ruku, postupně dolní končetiny, trup, hlavu, celé tělo. Praktikujte třikrát denně 3 minuty.

Chůze naboso jako masáž nohou

Vyzujte si boty a při chůzi střídejte různé povrchy OE trávu, kameny, jehličí, písek... Kromě toho, že je to příjemné, je to také jedna z nejlepších věcí, které můžete udělat pro své nohy. Pro zvýšení efektu zavřete oči a požádejte partnera, aby vás doprovázel, aniž by vám předem prozrazoval změnu terénu.

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie 7-8/2013

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…