Kdo jsou a čím trpí lidé, kteří k sexu potřebují slyšet křik oběti, mučí ji a posléze ji znásilní?
Významný sexuolog prof. Petr Weiss patologickou sexuální agresivitu specifikuje jako nejnebezpečnější sexuální deviaci, která v mnoha případech končí i smrtí oběti.
Jak sexuální deviant hledá oběť
Člověk postižený patologickou sexuální deviací je nevyléčitelně nemocný. Bohužel, na první pohled to na něm nikdo nepozná. A najednou udeří, bez varování a nečekaně. Před samotným útokem si obvykle vyhlédne objekt, který sleduje, a poté napadne na vhodném místě, ze kterého se nedá snadno uprchnout (např. výtah, park). Typické je, že si oběť zvolí naprosto náhodně. Sexuální agresor potřebuje pro optimální sexuální vzrušení zpravidla přeskočit dvoření, resp. některou jeho část.
Vyhlédne si cizí ženu a atakuje ji, aniž by se snažil ji oslovit či jinak obtěžovat. Deviantní sexuální agresor, v pravém slova smyslu ženu loví, a to je právě to, co mu dělá radost. Napadené ženě nedává šanci se bránit a o spolupráci nestojí. Možné je i náhlé omráčení i usmrcení oběti s následnou sexuální manipulací s ní. Při psychiatrických vyšetřeních bylo zjištěno, že drtivá většina sexuálních agresorů se uspokojuje při vynucené souloži nejen sexuálním stykem, ale především představou, že znásilňovaná žena trpí. Pokud má pachatel sadistické sklony, oběť navíc bije a mučí. Při tělesném kontaktu se ženou dosáhne tělesného, mnohdy i mentálního uspokojení.
Proč to dělají?
V některých případech po oběti vyžadují klasickou soulož, orální nebo anální styk, jindy jej uspokojí pouhé manuální dráždění penisu. Ne vždy musí ovšem dojít k samotnému koitu. Devianta již vzrušuje samotná představa jakéhokoli sexuálního styku s nesouhlasící ženou a použití sebemenšího fyzického násilí proti ní. Tudíž většina agresorů má erekci ještě před faktickým fyzickým kontaktem s vyhlédnutou a pronásledovanou obětí. Jedná se především o jedince s psychopatickou osobností. Jejich sociální adaptace bývá velmi snížená oproti jiným lidem. Jsou sice mnohdy schopni vytvářet partnerské vztahy, ovšem ty bývají v drtivých případech konfliktní a nefunkční. Agresor totiž nehledá lásku ani rovnocenný vztah s opačným pohlavím, ale chce pouze jediné - uspokojit svůj pud.
Pomůže léčba?
Léčba není v souvislosti se sexuálními deviacemi na místě, protože se jedná o trvalou součást osobnosti. Sexuální deviaci nelze vyléčit, lze pouze upravit vnější projevy sexuální preference. Existuje několik způsobů podpůrné léčby, ovšem slovo podpůrný naznačuje, že ani na základě léčebných a terapeutických postupů se člověk není schopen své poruchy zbavit. Snaha odborníků je zaměřena na utlumení sexuálního pudu a předcházení možným budoucím deviantním jednáním. Sexuální delikventi se mohou nechat léčit dobrovolně nebo nedobrovolně z rozhodnutí soudu, který na základě znaleckého posudku nařídí ochrannou léčbu.
Jak se vyhnout setkání se sexuálním agresorem?
„Ženy by měly věnovat větší pozornost prevenci, aby se nestaly oběťmi znásilnění“, radí Petr Vrátný, specialista na sexuální kriminální delikty. Zejména by se měly vyhýbat opuštěným ulicím a parkům, kde jim zvláště večer a v noci hrozí nebezpečí sexuálního útoku. Měly by se vyvarovat situacím, kdy budou venku za tmy samy. Tím se mohou alespoň částečně chránit před napadením a sexuálním zneužitím. Problémem však zůstává, pokud je pachatelem znásilnění známý. Od těch se totiž sexuální atak nedá očekávat. V takovém případě nelze o prevenci uvažovat a jedinou obranou je situaci okamžitě řešit - kontaktovat polici a obrátit se na linku bezpečí, nebo podobnou instituci, která ženě pomůže v těžké životní situaci.
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!
