Paradentóza - boj o každý zub. Jak onemocnění předejit?

| Autor: Markéta Ostřížková | Rubrika: Zdraví

Výraz zubní plak všichni dobře známe. Slovo paradentóza se také zabydlelo v našem slovníku. Jak tomuto nepříjemnému a nebezpečnému onemocnění předejít? A jde to vůbec?

Paradentóza - boj o každý zub. Jak onemocnění předejit?

Zánět dásní způsobený zubním plakem je považován za nejčastější lidský chronický zánět. Podle některých výzkumů trpí zánětem dásní 90 % Středoevropanů nad 50 let. 80 % zánětů způsobuje právě zubní plak, o zbytek se postarají bakteriální či virové infekce. Neléčený zánět dásní téměř vždy tím, že zasáhne hlubší tkáně závěsného aparátu zubů (parodontu), přechází do paradentózy.

Od G k P

Zánět dásní (gingivitida) probíhá většinou bezbolestně a bez větších obtíží. Občas jen během čištění zubů nebo když se zakousneme do tvrdšího ovoce, dásně mírně krvácejí. Na dalším zhoršení stavu dokážeme zapracovat vcelku dost i vlastními silami – stačí, když si budeme dopřávat hojně cigaret, budeme se ještě více stresovat a nezařadíme do své stravy dostatek vitaminů. Ke zhoršení stavu přispívají i chronická onemocnění jako diabetes, hormonální změny či užívání některých léků (například kortikoidů).

Pořád ale vítězí zubní plak. Měkký povlak, jenž ulpívá na zubech a dásních, uvolňuje jedovaté látky. Dráždí dásně, které zduří, zcitliví a začnou krvácet. Pokud není pravidelně stírán zubním kartáčkem, organismus na tento útok odpovídá zánětem. Ten může vzniknout okolo jednoho či více zubů nebo rovnou po celém chrupu.

Dokud je zanícená pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu, ještě se dá vyléčit bez trvalých následků pro zuby i dáseň. Jakmile však dovolíme (a v tomto případě držíme opratě osudu našich zubů sami), aby zánět v dásních vesele bujel po celé měsíce, či dokonce léta, napadá bez milosti další tkáně parodontu a vzniká paradentóza (parodontitida). Přesně podle lidového rčení: „Kapka nehloubí kámen silou, ale vytrvalostí…“

Jaké jsou příznaky paradentózy?

První „vlaštovkou“ paradentózy je zarudnutí a zduření okraje dásně. Během čištění zubů nebo žvýkání se objevuje krvácení. Postupným prohlubováním dásňového žlábku okolo zubu vznikají tzv. kapsy (choboty), ve kterých se ukládají zbytky potravy a plak. A protože se do kapes nedá snadno dostat běžnými prostředky, bakterie se zde zabydlí, vesele se množí a dále rozkládají… Je pak jen logické, že jedním z řízných příznaků, přítomných u většiny nemocných s paradentózou, je zápach z úst. Zvýšeně citlivé mohou být zubní krčky.

Někdy bývá přítomno zvýšené brnění či tlak v dásních, občas se objeví zvýšená bolestivost způsobená nahromaděním hnisu v některé z parodontálních kapes. Pokročilá paradentóza se dále nese ve znamení úbytku kosti, zhoršení stavu závěsného aparátu zubů i zánětu parodontálních tkání. Zuby se začnou pozvolna rozestupovat a vyklánět. Kdyby všechna tahle trápení skončila tím, že vám vypadají zuby…

Ale není to tak jednoduché. Paradentóza u těhotných žen zvyšuje riziko potratu nebo předčasného porodu, a to rovnou sedminásobně. Rovněž se zvýší pravděpodobnost, že vás postihne infarkt nebo cévní mozková příhoda.

Jde jen o čistotu

Jak tomu všemu předejít? Nejvíce by nás měla zajímat správná technika čištění zubů. A tady je nejdůležitějším nástrojem starý dobrý zubní kartáček. Pravidelné čištění zubů za pomoci správných pomůcek zuby doslova nasměruje k dlouhému životu.

Na co mnoho lidí zapomíná, je péče zubní hygienistky. Tato služba sice není zahrnuta do zákroků hrazených pojišťovnou, každopádně ale stojí za to pravidelně k zubní hygienistce docházet. Dentální hygienistka dokáže dokonale odstranit zbytky zubního plaku i v místech, kam sami při nejlepší vůli nedosáhneme.

Hlavně každého podle individuálního stavu jeho chrupu poučí o tom, jakým způsobem by měl o své zuby pečovat – jak čistit, dočišťovat, jaký typ kartáčku vybrat, jakou velikost mezizubních kartáčků by měl používat. Při správné péči o zuby je velká šance, že si celý vlastní chrup uchováte do hlubokého stáří. Léčbu nechte na profesionálech

Jak už jsme si řekli, základem péče, která vede k uchování zubů, je správně prováděná ústní hygiena. Nejnovější technologie navíc umožňuje zastavit zánětlivý proces a změny na dásních a v čelistní kostní tkáni.

Při lehčích formách paradentózy vám lékař provede uzavřenou kyretáž pomocí laseru. Jakmile však kapsy (choboty) přesahují 5 mm, provádí se otevřená kyretáž – tady už jde o nejprve o odchlípnutí dásně, následné odstranění tvrdého plaku a vyčištění granulační tkáně pod dásní. Následuje sešití tkáně.

K lalokové operaci lékaři přistupují v momentě, kdy kapsy přesahují 6 mm a zasahují do kosti. Po jejich očištění následuje leštění kořenů. Pak většinou přichází na řadu tzv. augmentace kosti. Ta spočívá v aplikaci (jde vlastně o „nasypání“) umělé kostní hmoty do předem připraveného místa kostního defektu. Následně se překryje speciální membránou, která zabraňuje průniku nežádoucích buněk do kostěné náhražky. Tato umělá kostní výplň pak slouží jako podklad pro pacientovy kostní buňky, aby rychleji vyplnily defekt.

Co člověk, to jiná pomůcka

I když je vám spousta věcí jasná, rádi bychom vás provedli základními informacemi, jakými prostředky lze stav zubů, dásní a celé ústní dutiny zlepšit. Na trhu jsou i mnohé doprovodné pomůcky.

  • Zubní kartáček – vybírejte raději měkký. Čím je ovšem měkčí, tím déle je třeba zuby čistit.
  • Důležitý je i tvar kartáčku. Obecně se doporučuje spíše menší, měkký, s hustě osazenými štětinami. Jednosvazkový jemný kartáček má drobnější kulatou hlavici. Dobře vyčistí žlábek na horní straně zubu.
  • Mezizubní kartáček – jeho velikost určí zubní lékař či dentální hygienistka. Existují kovové, nekovové, různých tvarů, napuštěné léčebnou látkou.
  • Ústní sprcha (irigátor) je efektivní pomocník. Irigátor lze s výhodou používat jak v místech špatně přístupných, tak i v případech můstků a částečných zubních náhrad. Zabráníte tak usazování plaku a množení bakterií v místech nasazení umělého zubu.
  • Barevný doplněk – zbavili jste své zuby plaku opravdu dokonale? K indikaci poslouží tablety, jež zbarví plakem zasažená místa.

Parodont – závěsný aparát zubu – je tvořen zubním cementem, který pokrývá povrch kořene zubu, kostěným zubním lůžkem a vazivovými vlákny, jež jsou napnuty mezi cementem a kostěným zubním lůžkem. Zub je tak zavěšen v lůžku na závěsných vazech. Zde do jisté míry pruží a vyrovnává jemné vibrace. Dáseň tvoří sliznice obepínající zub v místě krčku zubu. Prostor mezi dásní a krčkem zubu se nazývá dásňový žlábek. Je vystlán dásňovým epitelem. Je-li dáseň zdravá, dosahuje žlábek hloubky asi půl milimetru.

Článek vyšel v časopisu Moje Zdraví 6/2013

Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…