Podzim - jak ho přežít ve zdraví?

| Autor: Helena Míková | Rubrika: Zdraví

Poslední zlatavé paprsky slunce hladí tvář a před námi jsou zdravotně i psychicky náročnější měsíce plné chladu, větru a šera. Jak toto období zvládá naše imunita?



Proč jsme nemocní

Ruku na srdce. Máte rádi podzim, máte rádi zimu? Nebo s úderem říjnových zamračených dnů mrumláte s kapesníkem u nosu, že teď musíte nějak přežít do jara…?! Určitě je více těch, kteří vítají slunné dny plné světla, nesoucího radost do života a chuť do pohybových aktivit.

Podzimní a zimní čas je zátěžovým obdobím – mění se klima, nastává chladné počasí, po slunci ani vidu, ani slechu a vzhledem k tomu, že většina z nás není odolná a otužilá, se množí počty nachlazených, chřipek či angín.
Nicméně není třeba se obávat předem, že se ocitneme s nálepkou „kýchající, smrkající, kašlající“. V tom, zda onemocníme, či ne, je zainteresována spousta faktorů, není to tedy jen záležitostí dobré obranyschopnosti organismu (ta se dá změřit laboratorně – zda je tělo schopno vytvářet protilátky, zda člověk má dostatek bílých krvinek…), důležitý je i momentální fyziologický stav člověka.

Pokud totiž budeme unavení, nevyspalí, ale i přesportovaní (příliš dlouhé a náročné tréninky oslabují imunitu) či po alkoholovém „tahu“, organismus bude oslabený a méně odolný vůči „nájezdům“ zvenčí, i když to s naší imunitou jinak není tak zlé. Svou podstatnou roli hraje nutrice, tedy výživa, kterou mnohdy jen tak ledabyle odbýváme (přece máme tak málo času…) – pro spoustu z nás je snídaně přežitek, oběd nestíháme a večer proběhne typický „lux“ ledničky. V každém případě opakovaná respirační či zánětlivá onemocnění (časté záněty středouší, průdušek, dutin, rýma, opary) naznačují, že v organismu není cosi v pořádku a je třeba vyšetření u lékaře. Včasná diagnóza podmiňuje úspěšnou léčbu!

Na alergika se nemusí všechno sesypat

Pátráme-li, zda jsou to právě alergici či lidé s oslabenou imunitou, kdož jsou v tomto období více ohroženi nachlazením, virózami dýchacích cest, chřipkami, angínami a dalšími onemocněními, musíme si vysvětlit základní pojmy. „Je třeba si říci, že alergik nemusí (ale může) být současně imunodeficientní, tedy náchylný na choroby z nachlazení. Řada alergiků na podzim žádné problémy s nachlazením nemá,“ vysvětluje klinický imunolog a alergolog doc. MUDr. Petr Čáp, Ph. D., působící v Nemocnici Na Homolce a v privátní ambulanci na Praze 4. Pravdou je, že v období od listopadu do dubna předvádí svou „sílu“ nejen chřipky a angíny, ale z 80 % jsou to především respirační viry – ty se však neřeší vakcinací, ba ani antibiotiky.

Podle docenta Čápa je nejrozumnější a nejlepší variantou vnořit se do postele, nechat tělo regenerovat a odpočívat, což však popravdě řečeno téměř nikdo nedělá. Viry zvesela vegetují dál, k čemuž přispívá i počasí s teplotou kolem nuly (tedy ideální prostředí k šíření). A kde je možné viry potkat? Autobusy, metro, tramvaje, kino, kanceláře typu open space… nebo se můžete nakazit od rodinného příslušníka, který se sice poctivě léčí doma, ale není izolovaný od ostatních (proto pokud někdo z rodiny onemocní, vyčleňte mu samostatnou místnost, ať se nenakazí celá rodina).

Zase stres

Stres je dnes hodně skloňovaným slovem. Jsem ve stresu, stresuje mě to, nestresuj mě…! Používáme jej tak často, že si to ani neuvědomujeme. Přitom stres je příčinou našich nemocí, strachů, depresí a potažmo snížené imunity. Proč s tím vlastně něco neuděláme? Nemáme čas, nechceme, je to složité… Zdůvodnit si, proč jsme ve svém životě ještě neudělali nápravu, je tak jednoduché, ale nezbavuje nás to osobní odpovědnosti. Za svůj stres si totiž můžeme sami. Je jenom na nás, jak přistupujeme k životu a událostem, které k nám přichází. Říká se, že nic není tak důležité jako zdraví, přesto na něj myslíme, až když se nám něco přihodí. A to již může být na nápravu pozdě.

Rozkrýt život pacienta

Nejde však o to něco vědět, mít „načteno“ z knih a časopisů, ale skutečně ve svém životě něco změnit, pokud možno hned. Lékař, za kterým přijdeme v zoufalé snaze se uzdravit, posuzuje (jestliže je dobrým lékařem) naše zdravotní trápení v širokém kontextu (zajímá se o prostředí, kde žijeme, klima v rodině, v práci, co nás trápí, jak se stravujeme a zda dostatečně spíme).

„Každé toto vyšetření má velký význam, ale pouze v kontextu celé konkrétní situace daného pacienta. Rozhovor s ním tedy je (nebo by měl být) hlavním vodítkem pro stanovení postupu léčby. Opakovaně za mnou chodí podnikatelé, lidé ve vysokých manažerských funkcích, kteří jsou vyčerpaní a často nemocní. Společně hledáme příčiny problému, vyšetříme vše, co je možné, od hlavy po paty, ale objektivní nález často chybí. A najednou zjistíte, že ten člověk spí pouze pět hodin denně! Z těchto důvodů je vždy naprosto nezbytné znát celkový fyziologický stav a životní styl a dát ho do kontextu zdravotních problémů,“ dodává k výše uvedenému odborník.

Naši TO měli také

Má na naši „nemocnost“ v důsledku oslabené imunity či alergií vliv také dědičnost? „Ano, určitou roli to samozřejmě sehrává. Například pokud je jeden z rodičů alergik, pak má dítě až 40procentní šanci jeho nemoc podědit; pokud jsou alergici oba rodiče, riziko se zvyšuje až na 80 procent. Nicméně to neznamená jistotu ‚vkladu‘. Jde o možnost, ale tato dispozice se nemusí projevit,“ říká lékař. Existuje nedostatečnost imunitního systému rozlišovaná jako primární (vrozená) a sekundární (získaná). Více je té sekundární, ale ne všichni pacienti jsou vážně nemocní.

Povzbuzení imunity má své mantinely

Otázkou zůstává, zda si můžeme nějakým způsobem sami pomoci svou obranyschopnost zvýšit. Na trhu je dnes bezpočet volně prodejných přípravků, které mohou snahu organismu podpořit (fytoterapie: echinacea, hlíva ústřičná, propolis; aromaterapie: eukaplytus, máta, citron; enzymoterapie; probiotika; kolostrum apod.). „K naší nevoli však existují také volně prodejné bakteriální lyzáty, které sice sníží výskyt chorob z nachlazení, ale neměl by je užívat každý – pouze po příslušném vyšetření lékařem (je třeba určit, jaký charakter u daného člověk porucha imunity má), protože zde existuje určité riziko například u revmatických pacientů nebo u nemocných se štítnou žlázou.

Takže na jedné straně bychom si mohli vyléčit nachlazení a na straně druhé podpořit třeba vznik autoimunitního revmatického onemocnění či zhoršit stav štítné žlázy. Laik si toto není schopen dát do souvislostí, a proto by léčba (imunostimulace) měla patřit pouze do rukou odborníka,“ podotýká k tomu docent Čáp Bez obav si však můžeme zakoupit například vitamin C a zinek, které nám v podzimním čase usnadní život.

Nezaškodí mít při ruce paracetamol. Důležité je však vědět, že zvýšená teplota je znamením, že tělo začalo s ozdravným procesem, je tedy chybou ji ihned srážet. Vyčkejte až do momentu, kdy by horečka začala rychle stoupat – platí u dospělých, u dětí je třeba větší obezřetnosti!

Otužování vás zocelí

Nicméně člověk si v lékárně zdraví nekoupí, musí na něm zapracovat sám! Říká vám něco studená sprcha po ránu? Pokud dosud ne, tak opatrně zkoušejte (nemusíte být ihned plavcem v ledové vodě). Stačí si dát na závěr sprchování zprvu lehce studenější, příště ještě o krapet chladnější vodu… a najednou zjistíte, že vstup do nového dne bez chladné sprchy si ani neumíte představit. Podpoříte tím obranyschopnost těla – tedy pokud už samozřejmě nepatříte mezi oblíbence saunování, to již ze své praxe víte, že člověk je hned o něco odolnější.

„Hledat toho,pravého‘ imunologa, který vám udělá všemožná vyšetření, pokud možno ta nejdražší, či tu nejvýkonnější imunostimulační látku, tam bych cestu neviděl. Každý člověk je jiný, má jiné dispozice, sklony k onemocněním – a to co na jednoho zabírá, u druhého selže. Navíc si mnozí pacienti přijdou k lékaři pro,zázračnou‘ pilulku, kterou by rádi spolkli a byli vyléčeni.

Zdůrazňuji, že léčení je proces, hledání, spolupráce lékaře a pacienta. Pokud si někdo myslí, že ho vyléčíme i přes jeho špatný životní styl, nezdravou stravu, případně kouření, je na omylu. Je třeba, aby se zapojil sám a zodpovědně ve svém životě změnil to, co mu škodí a brání ve zdraví,“ uzavírá odborník na alergologii a klinickou imunologii.


Důležité! Podzimní inhalování smogu, mlhy či studeného vzduchu zhoršuje stav astmatiků, kteří v tuto dobu mívají dechové problémy (zvyšuje se hyperreaktivita průdušek). Navíc pokud máte tu smůlu a jste alergičtí na plísně, podzimní čas je pro vás časem nelehkým… Toto období neprospívá ani ekzematikům. Kůže se hodně vysušuje chladným vzduchem venku a zároveň potí v důsledku teplejšího oblečení a přetopených místností.

Chladová alergie

Co to vlastně znamená? Zvláštní stav vyvolaný chladem, kdy člověk natéká, objevuje se výsev kopřivky (svědivé otoky), který se nejčastěji řeší podáváním antihistaminik. Není ještě zcela vyzkoumáno, proč se vlastně objevuje a co je spouštěcím momentem. Trpět chladovou alergií můžete během podzimu či zimy, ale i v parném létě (např. pokud se vykoupete v příliš studeném rybníku). „Mechanismu chladové alergie ještě zcela dobře nerozumíme, je to poměrně komplikovaný stav. Nicméně je třeba dodržovat alespoň základní pravidla: v zimě se přiměřeně obléci (šála, rukavice, čepice) a v létě neprovokovat organismus teplotními extrémy, pokud na to nejsme zvyklí například ze saunování,“ říká docent Čáp. „Nejde jen o to nabrat krev, vyšetřit všemožné protilátky, sérologii chlamydií, EB virů, hormonální profil, genetiku…“ říká docent Čáp.




ČTĚTE TAKÉ:
Podprsenka pro velká prsa? Už žádný problém!






ČTĚTE TAKÉ:
Pomoc, kolegyně mě miluje!


Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…