Nejsem nemocná, jen jinak jím!

| Autor: Dita Váchová | Rubrika: Zdraví

Kromě anorexie a bulimie existují i méně známé a nové poruchy příjmu potravy. Jak je u kamarádky, kolegyně nebo partnerky rozpoznat a především – jak jim můžete pomoci? S neléčenou poruchou příjmu potravy u nás žije až 25 procent žen.

Nejsem nemocná, jen jinak jím!

Hned na úvod a na rovinu je třeba říci, že odhalit u blízkého člověka poruchu příjmu potravy není snadné. Jednoduchá není ani diagnostika těchto onemocnění.

„Pacienti si poruchy příjmu potravy často nepřiznávají. Když si je uvědomí, skrývají je nejen před svým okolím, ale i před zdravotnickým personálem,“ říká PhDr. Šárka Slabá, Ph. D., ze 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která je zároveň psycholožkou projektu VZP Žij zdravě.

Stejně tak léčba bývá komplikovaná. Nemocný se v první řadě musí CHTÍT léčit. Dostatečně motivovaným a odhodlaným může pomoci samoléčba kombinací vhodných postupů (viz dále v článku). Nejlepší je však překonat stud a obrátit se na psychologa či psychiatra.

Rizikové faktory

Jak vlastně vznikají poruchy příjmu potravy? Odborníci s určitostí vědí, co jim nahrává:

1. Kult štíhlosti: Podporuje identifikaci s nesprávnými vzory (vyhublé celebrity a modelky) a snahu podobat se jim. Propagují ho určitá média a módní průmysl.

2. Přehnaná sebekontrola: Hubené tělo (podle současného módního diktátu „dokonalé“) je druhými lidmi považováno za důkaz úspěšné sebekontroly bez ohledu na to, jakou cestou bylo „ideálu“ dosaženo. „Okolí vyjadřuje svůj obdiv slovy jako ‚ty jsi tak úžasně štíhlá‘, ‚jsi dobrá, že vydržíš nejíst – jak to děláš?‘. To přirozeně dále motivuje k chybnému chování,“ dodává doktorka Slabá.

3. Touha po zdraví: Některé ženy a dívky s poruchou příjmu potravy zdůvodňují patologické jídelní chování tím, že chtějí být „zdravé“. Jistě, obezita znamená větší nebezpečí vzniku a rozvoje například kardiovaskulárních onemocnění, na druhou stranu mírná nadváha (BMI kolem 26) chrání ženy před osteoporózou a je také příznivější z hlediska otěhotnění a zdárného průběhu těhotenství než podvýživa.

4. Strach z jídla: Obsah přídatných látek („éček“) v potravinách, dusičnanů v zelenině, hormonů v drůbežím mase, antibiotik v mase ryb ze sádkových chovů, aféry s toxickými příměsemi (technická sůl) v potravinách apod. mohou ženám se sklony k poruchám příjmu potravy posloužit jako záminka k odmítání potravy v duchu hesla „lepší je nejíst vůbec než jíst TOHLE“.

5. Genetika: V nejvyšším riziku jsou příbuzné ženského pohlaví.

6. Povahové rysy: Perfekcionismus, závislost, sebekritičnost, puritánství, ale také – možná překvapivě – impulzivnost. „Impulzivní řešení problémů a nekontrolovaná konzumace jídla z náhlého, okamžitého popudu mají stejné kořeny,“ vysvětluje psycholožka.

Varovné příznaky

Dá se z chování a zevnějšku poznat, že dívku či ženu postihla nebo postihne porucha příjmu potravy? Ano, musíte však být dobrými pozorovateli. Všímejte si těchto signálů:

  • Věčně drží nejrůznější diety.
  • Její váha výrazně kolísá oběma směry v rozsahu 10–20 kilogramů (u anorektiček jde spíše o trvalý pokles).
  • Trpí pocity viny ve spojení s jídlem. Občas si povzdychne: „Zase jsem se včera neudržela a snědla kus dortu!“ Nebo: „Budu tlustá, ale když mně ta smetanová zmrzlina chutná víc než vodová.“
  • Ztrácí kontrolu nad jídlem, už několikrát jste ji přistihli hltat neuvěřitelné množství jídla.
  • Dělí jídlo do kategorií „zdravé“ a „nezdravé“.
  • „Nezdravá“ jídla odmítá. Nechce slyšet, že optimální je jíst VYVÁŽENĚ a nemít žádné jídlo ani na piedestalu, ani na indexu zakázaných.
  • Extrémy ve stravování – důsledné veganství, vegetariánství, frutariánství apod. – maskuje deklarací snahy jíst „zdravě“.
  • Trápí ji deprese a úzkosti ve spojení s jídlem, často se jí mění nálada.
  • Izoluje se od okolí.
  • Vynechává společné jídlo s vámi (přáteli, rodinou); pokud se společného stolování účastní, nepozře mnohdy nic víc než zeleninu.
  • Pije čím dál více kávy, koly a energetických drinků.
  • Důvodem je snaha vyrovnat nedostatek energie povzbuzujícími účinky kofeinu.
  • Věří, že zhubnutím vyřeší všechny své problémy.

Když život ztrácí váhu

Poruchy příjmu potravy se projevují abnormálními stravovacími návyky. U některých žen, ale i mužů jde o nedostatečný příjem potravy (anorexie, bulimie), u jiných naopak o jeho nadměrnou konzumaci (záchvatovité a noční přejídání, kontinuální jedení).

Důsledkem radikálního omezení jídla bývá – zejména u anorexie – podvýživa, následkem nadměrného jedení pak obezita. S podvýživou i s obezitou jsou samozřejmě spojeny další komplikace a rizika. U podvýživy se jedná například o poruchy krvetvorby (chudokrevnost), poruchy ukládání vápníku do kostí (hrozí osteoporóza), zvýšenou kazivost a předčasnou ztrátu zubů, narušení menstruačního cyklu až vymizení menstruace a snížení imunity.

Důsledkem nerovnováhy tělesných tekutin a solí mohou být i poruchy činnosti srdce (arytmie), které ohrožují život. K obezitě se v rámci takzvaného metabolického syndromu váže vysoký krevní tlak, nepříznivé složení spektra krevních tuků a poruchy jejich metabolismu, kornatění tepen (ateroskleróza) a to všechno vede ke zvýšenému nebezpečí vzniku a rozvoje srdečně-cévních onemocnění na úplném konci může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda (lidově mrtvice).

Poruchy příjmu potravy bohužel nedevastují jen tělo, ale i duši. Provázejí je společenská izolace, psychická labilita, pocity méněcennosti a deprese.

Samoléčba? Existuje!

„Poruchy příjmu potravy bývají spojeny s úzkostí a depresemi. Někdy se podílejí na jejich vzniku, jindy jsou spíše důsledkem. Pacientovi lze předepsat léky, zlepšit psychický stav však pomohou i věci, které nejsou na předpis – relaxační techniky, pohybová aktivita, tvořivá činnost. Záleží na tom, co pacienta baví, k čemu má vztah,“ říká psycholožka.

Existují i další samoléčebné metody:

Plánování jídla. „Nespojujte příjem potravy s emocemi – ani s negativními, ani s pozitivními!“ zdůrazňuje doktorka Slabá. „Neuvažujte stylem ‚teď je mi špatně, tak si vylepším náladu jídlem‘ nebo ‚teď je mi dobře, tak si dám něco dobrého, aby mi bylo ještě líp‘. Prostě jen plňte jídelní plán, který si sestavíte buď sami, nebo s pomocí odborníka. Jezte předem vybrané potraviny ve stanoveném množství v určitý pravidelný denní čas. Možná to není příliš ‚cool‘, ale funguje to jak v prevenci přejídání a obezity, tak při nedostatečném příjmu potravy.“

Analýza jídelního chování. Kdy jíte, respektive nejíte? Do spirály nebezpečného hubnutí nebo tloustnutí mnohdy stahuje stres nebo kamarádka. A málokdy si tento spouštěč uvědomíme.

Nekoukejte na svět černobíle. Nikdo není dokonalý, ani vy. To však neznamená, že jste špatní. Jedno selhání v dodržování jídelního nebo cvičebního plánu není důvodem pro zavržení sebe sama a své snahy o zdravý životní styl. Jednoduše pokračujte dál v nastoupené cestě.

„Nabízí se paralela s učením se cizím jazykům. Věční začátečníci bývají právě lidé s černobílým viděním světa. Chvíli se snaží, pak z nějakého důvodu studium přeruší, v hlavě negují vše, co se naučili, a když začnou znovu, přihlásí se opět do začátečnického kurzu. Tak to opakovaně dělají celý život a ztrácejí šanci posunout se dál,“ vysvětluje psycholožka.

Snižte si laťku. Nemyslete si, že jen vy uděláte všechno nejlíp. Uberte z vysokých otáček, zmírněte tlak a nároky na vlastní osobu. Dovolte druhým, aby vám pomohli. Uleví se vám a zbavíte se stresů, které mimo jiné vedou k poruchám jídelního chování.

Psycholog nekouše

Praktičtí lékaři, internisté, obezitologové, endokrinologové… se obvykle zabývají až důsledky podvýživy, respektive obezity. Poruchy příjmu potravy jsou však nemocí psychiky, a léčit by je tudíž měli psychiatři a psychologové. „Psychiatr?! Copak jsem blázen?!“ To je bohužel častá reakce na nabídku „léčby duše“. Pomoc psychologa většina lidí přijme ochotněji. „A proto pokud máte podezření, že vašeho blízkého trápí některá z poruch příjmu potravy, obraťte se na psychologa,“ radí Šárka Slabá.


Tam kde záleží na kráse

Téměř 3 tisíce respondentů se zapojily do průzkumu, z něhož vyplynulo, že až 60 % dotazovaných má ve svém okolí osobu trpící některou z poruch příjmu potravy, 15 % respondentů odpovědělo, že s některou z poruch příjmu potravy má dokonce vlastní zkušenost. Výsledky jsou důležitým zjištěním pro Občanské sdružení Anabell, které nabízí pomoc a podporu osobám postiženým i ohroženým poruchami příjmu potravy.

Průzkum se uskutečnil díky společnosti Dermacol vyrábějící českou kosmetiku. Průzkum dále ukázal, že až 95 % respondentů má všeobecné povědomí o poruchách příjmu potravy, jako jsou anorexie a bulimie. Vnímá rozdíl mezi nimi, a umí je dokonce zjednodušeně vysvětlit. Větší problém představovala další porucha, kterou je záchvatové přejídání. To již správně vysvětlit neuměli a často ho přirovnávali k bulimii.

Rozdíl mezi těmito pojmy je v tom, že při záchvatovém přejídání lidé konzumují velká množství jídla, i když nepociťují hlad, a výsledkem je ve většině případů obezita. Téměř 17 % respondentů odpovědělo, že za hlavní příčinu těchto poruch považují vliv médií a mediálních vzorů.

Dalšími příčinami jsou podle nich zejména nízká sebedůvěra, frustrace z postavy a v neposlední řadě i rodinné a partnerské vztahy. Všechny tyto problémy neblaze působí na psychiku člověka, vyvádí ho z rovnováhy a nutí jej hledat únikovou cestu, která je často zvolena na úkor jejich vlastního zdraví. Více dohledáte na webových stránkách: www.anabell.cz

Poruchy příjmu potravy očima psycholožky PhDr. Šárky Slabé, Ph. D.

Mentální anorexie

Jde o poruchu charakterizovanou především úmyslným snižováním tělesné váhy. Nemocní neodmítají jídlo proto, že by neměli chuť, ale proto, že nechtějí jíst.

Nechutenství nebo oslabení chuti k jídlu je většinou až důsledkem hladovění. Omezování se v jídle je naopak často doprovázeno zvýšeným zájmem o něj. Anorektici rádi shánějí recepty, pročítají kuchařky, vaří a hostí ostatní.

Bulimie

Tato porucha se vyznačuje záchvaty nadměrného přejídání se velkým množstvím potravy s následným používáním nevhodných metod k zabránění tloustnutí – vyvolané zvracení, projímadla, diuretika (odvodňující léky), cvičení do úmoru, „kompenzační“ hladovky.

Záchvatovité přejídání

Každý z nás se čas od času přejí, málokdy však do pocitu nepříjemné plnosti až nevolnosti – právě to je jedno z kritérií odlišujících záchvatovité přejídání jako poruchu od „běžného“ přejedení. Pro záchvaty je typická konzumace velkého množství potravy v intervalu kratším než 2 hodiny, a to bez pocitu hladu.

Toto chování zároveň musí být spojeno se ztrátou kontroly nad příjmem potravy (člověk nedokáže přestat jíst). Nemocný se za své chování stydí, proto jí o samotě. Po přejedení ho trápí pocity viny, deprese a znechucení ze sebe samého.

Noční přejídání

Kritéria této poruchy dosud nejsou specifikována v mezinárodní klasifikaci nemocí, jedná se však o konzumaci alespoň 25 % denního příjmu potravy po večeři nebo v noci, kdy po probuzení následuje „vyjedení“ ledničky. To se musí dít alespoň 3x týdně.

Kontinuální jedení (grazing)

Nově popsaná porucha spočívající v nepřetržité konzumaci malých množství potravy bez volní kontroly. „Právě nemožnost ovlivnit příjem jídla vůlí odlišuje grazing od běžného ‚uzobávání‘ u televize, které známe a čas od času provozujeme téměř všichni,“ upřesňuje psycholožka.

Článek vyšel v časopise Moje Zdraví

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…