Očkování má smysl, rizika epidemií stále hrozí

| Autor: JJ | Rubrika: Zdraví

V poslední době se v médiích objevují tvrzení popírající podstatu povinného očkování, hovoří dokonce o jeho škodlivosti. Ministerstvo zdravotnictví tedy považuje za podstatné tyto nepodložené a často velmi hrubě zkreslené informace uvést na pravou míru.

Česká republika se řadí mezi světovou špičku v oblasti proočkovanosti populace. Díky tomu se u nás již několik desítek let neobjevují nebezpečné a život ohrožující nemoci. Tento stav ovšem není neměnný. Dokazují to mj. příklady z řady evropských zemí. Snížení úrovně tzv. kolektivní imunity, která je důsledkem vysoké míry proočkovanosti v populaci, s sebou může přinášet infekce, které jsou považovány laickou veřejností za vymýcené.

Jako příklad z posledních let může posloužit sousední Německo, kde propukla v roce 2009 epidemie spalniček, při níž onemocnělo 1 200 dětí. V té době přitom bylo u našeho souseda proti této nemoci očkováno 91 % lidí, tedy bezpochyby velká (ovšem nikoli dostačující) část populace.

Před dvěma lety se s mnohem rozsáhlejší epidemií spalniček potýkala také Francie. Zde při velmi obdobné proočkovanosti populace onemocnělo spalničkami 10 000 lidí, dva z pacientů nemoci podlehli. Tyto příklady snad dostatečně dokazují fakt, že očkování má smysl a že riziko nákazy nemocí, o nichž si myslíme, že se vyskytují už jen na stránkách učebnic, stále trvá.

Mýty o vakcinaci

Lékařská věda dnes nezná modernější a účinnější nástroj proti nebezpečným nemocem, než je očkování. Jedná se navíc o nástroj velmi šetrný. Vakcíny jsou podrobovány mnohem přísnějším kontrolám, než jaké probíhaly v době našich rodičů. Než se vakcína dostane na trh, je prověřována hned ve čtyřech fázích, a to jak na evropské, tak i světové úrovni.

Všechny nežádoucí účinky, tedy i ty v zanedbatelné pravděpodobnosti výskytu, jsou plně prezentovány. Rozhodně se musím ohradit vůči tvrzení, že by o těchto skutečnostech nebyla informována lékařská veřejnost. Ta si nakonec výčet vedlejších účinků může přečíst na příbalovém letáku stejně jako veřejnost laická.

Účinky jsou to v naprosté většině případů velmi mírné a krátkodobé – jedná se například o zarudnutí či bolest v místě vpichu, očkovaný může případně dostat horečku. Každý lékař také pochopitelně vyhodnocuje aktuální zdravotní stav pacienta a očkování odkládá v případech, kdy není vhodné (například při vysokých horečkách). Naopak lehké nachlazení či mírné projevy sezonní alergie nejsou překážkou.

Z kategorie mýtů jsou pak tvrzení o poškozeních organismu, která by měla být způsobena přítomností hliníku v očkovacích vakcínách. Zastánci těchto dezinformací pravděpodobně vychází z mylné studie britského lékaře Andrewa Wakefielda z roku 1998. Tento lékař, který vinil některé vakcíny z vyvolání autismu, byl mimochodem kvůli svému pochybení vyřazen z registru lékařů ve Velké Británii.

Na druhé straně existují obecně uznávané a vědecky doložené studie, které nenašly důkaz, že by hlinité soli ve vakcínách způsobovaly nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce. Ve vakcínách jich je dnes čtyřikrát méně, než se užívalo dříve, například v době očkování rodičů dnešních dětí. Použitá sůl je navíc ve vodě nerozpustná a má jen malou šanci proniknout do krve.

Proč má očkování smysl?

Odmítání očkování je popírání smyslu předcházení vzniku nemoci a spoléhání se na mírný průběh nebo zázračnou léčbu. Jak již bylo řečeno v úvodu, v zemích, kde proočkovanost klesla, se již téměř vymýcené nemoci začaly znovu objevovat. Některé z nich, jako například spalničky a s nimi spojená pneumonie či encefalitida, ohrožují životy.

Naprosto bez nadsázky lze tedy říci, že očkováním chráníme životy svých dětí i životy své. Očkování dokáže ochránit malé děti před nemocemi, se kterými by jejich imunitní systém ještě neuměl bojovat. Jedná se o tak účinný nástroj, že chrání 99 osob ze 100. Pokud bychom od očkování upouštěli, nepovede to k ničemu dobrému. Našim dětem tím život kvalitnějším neučiníme, naopak je vystavíme riziku, že se v budoucnu budou potýkat s chorobami velmi závažnými.
Profesor Roman Chlíbek, vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Karlovy

Další články z rubriky

5 receptů na plněné papriky: S masem, sýrem i čočkou

5 receptů na plněné papriky: S masem, sýrem i čočkou

Dnes | K podzimu neodmyslitelně patří i plněné papriky. Nejklasičtější jsou asi ty s mletým masem, zkuste…

11x lahodná houbová polévka: Se smetanou, bulgurem i s brokolicí

11x lahodná houbová polévka: Se smetanou, bulgurem i s brokolicí

18. 9. | Hříbky, klouzci, lišky, růžovky nebo žampiony. Jedlých hub je nepřeberné množství druhů, stejně tak…

10 triků, jak použít citron: Na stařecké skvrny, kuří oka i průjem

10 triků, jak použít citron: Na stařecké skvrny, kuří oka i průjem

18. 9. | Citron máme spojený s horkým čajem nebo naopak letní osvěžující citronádou. Toto ovoce nabušené…

Láká vás zkusit viagru? Neváhejte, i ženám může pomoct!

Láká vás zkusit viagru? Neváhejte, i ženám může pomoct!

14. 9. | Už vás někdy napadla otázka, co by asi pilulka lásky neboli viagra udělala s vaším tělem? My to…