Očkování je zatraceně dobrá investice

Lékaři marně varují, že náš středoevropský organismus je vůči pobytu v odlišných klimatických pásmech velmi náchylný. Zejména v tropech ho sužují nejen vedra a vysoká vlhkost, ale jeho křehkou rovnováhu útočí tisíce virů a mikrobů, proti nimž nemáme dostatek obranných látek. Proto nemocných po návratu z dovolených přibývá.

A kupodivu to zdaleka neplatí jen pro navrátilce z exotiky! Také středomořská klíšňata nás dokáží "efektivně" nakazit nebezpečnou Lymskou nemocí či klíšňovou encefalitidou.
Ohroženou skupinou jsou zejména děti. Proti encefalitidě, stejně jako většině dalších "cestovatelských" chorob, se přitom lze účinně bránit očkováním. Dostatečná imunita vznikne už po dvou dávkách podaných nejlépe v chladných měsících. Třetí dávka se aplikuje až za rok.

Pokud cestujeme do vzdálenějších končin, doporučuje se obrátit na krajskou hygienickou stanici s dotazem, jaké očkování se doporučuje, či je dokonce povinné, do dané země... jak velká je hrozba nákazy v období našeho pobytu. Ta se totiž zvláště v tropech mění - v období monzunů bývá většinou podstatně vyšší.
Před každou cestou je každopádně nezbytné zjistit, zda máme platné očkování proti tetanu (obnovuje se jednou za deset let). Za samozřejmost se považuje také očkování proti dětským nemocem a dětské obrně. Existují však i "lokální specifika", o nichž se sice v epidemiologických zprávách, uveřejňovaných několikrát ročně Světovou zdravotnickou organizací, sice nemluví, ale zkušení cestovatelé vědí své - například že se před cestou do zemí bývalého Sovětského svazu vyplatí přeočkování proti záškrtu a do Indie a jihovýchodní Asie proti vzteklině. (Plus)