Jediný říjnový den roku 2004 změnil od samého základu život rodiny Brushneenových z Velké Británie. Jednatřicetiletá manželka a matka Andrea se stala obětí těžké autonehody, po níž se dva roky zmítala mezi životem a smrtí.
Stav pacientky se stále nelepšil, a proto ji lékaři nechali převézt na specializovanou kliniku Ermin House v anglickém Gloucesteru, kde ji udržovali v řízeném kómatu. Manžel Mark (34), sedmiletý syn téhož jména a jeho o čtyři roky starší sestra Shaunagh za maminkou docházeli téměř denně. Věděli, že je sice slyší, ale komunikovat s nimi nedokázala. Sebemenší odezvu, byť pouhý náznak kývnutí, považovali téměř za zázrak.
Ke skutečnému však mělo teprve dojít. „Při jedné z návštěv,“ vypráví už s úsměvem manžel, „Marka náhle napadlo, že začne mamince vyprávět vtipy.“ Když zaslechli slabé Andreino chichotání, mysleli si, že se jim to jen zdá. Po chvíli se však začala smát nahlas. Kletba dvouletého kómatu byla zcela zlomena. Pacientka se bude moci vrátit brzy domů.
Starší Mark teď shání finance, aby mohl co nejrychleji předělat dům na bezbariérový. Věří, že se mu to podaří do Vánoc, které opět všichni oslaví v rodinném kruhu. „Představa, že budou děti před odchodem do postele vědět, že je maminka v jejich blízkosti, je pro mě tím nejcennějším dárkem pod stromeček,“ řekl britských médiím. (Plus)