Onemocnění srdce a cév lze z 90 % účinně předcházet!

| Autor: redakce | Rubrika: Zdraví

Poruchy látkové výměny tuků a cukrů, kouření, vysoký krevní tlak a zvýšená krevní srážlivost patří mezi již známé, univerzální a ovlivnitelné rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění, jako je např. infarkt, cévní mozkové příhody a onemocnění periferních tepen dolních končetin. Naopak k neovlivnitelným rizikovým faktorům lze přiřadit věk, mužské pohlaví a vrozené vlohy, tzv. genetické dispozice.

Ke vzniku rizikových faktorů a následně k cévním katastrofám vede nevhodný životní styl – kromě kouření je to nedostatek pohybové aktivity, příliš vysoký příjem potravy a její nevhodné složení – nadměrné množství živočišných tuků (obsažených v másle, tavených sýrech, skrytých v mase, uzeninách a dalších živočišných produktech) a jednoduchých cukrů (obsažených ve sladkostech a bílém pečivu). Naše země patří k těm, kde nesprávný životní styl a s ním spojená nadváha a nízká pohybová aktivita převládají.

Všichni jistě známe ve svém okolí lidi, kteří se na cigaretách a bůčku dožívají bez výrazných obtíží 90 let, a na druhé straně ty, které zastihne infarkt či mozková příhoda ve 40 letech, ačkoliv jsou vegetariány a běhají pro zdraví 5-10 kilometrů denně. To je základní nespravedlnost přírody, která nám víceméně náhodně rozdá karty s vrozenými vlohami,
a my s nimi musíme hrát, ať se nám to líbí nebo ne.

Dříve jsme tvrdili, nebo se spíše vymlouvali, že geny zodpovídají zhruba za polovinu všech srdečně cévních příhod, které nás postihují. A za tu druhou polovinu si můžeme sami svým nezdravým životem. Nedávno byla provedena rozsáhlá studie u pacientů i zdravých osob ze všech světových oblastí, ve které bylo zjištěno, že za srdeční infarkty mohou ovlivnitelné rizikové faktory až z 90 procent! Měli bychom tedy přestat obviňovat naše geny a začít dělat něco s naším tělem a jídlem, případně zlozvyky jako je kouření. Většinu karet do této hry (9 z 10) si totiž vybíráme sami.

Nejzávažnějším rizikovým faktorem ve hře - doslova o život - je vysoká krevní hladina cholesterolu a dalších tuků. Zde máme dobrou zprávu – hladina cholesterolu v naší populaci zvolna, ale jistě, klesá. Není bohužel důvod k jásotu, neboť přibývají špatné návyky a s nimi další rizika onemocnění srdce: klesá naše pohybová aktivita, stoupá tělesná váha a tuk v těle nahrazující svaly. U velké části populace se přebytečný tuk hromadí v oblasti pasu. Ten pak způsobuje závažné poruchy látkové výměny tuků a cukrů, které přímo poškozují tepny. Tato tak zvaná centrální obezita je spíše záležitostí mužů, ovšem ženy je výrazně dohánějí po menopauze.

S čím tedy u sebe začít? Na prvním místě stojí pohybová aktivita, která pomůže odstranit z těla tuk a přidat svaly. Zde je důležité zmínit, že svaly jsou těžší než tuk, takže úspěšné cvičení často hned nevede k výraznému poklesu váhy, ale přesto se látková výměna v našem těle mění k lepšímu. Pro ty, kdo nejsou vyloženě sportovními typy a nechystají se vyhrávat olympijské hry (ani krajské přebory) lze doporučit několik typů pohybových aktivit, které se mohou stát bez větších problémů součástí každodenního režimu. Jedná se
o jednoduché triky, jak nenápadně, ale přesto významně ovlivnit svůj energetický výdej.


Každá/každý z nás by každý den měl(a) zkusit alespoň jednu z těchto aktivit:

  • rychle ujít alespoň 3 kilometry (za 30 minut)
  • zapomenout na výtah a chodit do schodů (15 minut)
  • je-li to možné, vystoupit jednu zastávku před tou cílovou a ujít ji pěšky na kratší vzdálenosti nepoužívat automobil
  • pracovat na zahrádce (30-45 minut)
  • hrabat listí (30 minut)
  • umývat auto (45-60 minut)
  • odhrnovat sníh (15 minut)
  • umývat okna či vytírat podlahu (45-60 minut)


  • Na druhém místě je výběr potravin. Jednoduchá obecná rada pro průměrného obyvatele v našich končinách je omezit o třetinu příjem živočišných tuků (máslo, tavené sýry, maso a další produkty), dále snížit spotřebu jednoduchých cukrů (bílé pečivo, sladkosti), ovoce a zelenina by měly být zastoupeny v našem jídelníčku pravidelně a často (cca 500 g zeleniny a ovoce denně). U některých poruch, např. u již zmíněné centrální obezity, by měla být zelenina zastoupena ve větší míře než ovoce (dva díly zeleniny, jeden díl ovoce).

    V současné době máme k dispozici účinné léky k léčbě vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny tuků a cukru. Tyto léky (potažmo lékaři) však většinou plní úlohu zoufalce sedícího na poklici přetékajícího hrnce, kterému se určitý čas skutečně daří udržet kaši uvnitř. Po určité době ale síly (léky) nestačí a kaše se vyvalí ven v podobě srdečního infarktu, mozkové mrtvice či jiného cévního onemocnění. Zázračné pohádkové slovo „Hrnečku dost!“ však musí vyslovit sami pacienti – zmíněným pohybem a dietou. Lékaři a lékařská věda jim mohou v současnosti jen potvrdit, že to skutečně funguje.

    MUDr. Jan Piťha
    preventivní kardiolog, IKEM

    Další články z rubriky

    11x lahodná houbová polévka: Se smetanou, bulgurem i s brokolicí

    11x lahodná houbová polévka: Se smetanou, bulgurem i s brokolicí

    Včera | Hříbky, klouzci, lišky, růžovky nebo žampiony. Jedlých hub je nepřeberné množství druhů, stejně tak…

    10 triků, jak použít citron: Na stařecké skvrny, kuří oka i průjem

    10 triků, jak použít citron: Na stařecké skvrny, kuří oka i průjem

    Včera | Citron máme spojený s horkým čajem nebo naopak letní osvěžující citronádou. Toto ovoce nabušené…

    Láká vás zkusit viagru? Neváhejte, i ženám může pomoct!

    Láká vás zkusit viagru? Neváhejte, i ženám může pomoct!

    14. 9. | Už vás někdy napadla otázka, co by asi pilulka lásky neboli viagra udělala s vaším tělem? My to…

    Švestkový koláč 6x jinak: Bez kynutí, s drobenkou i s pudinkem

    Švestkový koláč 6x jinak: Bez kynutí, s drobenkou i s pudinkem

    13. 9. | 2 | Švestková sezóna klepe na dveře, různé blumy a pološvestky už jsou pomalu za námi, pravé švestky se…