„Je skutečně zarážející, že i po mnoha letech veřejné diskuse o důležitosti znalosti a sledování hladin cholesterolu, který je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, vysoké procento populace stále nezná svou aktuální hodnotu,“ říká doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D., předseda České společnosti pro aterosklerózu, preventivní kardiolog a internista z 3. interní kliniky - kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.
Proč vlastně rizika zvýšeného cholesterolu nebereme až tak vážně? „Cholesterol je sice rizikovým faktorem pro rozvoj srdečně-cévních onemocnění způsobených aterosklerózou, ale sám o sobě nevyvolává bezprostřední změny zdravotního stavu, symptomy, takzvaně nebolí, proto je veřejností opomíjen. Navíc když se dlouhodobě u pacientů snažíme o dosažení rozumně nízké koncentrace, tak tím ovlivňujeme riziko události, která může nastat za pět, deset, dvacet let (tím myslím kupříkladu infarkt myokardu či mozkovou mrtvici).
Pokud u daného člověka snížíme jeho vysokou hladinu cholesterolu, dost možná mu zachráníme život, ale účinek není bezprostřední. Musíme získat důvěru pacienta k dlouhodobé léčbě, což je často nesnadný úkol,“ popisuje docent Vrablík.
Hodný a zlý…
Co je vlastně cholesterol? Nedílná součást každé naší buňky (buněčných membrán). Jde o látku tukové povahy, kterou si organismus vyrábí sám v játrech, část však přijímáme též z potravy živočišného původu (maso, mléko, vejce…). Je pro nás na jednu stranu nepostradatelný (mimo jiné je výchozí látkou pro tvorbu žluči a steroidních hormonů a také je nezbytný pro obnovu všech tkání), na druhou stranu však nesmí být v převaze, protože je podle všech dosavadních poznatků úzce spjat se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. V těle je cholesterol přenášen pomocí částeček zvaných lipoproteiny, které jsou složeny z tuků a bílkovin. Typy bílkovinných nosičů a poměrné zastoupení tukových složek určují, zda hovoříme o tzv. LDL cholesterolu, nebo HDL cholesterolu, přičemž jejich úkoly a „osudy“ jsou vzájemně odlišné (opačné).
Rizika berme vážně
Za zvýšenou hladinu celkového cholesterolu se považují koncentrace v krvi vyšší než 5 mmol/l. HDL cholesterolu bychom měli mít nad 1 mmol/l (působí proti usazování cholesterolu v cévním řečišti) a naopak LDL cholesterolu co nejméně (méně než 3 mmol/l), protože právě on způsobuje negativní změny v cévních stěnách (tvorba aterosklerotických plátů a vznik aterosklerózy).
Geny a naše chování
„Dědičný základ pro vysokou hladinu cholesterolu je pravděpodobný asi u 90 procent lidí. Pravdou ovšem je, že většina z nich má,pouze‘ určitou genetickou dispozici, která by se při optimálním životním stylu vůbec nemusela projevit. Ke zvýšení cholesterolu by nemuselo dojít, pakliže bychom žili jako naši předkové, měli především rostlinnou stravu, nepřejídali se a neměli nezdravé návyky (sedavý způsob života a podobně).
Proto u osob s vyšší hladinou cholesterolu trváme na nutnosti dodržování takzvaných režimových opatření, tedy správné dietě a zvýšení pohybové aktivity, což může u všech snížit hladiny cholesterolu a také celkové riziko cévních příhod. Existuje ale menší skupina lidí, kteří trpí výrazným zvýšením hladiny cholesterolu už od narození (jde o onemocnění zvané familiární hypercholesterolemie), a ti bohužel změnou životního stylu hodnoty cholesterolu příliš nesníží. Chtěl bych však zdůraznit, že i pro ně je dodržování diety a aktivního pohybu nesmírně důležité (kromě užívání nezbytných léků), protože rovněž u nich tato opatření snižují riziko infarktů a dalších cévních komplikací,“ uvádí docent Vrablík.
Vánoční nápor
„Zimní období je obecně spojeno s kumulací vícero rizik: nižší pohybová aktivita, odlišná skladba stravy (s menším zastoupením ovoce a zeleniny, s větším množstvím živočišných tuků) a o Vánocích to platí dvojnásob. Když se přejíte kachnou, druhý den u vás nedojde k vzestupu cholesterolu, ten stoupá mnohem pomaleji (ale změní se tukový metabolismus a cholesterol nesoucí částice se stávají agresivnějšími). Co se mění rychleji, jsou změny triglyceridů, což jsou energetické substráty, jež (u disponovaných jedinců, kteří mají metabolickou poruchu) po jídle poměrně prudce vystoupají nahoru a pak jen pozvolna klesají dolů (u zdravých jedinců pokles nastává rychle), až se hladina postupně normalizuje.
Triglyceridy totiž sekundárně zvyšují aterogenicitu (rizikovost) LDL částic, které pak snáze vnikají do cévní stěny. A protože během vánočních svátků jsme prakticky stále po jídle (protože kromě běžných tří denních jídel máme řadu dalších příležitostí), musíme počítat s relativně dlouhodobou nepříznivou změnou metabolismu krevních tuků. O Vánocích určitě máme odlišnou skladbu jídelníčku než běžně, ale nejdůležitější je co nejdříve se vrátit ke,správné‘ racionální dietě, kterou máme dodržovat stále!“ podotýká internista.
Tip na Vánoce? Ryby ano, maso bez tuku, místo majonézy bílý jogurt, minimum cukroví a alkoholu.
Preferovat dušení, grilování bez tuku a zcela se vyhnout smažení a fritování. Je třeba se rozpohybovat (alespoň) dlouhými procházkami v přírodě, eliminovat stres a vyhlásit stop kouření!
Cholesterol na uzdě
Základem léčby (pokud režimová opatření nejsou dostatečná) nebo u geneticky vrozeného onemocnění familiární hypercholesterolemie (FH), kdy lidé mají vysoké hodnoty cholesterolu již od dětství na základě geneticky podmíněného významně zpomaleného vychytávání cholesterolu z krve játry, jsou především statiny (hypolipidemika), které snižují produkci cholesterolu uvnitř buněk. Pacienti s FH však mají aktuálně novou naději - injekčně podávané léky výrazně snižující hladiny cholesterolu nad rámec toho, co je v současné době možné (prozatím běží studie).
„Atraktivita těchto nových léků spočívá v tom, že mají výrazně méně vedlejších účinků než jiné formy léčby.
Další nepopiratelnou výhodu představuje to, že lék je po řádném vyškolení určený pro podávání samotnými pacienty v relativně dlouhém intervalu, jednou za 14 až 30 dnů,“ vysvětluje docent Vrablík.
„Pokud se familiární hypercholesterolemie nediagnostikuje a neléčí včas, do padesáti let věku dostane srdeční infarkt cca 50 procent mužů s tímto onemocněním a do šedesáti let cca 30 procent žen, výjimkou nejsou ani srdeční infarkty či mozkové mrtvice již mezi 20. a 45. rokem věku,“ varuje odborník.
Komplexní vyšetření je v každém případě třeba provést u lidí s hodnotami celkového cholesterolu nad 7,5 mmol/l nebo LDL cholesterolu nad 5 mmol/l. A jak jste na tom s hodnotami svého cholesterolu vy...?
„V každém případě bych rád čtenářům Mého zdraví popřál, aby měli krásné Vánoce, aby je využili k příjemným setkáním a oddechu od každodenního stresu spíše než k hodování a aby měli v celém příštím roce co nejnižší hladiny cholesterolu,“ uzavírá docent Vrablík.
Podle průzkumů se vyšší hladinou cholesterolu může „pochlubit“ 70 % českých žen a 80ň% českých mužů.
HDL (high-density lipoprotein) - označovaný jako hodný cholesterol. Snižuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. LDL (low-density lipoprotein) - označovaný jako zlý cholesterol. Je příčinou aterosklerózy, usazuje se ve stěnách cév a poškozuje je. Triglyceridy - neutrální tuky, jejichž nadbytek je spojován s výskytem srdečně-cévních onemocnění a diabetu. CRP (C-reaktivní protein) - ukazatel zánětu v organismu a cévních stěn. Čím je vyšší, tím vyšší je i riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.
Existují souvislosti mezi CRP (zánětlivý ukazatel) a zvýšeným cholesterolem?
„Ateroskleróza je neinfekční zánětlivé postižení cévní stěny. Dyslipidémie (zvýšení hladin krevních tuků) zánět cévních stěn potencují . Navíc při zvýšení CRP probíhají cévní změny dynamičtěji, rychleji a aterosklerotické pláty, které se vytvářejí v cévách, jsou náchylnější k praskání a následné trombóze, což je pak příčina akutních stavů,“ vysvětluje odborník. Termín dieta z úst lékaře znamená obecné pojmenování celého souboru stravovacích návyků (trvale), NE jakousi snahu na týden či 14 dnů.
Doporučení Zákaz konzumace mozečku, vnitřností, ne více než dva vaječné žloutky týdně, omezit na maximum uzeniny, tučné sýry, výrobky z bílé mouky a sladkosti (nadbytek cukru). Zvýšit konzumaci ryb a rostlinných olejů (tedy nenasycené mastné kyseliny), vlákniny, ovoce a zeleniny. Zaměřit se na rostlinné steroly (stanoly), které ovlivňují vstřebávání cholesterolu a tukových částic ve střevě, pokud se konzumují v dostatečném množství (alespoň 2 gramy denně).
Kniha Familiární hypercholesterolemie (Richard Češka a kolektiv, vydal Triton) či webové stránky www.diagnozafh.cz
O autorovi| Helena Míková, odborná spolupráce: doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D., 3. interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, Česká společnost pro aterosklerózu, www.athero.cz
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví