Uzpůsobení hlasivek pro velmi jemnou práci, a tudíž k vyluzování nesmírně široké škály zvukových vln v různých frekvencích je něco, čím se Homo sapiens liší od všech ostatních živočichů. Co umí hlasivky, nedokáže žádný hudební nástroj.
Občanka v hrdle
Barva hlasu je navíc jedinečná pro každého člověka, podobně jako třeba otisky prstů. Během života se nemění, hlasivky totiž nepodléhají stárnutí tak jako ostatní orgány v těle. Nevadí jim ani námaha, například při špičkových pěveckých výkonech, podmínkou ovšem je osvojit si správnou techniku tvorby hlasu. Že jste se ji v žádné škole ani nikde jinde neučili? Nevadí.
Hodně mluvíte? Pijte!
„Správná technika tvorby hlasu je v zásadě přirozená mluva, jak tichá, tak hlasitá, s přirozeným tlakem na hlasivky, bez přepínání a výrazných výkyvů,“ objasňuje otorinolaryngolog MUDr. Jan Paska. Něco z toho, co hlasivkám vadí, nelze odstranit. „Člověk není uzpůsoben k dlouhým řečnickým výkonům, neboť přirozené dýchání nosem se při hlasovém projevu nutně mění na dýchání ústy, při kterém hlasivky snáze osychají a ztrácejí funkčnost,“ vysvětluje lékař. V některých profesích (učitelé, spíkři, zpěváci, herci…) se dlouhému mluvení nedá vyhnout, proto je důležité se při něm čas od času napít.
Oschlé hlasivky ztrácejí funkčnost. Sklenice s vodou na pultících řečníků nebo džus pro moderátory a hosty televizních talk show nejsou známkou frajeřiny ani líbivou dekorací, ale holou nutností.
Mohou mít i modřiny…
Hlasivky trápí specifická onemocnění. Nejčastějším nálezem na hlasivkách při vyšetření v ordinacích otorinolaryngologů (ORL) bývá akutní či chronický zánět, překrvení po extrémní hlasové zátěži, výron krve („modřina“ se může udělat i tady) nebo různé nezhoubné výrůstky - kromě uzlíků i polypy, jejichž vzniku nejvíc nahrává kouření.
Hlasivkám a hrtanu, v němž jsou uloženy, se bohužel nevyhýbá ani zhoubné bujení. S věkem nádorů přibývá, neboť roste opotřebení organismu a současně se snižuje jeho obranyschopnost, na druhou stranu klesá jejich agresivita.
Ženy bývají nádory hlasivek postiženy stejně často jako muži, největší význam v prevenci má život bez cigarety.
Hlasivky ve škole
Uspěchaná doba překypující informacemi a nutností nacpat jich do žáků a studentů co nejvíc v co nejkratším čase vyprovodila ze školních osnov „archaické“ předměty jako rétorika a krasomluva. Podle doktora Pasky je to škoda. „Mnoho hlasových poruch vzniká právě a pouze na podkladě špatné techniky tvorby hlasu.
Často jsou spojené i s psychickou poruchou. Založeno na ně bývá už v dětství. Jak už bylo řečeno, za normálních okolností člověk tvoří svůj hlas zcela přirozeně, ale například školák, který se chce možná i patologicky prosadit v kolektivu, je hlasitější, překřikuje ostatní - přepíná hlas. Domnívá se, že je tím zajímavý. Časem si vypěstuje chrapot na podkladě nepřirozeného napětí hlasivek, takzvanou spastickou dysfonii.
Aby tuto potíž překonal, přepíná hlas až do hlasové indispozice. Tím se vytváří bludný kruh - hlasivky se nevymaní z indispozice, chrapot se stává chronickým, člověk ho přemáhá větším hlasovým úsilím, hlasivky jsou čím dál více poškozovány a porucha se začíná fixovat,“ popisuje lékař. „Jenže kde se dneska naučit nejen jak s hlasem zacházet, ale i jak při mluvení dýchat - kdy se nadechovat a na které slabiky dávat důraz, aby nám bylo rozumět?“
Pohlaďte hlasivky
Hlasoví profesionálové se svým hlasem umějí zacházet, před hlasovým výkonem se dokážou rozcvičit a tím předejít poškození hlasivek (podobně jako se sportovci protažením a zahřátím svalů před závodem snaží minimalizovat riziko zranění).
My ostatní bychom alespoň měli dodržovat několik jednoduchých zásad:
Nekouřit. Sliznice hlasivek je velice jemná a snadno zranitelná. Kouření ji překrvuje a činí ještě náchylnější k podráždění. Zvýšené prokrvení vyvolává i alkohol.
Nedráždit. Při práci s těkavými chemickými látkami (barvy, ředidla, rozpouštědla…) chraňte dýchací cesty pomocí respirátoru.
Zvlhčovat. V zimním období a topné sezóně používejte zvlhčovače vzduchu, v létě s rozmyslem klimatizujte, protože klimatizace vysouší vzduch. Dýchejte nosem. Při respiračním onemocnění se ho snažte udržet průchodný, abyste nemuseli dýchat ústy, i když zrovna nemluvíte.
Nepřepínat hlas. Vyhýbejte se hovoru v zakouřeném, prašném nebo hlučném prostředí, nepřehánějte výšku a intenzitu hlasu. Cítíte-li, že vás mluvení namáhá, dopřejte si den dva hlasového klidu, podpoříte tím samoregenerační schopnost hlasivek. Může se to přihodit třeba po večeru stráveném v restauraci na nějaké oslavě nebo i po delší cestě vlakem, během níž jste se bavili se spolucestujícím.
Uvolněte se, prosím
Uklidňující účinek na sliznici hlasivek má šťáva z ostružin, šalvějový čaj nebo stará dobrá minerálka Vincentka.
Pijte je nebo jimi kloktejte. Hlasivky „pohladí“ i zívnutí pěkně od plic, jemné broukání či prozpěvování.
Další doporučení? Důsledně doléčujte všechna onemocnění dýchacích cest, dbejte na dostatečný odpočinek a spánek, hlasivkám totiž vadí i stres. Prospěje jim naopak celkové uvolnění oblasti krku, hrudníku a pažního pletence - kružte hlavou a rameny, vysouváním hlavy vpřed protáhněte krční páteř. Pohoda a vyrovnanost se, málo platné, odrážejí i na lidském hlasu.
Škodí jim šepot?
Možná jste to také slyšeli - šeptání vadí hlasivkám více než křik.
Není to pravda. Šepot hlasivky sice nešetří (hlasový klid znamená mlčet, nemluvit ani nešeptat!), ale ani nepoškozuje. Křik i šeptání jsou stejně namáhavé. „Pokud však využíváme šepot jako náhradní zdroj hlasu, protože hlas nefunguje, vytváříme si špatný hlasový návyk - zlozvyk, jehož léčení je náročné,“ říká MUDr. Jan Paska.
Cviky pro hezký hlas
1. Pevně semkněte rty a nafoukněte tváře. Chvilku vydržte a pak prudce vyražte vzduch s vyslovením slabiky „pa“. Několikrát zopakujte.
2. Zkuste „brumendo“ profesionálních zpěváků - bručivý „zpěv“ beze slov a se zavřenými ústy. Zhluboka se nadechněte. Pomalu vypouštějte nosem vzduch a se semknutými rty vydávejte rezonující tón „hmm“ nebo „hnn“.
3. Zhluboka se nadechněte do celého hrudního koše. Pomalu vydechujte ústy a v proudu vydechovaného vzduchu vyslovujte sled hlásek á-é-í-ó-ú.
Současně pro uvolnění jemně poklepávejte prsty na oblast pod krční jamkou a klíčními kostmi. Pro lepší soustředění zavřete oči.
TIP lékaře
Méně decibelů, lepší výslovnost
„Jestliže odbýváte výslovnost a ,polykáte‘ začátky nebo konce slov, není vám dobře rozumět, ani když křičíte. Pokud budete pečlivě artikulovat první a poslední slabiky a dobře oddělovat slova, bude vaše řeč mnohem srozumitelnější. Navíc vydáte jen polovinu hlasové energie, kterou byste investovali do křiku ve snaze ,zachránit‘ srozumitelnost projevu hlasitostí,“ zdůrazňuje MUDr. Jan Paska, který se ve své praxi s popsaným problémem setkává hlavně u starších lidí.
Složitý nástroj
Hlasivky jsou součástí hrtanu, což je orgán na „výrobu“ vibrací, které vnímáme (po modulaci v dalších prostorách dýchacího aparátu) jako hlas. Nad hrtanem je hrtanová příklopka. Ta při polykání chrání vstup do hrtanu a směruje potravu do jícnu.
Samotné hlasivky jsou vazivové pruhy ovládané mnoha párovými svaly. Jsou kryty sliznicí, od jejíž tloušťky (a kvality podslizničního vaziva) se odvíjí čistota hlasu. Sliznice se při mluvení vlní jako obilné pole ve větru a obstarává tak vibrace. Slizniční vibrace představují základ takzvaného zdrojového zvuku, jehož vytváření je hlavním úkolem hlasivek.
Dalšími úpravami zdrojového zvuku v rezonančních dutinách (hrdlo, nos, přínosní dutiny) vzniká hlas. Vazy a svaly hlasivek se napínají mezi štítnou chrupavkou (vpředu) a hlasivkovými chrupavkami (vzadu) na rozšířené části prstencové chrupavky. Jsou pohyblivé, svojí rotací otevírají nebo uzavírají hlasovou štěrbinu (glottis) pod různým napětím podle toho, zda je potřeba dýchat, nebo vytvářet zvuk požadované intenzity. Během mluvení se tvar této štěrbiny pružně a rychle mění podle toho, jak se hlasivky napínají.