Jako dospívající dívka jsem zaslechla rozhovor mojí maminky a její kamarádky o tom, že jedna žena z našeho blízkého okolí spáchala sebevraždu těsně po porodu. Prý byla v těžké depresi, a tak spolykala prášky a nechala tu svému manželovi dvě starší děti a čerstvé novorozeně. Dost dobře jsem tehdy tento příběh nechápala a zasunula ho kamsi do paměti.
Radost z narozeného dítěte střídají
slzy
Jako dospívající dívka jsem zaslechla rozhovor mojí maminky a její
kamarádky o tom, že jedna žena z našeho blízkého okolí spáchala sebevraždu
těsně po porodu. Prý byla v těžké depresi, a tak spolykala prášky a
nechala tu svému manželovi dvě starší děti a čerstvé novorozeně. Dost
dobře jsem tehdy tento příběh nechápala a zasunula ho kamsi do paměti.
Vzpomínka na tento rozhovor se mi vybavila o spoustu let později, když
jsem přivedla na svět svoji vlastní dceru. I u mě se totiž dostavila
deprese, tzv. poporodní deprese. Měla jsem sklony k plačtivosti a lítosti, i
přes tu obrovskou radost z mé krásné a zdravé holčičky ( porod nepatřil
právě k nejsnadnějším). Naštěstí jsem odešla z porodnice za několik dnů
a v klidné atmosféře domova a díky úžasné péči mého manžela mne
tyto nálady brzy opustily a už zbylo jen to neskutečné štěstí.
Jak jsem si později přečetla (Sarah Brewer "Na co se ženy bojí
zeptat?") porodní deprese je jev, který se dělí do tří skupin:
- tzv. poporodní skleslost sužuje 50-80% šestinedělek, ale
obvykle mizí během 14 dnů, vrcholí zhruba pátý den po porodu a
projevuje se především pláčem, úzkostí a podrážděností
- skutečná poporodní deprese se projevuje u 10-15% porodů, většinou
má krátké trvání, i když může přetrvávat celé měsíce a dokonce
i do dalšího těhotenství, léčba spočívá hlavně v citové podpoře,
výjimečně v podávání antidepresiv, lze také podávat progesteron v čípcích
nebo injekčně ihned po porodu
- nejvážnější je ovšem tzv. puerperální nebo laktační psychóza,
vyskytuje se v 1-2 případech z tisíce porodů a nejčastěji po prvním
porodu nebo císařském řezu, těžké deprese často i bludy a halucinace
mohou vést i k ohrožení života dítěte a matky, je nutné psychiatrické
vyšetření a často dojde k hospitalizaci matky i dítěte, bohužel se
tato psychóza z 20 % opakuje i při dalších těhotenstvích
Příčiny jsou dosud nejasné, nejčastěji uváděné jsou problémy v rodině,
negativní vztah k otci dítěte, nedostatek sebedůvěry, nízká hladina
progesteronu či špatná činnost štítné žlázy.
autor: Anna A.