Cyklus o blahodárných účincích pěnivého moku na naše zdraví ukončíme třetím pokračováním, tentokrát budeme zkoumat pivo z pohledu dermatologa.
Příznivý vliv piva z pohledu dermatologa
Cyklus o blahodárných účincích pěnivého moku na naše zdraví ukončíme
třetím pokračováním, tentokrát budeme zkoumat pivo z pohledu dermatologa.
Zdravá pleň a krásné vlasy umožňují člověku snadněji najít své místo
ve společnosti, dosáhnout úspěchu a komunikovat s okolím. Naše životospráva
a stravovací návyky často nejsou pro zdraví pokožky zcela ideální, proto
je nutné zamyslet se občas nad tím, které důležité látky můžeme v
dostupné formě získat z běžně konzumovaných potravin tak, abychom je do
organizmu nemuseli doplňovat jinak. Pivo patří tradičně na náš jídelníček,
a tak si už mnohdy neuvědomujeme, které důležité látky jsou v něm obsaženy.
Z vitaminů, obsažených v pivu, jsou pro prevenci kožních poruch důležité
zejména:
Vitamin B2 - riboflavin - v 1l piva je obsažena asi 1/5 potřebné denní
dávky. Je nepostradatelnou součástí vitálně důležitých flavonoproteinových
enzymů. Podporuje stálou regeneraci pokožky a normální vývoj vlasových
folikulů i mazových žláz. Jeho nedostatek se projevuje silným svěděním
kůže a vznikem suchých načervenalých ložisek s tendencí k tvorbě drobných
prasklin, často např. v oblasti ústních koutků. Příznivé účinky má
jeho podávání i u dalších kožních zánětů a ekzémů.
Vitamin B6 - pyridoxin - v 1l piva je obsažena asi 1/3 potřebné
denní dávky. Je důležitý zejména pro tkáňový metabolizmus jater,
nervové soustavy i kůže. Jeho nedostatek vede k poruše tvorby tryptofanu.
Důsledkem je zvýšená citlivost kůže a přechodných sliznic na světlo.
Kyselina listová - vitamin B11 - v 1l piva je obsažena asi 1 potřebné
denní dávky. Stimuluje dělení buněk, příznivě působí zejména na
krvetvorbu. Celkově se podává při léčení lupénky. V kombinaci s
vitaminem B12 lze někdy zaznamenat příznivý efekt u některých poruch
pigmentace - např. u vitiliga.
Vitamin B5 - kyselina pantotenová - asi 1 potřebné denní dávky je
obsažena v 1l piva. Nedostatek tohoto vitaminu sice nemá u lidí pravděpodobně
žádné charakteristické příznaky, přesto se mu přisuzuje příznivý
efekt na růst vlasů a hojení ran. Celkově se podává u svědivých kožních
chorob, při nadměrném pocení a poruchách tvorby kožního mazu. Také řada
lokálních přípravků, určených k ošetření drobných poranění,
povrchových popálenin a jiných kožních defektů obsahuje kyselinu
pantotenovou i pantenol.
Vypitím 1l piva je pokryta denní potřeba zinku - prvku, který
je velmi důležitý pro odolnost kůže vůči nepříznivým vlivům zevního
prostředí a je součástí některých léčebných přípravků proti akné.
Další speciální látky obsažené v pivu jsou pro své příznivé působení
po léta využívány i v kosmetice. Není to nový objev - pivovarské
kaly se užívaly do omlazujících lázní již ve středověku. Extrakty z
chmele se přidávají do krémů, pleňových vod a mlék, určených pro
citlivou pleň, při sklonu k tvorbě akné a při ošetření ochablé pleti ke
zpomalení a oddálení jejího stárnutí. Uplatňují se rovněž jako přísada
do klidnících a regeneračních koupelí a hlavně ve vlasové kosmetice ve
speciálních "pivních" šamponech. Také pivo, pokud se použije k ošetření
narušených vlasů, zmírní jejich lámavost a vrátí jim přirozený lesk.
Lidé, kteří přicházejí do ordinace dermatologa, často kromě léčení
kožních chorob žádají i o radu, jak pečovat o pokožku, nehty a vlasy, jak
kožním nemocem předcházet.
Podmínkou zdravého vývoje kůže je i dostatečný příjem tekutin během
celého dne. Nedodržování pitného režimu a chybění důležitých vitaminů
a prvků ve stravě působí negativně na obnovování kožních struktur.
Příznivý vliv piva při prevenci a léčení kožních potíží
je shrnut výše. Náš obor má však ještě další důležitou část, kde
se ale kladné vlastnosti tohoto tradičního českého nápoje pravděpodobně
nepodaří nalézt a vysvětlit.
Autor: MUDr. Andrea Vocilková, dermatolog
Literatura:
1. Fadrhoncová, A.: Farmakoterapie kožních nemocí. Avicenum, zdravotnické
nakladatelství, Praha 1990, s. 79 - 84.
2. Hlava, B., Starý, F., Pospíšil, F.: Rostliny v kosmetice. Artia. 1987, s.
122