NEMOCI DÝCHACÍCH CEST: Co nám brání v zimě volně dýchat?

| Autor: Dita Váchová | Rubrika: Zdraví

Akutních zánětů v zimě přibývá a chronické se zhoršují Dýchání jako základní životní funkce vyžaduje nejen zdravé, silné plíce a kvalitní práci dýchacích svalů, ale také volné dýchací cesty. Znesnadňovat průchod vzduchu nosními dutinami, průdušnicí, průduškami a dál až do plicních sklípků však může řada nemocí a překážek.

NEMOCI DÝCHACÍCH CEST: Co nám brání v zimě volně dýchat?

Filozofové antického Řecka věřili, že člověk dýcháním reguluje svůj „vnitřní plamen“ a tím se udržuje při životě. Dnes víme, že hlavním úkolem dýchání je okysličování organismu a odvod oxidu uhličitého jako odpadního produktu metabolismu. Kyslík potřebují všechny buňky k získávání energie z živin. Bez přívodu kyslíku při zástavě dechu (apnoe) dochází v závislosti na podmínkách již po přibližně 3-4 minutách k poškození nervových buněk v mozku, které na jeho nedostatek reagují nejcitlivěji.

Mírnou hypoxii (nedostatečný přísun kyslíku do tkání) se organismus snaží kompenzovat zvýšením dechové frekvence (norma u dospělého člověka je 12-20 dechů za minutu a průměr 16) a prohloubením dýchání.

Závažnější hypoxie, není-li léčena, však může nenávratně poškodit zdraví.

V sychravém podzimním a zimním období zhoršují průchodnost dýchacích cest zejména akutní záněty jako rinitida (zánět nosní sliznice, klasická rýma), tonzilitida (zánět krčních mandlí, lidově angína), sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin) a akutní bronchitida (zánět průdušek).

Vlivem chladného počasí, zvýšeného znečištění vzduchu (zhoršené rozptylové podmínky plus zplodiny z vytápění) a oslabení organismu akutními (virovými) infekcemi (např. chřipka) se zhoršují i příznaky chronické bronchitidy, chronické obstrukční plicní nemoci a astmatu. Nadměrná reakce imunitního systému na podněty typu prach, peří atd. stojí v pozadí alergií, provázených stejnými příznaky jako nachlazení: tedy otokem nosní sliznice, následným „ucpáním“ nosu a kýcháním.
Určité anatomické poměry dýchacích cest mohou stát v pozadí obstrukčního typu syndromu spánkové apnoe. Tento syndrom, stejně jako mechanické zablokování dýchacích cest zapadlým jazykem nebo cizím tělesem, však s ročním obdobím nesouvisí. A konečně „falešnou“ obstrukci dýchacích cest může kdykoli zavinit stres a psychická nepohoda.

Rinitida/rinofaryngitida

Akutní rýma v důsledku zánětu nosní sliznice, popřípadě současně zánětu hltanu (farynx) a nosohltanu (nazofarynx) postihuje všechny věkové skupiny, často v epidemických vlnách, zejména v podzimních a zimních měsících a na začátku jara. K přenosu dochází kapénkami hlavně v místech větší kumulace lidí (prostředky hromadné dopravy, kina, divadla, nákupní centra).¨

Inkubační doba je krátká - zhruba 12 hodin až dva dny. Původcem jsou většinou viry (rinoviry, koronaviry, adenoviry, enteroviry, RS viry, chřipkové viry). Základem léčby jsou režimová opatření (klid, teplo, tekutiny). Při nedostatečné terapii může oslabený organismus překvapit komplikace v podobě nasedající bakteriální superinfekce např. streptokoky nebo hemofi lem (Haemophilus infl uenzae).

Důsledkem nákazy bakterií Streptococcus pneumoniae často bývá akutní sinusitida (zánět vedlejších nosních dutin), ale stav může vyústit třeba až v zápal plic (asi pětina všech zánětů plic je způsobena právě bakterií Streptococcus pneumoniae) nebo perikarditidu (zánět osrdečníku). Hemofi lové nákazy postihují hlavně děti mladší 5 let; projevují se nejčastěji zánětem mozkových blan (někdy s trvalými následky v podobě postižení sluchu) a epiglotitidou (zánět hrtanové příklopky -viz i dále), která může skončit fatálně. Proto jsou všichni novorozenci v ČR od roku 2001 proti hemofi lu nejnebezpečnějšího typu B povinně očkováni (očkovací látka je součástí tzv. hexavakcíny).

Tonzilitida (angína)

Latinské slovo angere znamená svírat a skutečně jedním z typických příznaků angíny (zánětu krčních mandlí) je svíravá bolest a s tím související obtížné polykání.
Objevuje se i otok mandlí a hnisavé čepy na mandlích, chrapot, kašel, bolest hlavy a v uších, zimnice a horečka, dávení a zvracení, ucpání nosu a nosní výtok. Komplikovaná angína může vzácně vést až k dušení.

Nejčastějším původcem nemoci je beta-hemolytický streptokok skupiny A (např. Streptococcus pyogenes), mezi méně frekventovanými, virovými původci figurují adenoviry, cytomegaloviry nebo virus Epsteina a Barrové.
Základem léčby angíny bakteriálního původu jsou antibiotika, bolest se tlumí analgetiky a horečka snižuje antipyretiky; přípravky s paracetamolem působí jak proti horečce, tak proti bolesti, podobně jako nesteroidní antiflogistika (např. ibuprofen), která navíc mají protizánětlivé účinky.

Sinusitida

Jde o zánět jedné či více vedlejších nosních (paranazálních) dutin. Běžně se rozvíjí na základě virové infekce horních cest dýchacích (rinitida, rinofaryngitida, viz výše). V diferenciální diagnostice pro sinusitidu svědčí přítomnost alespoň dvou ze tří základních příznaků, kterými jsou zvýšená, hnisavá nosní sekrece, ucpaný nos a bolest v obličejové části. Epiglotitida

Silná řezavá bolest v krku, těžkosti s polykáním a dýchací obtíže především v lehu na zádech nutící zaujímat polohu vsedě - tak vypadá začátek zánětu hrtanové příklopky. Nastupuje vysoká horečka, nemocný je bledý, výrazný otok postiženého místa na přechodu horních dýchacích cest v dolní hrozí obstrukcí dýchacích cest a následnou smrtí udušením. Na nic nečekejte a spěchejte k lékaři, akutní epiglotitidu v domácích podmínkách nezvládnete. Nemoc se týká hlavně dětí (viz výše).

Bronchitida a CHOPN

Zánět průdušek má dvě formy - akutní a chronickou.
Akutní bronchitidu většinou zapříčiní nákaza viry z vnějšího prostředí, „pachatelem“ však mohou být i bakterie. Tato forma nemoci často vzniká jako komplikace zánětu horních dýchacích cest, ale může vzniknout i samostatně. Nemocný se zpravidla plně uzdraví a nemoc nezanechá na průduškách žádné následky.¨

Naproti tomu chronická bronchitida se rozvíjí postupně na základě dlouhodobého dráždění dýchacích cest například prachem, tabákovým kouřem nebo nečistotami z ovzduší, popřípadě může jít o následek opakujících se infekčních zánětů. Má kolísavý průběh, příznaky se zhoršují nebo zlepšují v závislosti na vnějších faktorech (počasí, čistota ovzduší) a celkovém zdravotním stavu pacienta (oslabení nachlazením nebo jinou nemocí, fyzickou námahou, psychickým stresem…). Trvalé podráždění průdušek vyvolává chronický neinfekční zánět, jehož důsledkem je zvýšená produkce hlenu v pohárkových buňkách sliznice a kašel.

Nemoc někdy vyústí až do chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která vede k poškození průdušek, omezení průtoku vzduchu v průduškách (obstrukci) a poškození plic, což může u nejtěžších forem nemoci dokonce narušit životně důležitou výměnu dýchacích plynů - kyslíku a oxidu uhličitého.

Astma

Na světě trpí astmatem více než 300 milionů lidí a v Česku každý dvanáctý člověk (!). Toto chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest ztěžuje dýchání a může vést až k dechové nedostatečnosti. Často se projevuje záchvaty suchého dráždivého kašle a slyšitelnými změnami dýchání. Astmatický záchvat může bez včasné lékařské pomoci skončit až smrtí.

Nemoc se obvykle vyskytuje u lidí trpících alergií, její vznik ovšem může souviset i s genetikou, faktory životního prostředí (prach, zplodiny z výfuků aut) nebo životosprávou (opět je třeba varovat před kouřením).

Při alergické reakci tělo uvolní řadu tkáňových hormonů (třeba histamin), podobně jako při nachlazení.

To způsobí otok nosní sliznice, následné ucpání nosu a kýchání. V léčbě je důležité vyhnout se expozici alergenu, který obtíže spouští. Nežádoucí reakce se tlumí např. antihistaminiky, některé druhy alergií se mohou řešit vakcínami.

Zástava dechu v bezvědomí

Zúžení či zablokování dýchacích cest může nastat při upadnutí do bezvědomí. Příčinou je svalové ochabnutí, v jehož důsledku zapadne jazyk a uzavře dýchací cesty. První pomoc při tomto akutním ohrožení života spočívá ve zvednutí brady a záklonu hlavy postiženého - tím se kořen jazyka uvolní ze vstupu do průdušnice a člověk opět může dýchat.

Cizí těleso v dýchacích cestách

Zablokovat dýchací cesty může i vdechnuté cizí těleso (tuhé jídlo, vyražený zub, zubní protéza…) nebo zateklé či vdechnuté tekutiny (krev, zvratky, sliny). Pokud je postižený stále při vědomí a dýchá, přestože je zřejmá neprůchodnost dýchacích cest (obtížný nádech a výdech, propadání jugulární jamky na krku, vtahování kůže do mezižebří, nastupující cyanóza Z promodrávání kůže a sliznic), vyzvěte pacienta ke kašlání, nic jiného nedělejte.

Je-li neprůchodnost dýchacích cest úplná, pacient je již vyčerpaný nebo cyanotický, předkloníme ho (pokud je stále při vědomí) nebo vleže otočíme na bok, provedeme až 5 úderů hranou dlaně mezi lopatky a následně zkontrolujeme dutinu ústní, zda nedošlo k uvolnění tělesa. Jestliže ne, provedeme až 5x Heimlichův manévr (viz níže). Při vdechnutí tekutiny nejdříve vyčistíme postiženému ústní dutinu a hltanový prostor.

Obnoví-li se spontánní dýchání, udržujeme průchodnost dýchacích cest předsunutím dolní čelisti. Pokud pacient přesto nedýchá, aplikujeme umělé dýchání: zhluboka se nadechneme, pevně přitiskneme otevřená ústa okolo úst postiženého za jejich okrajem a vydechneme do nich (asi 2 s). Zdvižení hrudníku ukazuje, že vzduch pronikl do plic. Opakujeme v rytmu 12 dechů za minutu (1x/5 s).

Syndrom spánkové apnoe

Překážkou v dýchacích cestách je zapříčiněn i syndrom spánkové apnoe obstrukčního typu, kdy se porucha spánku spojuje s poruchou dýchání.

Podstatou obstrukce bývají samotné anatomické poměry v dýchacích cestách. Upravit je může chirurgický zásah, mezi nejčastější patří plastika měkkého patra a odstranění mandlí nebo operace dolní čelisti v případě, že je posunuta dozadu a narušuje stabilitu a funkčnost skloubení se spánkovou kostí.

Hlavním příznakem syndromu spánkové apnoe je přerušení dýchání ve spánku na více než 10 sekund (apnoe) nebo omezení dýchání o více než 50(9]% na dobu delší než 10 vteřin (hypopnoe); pauzy v dechu jsou jasně patrné. K dalším symptomům patří hlasité chrápání, neklidný spánek bez osvěžení, ranní bolesti hlavy, ospalost, únava a mikrospánky (krátké epizody spánku) v průběhu dne.

V důsledku sníženého prokrvení mozku a poklesu spánkové efektivity se mohou rozvinout i příznaky připomínající demenci, jako jsou defi cit kognitivních funkcí (paměť, úsudek apod.), změny nálady, podrážděnost či snížená pracovní výkonnost. Pacient s podezřením na syndrom spánkové apnoe obstrukčního typu by měl být vyšetřen na pracovišti ORL.

Dechová rehabilitace

Každá nemoc nebo chorobný stav provázený obstrukcí dýchacích cest vyžaduje léčbu podle příčiny a pacientovy individuality. Dechová rehabilitace však může zlepšit stav každého nemocného. Jedná se o nácvik správného (bráničního) dýchání, účinného kašle apod.

s cílem zlepšit ventilaci, snížit dušnost, únavu a svalové vyčerpání, zmírnit úzkost vyvolanou pocitem nedostatku vzduchu a tím zvýšit kvalitu života. Vždyť nesprávně, tj. mělce, jen s pomocí mezižeberních a šíjových svalů, nebo s nevědomým zadržováním dechu, dýchá 75(9]% lidí!
Opět si osvojit přirozené brániční dýchání kojence, které jsme během života pod vlivem společenských předsudků (zatáhni to břicho!) nahradili dýchacími zlozvyky, není snadné. Poradit by vám však měli na každém rehabilitačním (fyzioterapeutickém) pracovišti.

V nácviku správného dýchání se uplatňují také jógové techniky. Pomoci mohou i různé příruční a cenově dostupné dechové trenažéry a motivační nádechové spirometry. Pro lepší představu o jejich podobě viz například webové stránky www.asker.cz/ dechova-rehabilitace-a-lecba. Za pár stokorun se zbavíte i bolestí zad a získáte lepší držení těla, které s bráničním dýcháním úzce souvisí.

Pomoc, dusím se

S dýcháním jsou těsně spojeny emoce, proto se člověk ve stresu nebo panice jakoby dusí, a naopak -při nedostatku vzduchu propadá strachu, úzkosti a beznaději. Nedostatečná průchodnost dýchacích cest tedy může mít kořeny v psychice, může jít o „pouhý“ pocit, který zmizí s odezněním stresové situace.

Dušnost a dýchavičnost bez psychické příčiny (či zjevné fyzické námahy) jsou však vždy důvodem ke konzultaci s lékařem, zvlášť přidá-li se chronický kašel, otoky končetin, bušení srdce, kolísání krevního tlaku (ale i hypertenze, nebo naopak příliš nízký tlak), nebo dokonce namodralý nádech rtů a kůže - vše zmíněné totiž poukazuje na nemoci plic, popřípadě srdce či jiných orgánů, bez jejichž léčby by váš „vnitřní plamen“ mohl i zhasnout.

Obstrukce - překážka, zamezení či ztížení průchodnosti dutým trubicovitým orgánem, v tomto případě vzduchu dýchacími cestami. Přikupte ke kapesníčkům Zduřelá nosní sliznice, ucpaný nos a vodnatá sekrece z něj nás při rinitidě brzy přimějí žádat v lékárně přípravek, obvykle ve formě kapek či spreje, který nám rychle uleví, uvolní dýchací cesty a pokud možno nebude vysušovat sliznici.¨

Takové léky nejčastěji obsahují účinné látky fenylefrin, nafazolin, oxymetazolin nebo xylometazolin. Úlevu přinesou i hypertonické spreje s obsahem mořské vody. V medikamentózní léčbě chronických onemocnění dýchacích cest (chronická bronchitida, CHOPN, astma) mají přednost inhalované léky. Bohužel více než polovina nemocných dělá při inhalaci nějakou chybu.

Moderní inhalátor proto musí být snadno a intuitivně ovladatelný s možností kontroly (zvukové, vizuální) aplikace dávky v plné výši a vybavený počitadlem zbývajících dávek. Nezbytnou součástí léčby i prevence je zdravý životní styl s dostatkem pohybu, nekuřáctví a pobyt v čistém prostředí venkovním i domácím. Dobrý efekt mají také dechová rehabilitace (viz dále) a pobyty v lázních či plicních léčebnách.

Heimlichův manévr

Postiženého udržujeme v předklonu, postavíme se za něj a obejmeme ho v oblasti břicha. Jednu ruku umístíme mezi pupek a hrudní kost a sevřeme ji v pěst a druhou rukou ji uchopíme. Prudce zatlačíme rukama šikmo vzhůru. Tento manévr lze uskutečnit i na ležícím (bezvědomém) postiženém: zachránce klečí obkročmo nad pacientem a stlačení provede na stejném místě a stejným směrem oběma rukama složenýma na sebe. Heimlichův manévr se nepoužívá u malých dětí do 1 roku, obézních a těhotných.

Podrobný návod k provádění dechové rehabilitace doma, a to v podobě publikace Plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie v domácím prostředí, si můžeme zdarma stáhnout z webových stránek České iniciativy pro astma (www.cipa.cz/dokumenty/ Dechovarehabilitace.pdf) nebo z webu Českého občanského spolku proti plicním nemocem (www.copn.cz, karta Aktivity a Publikace). Dokument je ve formátu pdf, tzn. pro jeho čtení potřebujete mít v počítači nainstalovaný příslušný program, například volně dostupný Adobe Acrobat Reader.

Článek vyšel v časopise Moje Zdraví

Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…