Všimli jste si, jak často se o něm mluví? Je prý nesmírně škodlivý a máme si ho hlídat. Ale co je na všech těch řečech o cholesterolu skutečně pravda? Lékařka MUDr. Kateřina Cajthaml ová, homeopatka, systemická psychoterapeutka, www.cajthamlova.cz
Cholesterol je takovým „moderním strašákem“. Hodně se toho o něm napsalo, namluvilo, mnohokrát jste mohli číst varování o tom, jak vás jeho vysoká hladina zabíjí nebo předurčuje k nekonečnému spektru nemocí. Jakou má v těle roli? Kdy začíná být nebezpečný a kdy panikaříte zbytečně? A co to vůbec takový cholesterol je?
Základní definice
Chytrá internetová encyklopedie Wikipedie mluví o cholesterolu jako o „látce tukové povahy, která je součástí každé naší buňky; je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů“. A MUDr. Kateřina Cajthamlová tuto definici ještě rozšiřuje: „Cholesterol má řadu dalších funkcí. Například umožňuje tvorbu energie v buňce za vzniku odpadního CO2 a H2O. Je přítomný ve žluči, od níž má také odvozený název (chole = žluč), pomáhá při trávení tuků… Jinými slovy jeho funkce je nezastupitelná, bez cholesterolu to v těle nejde. I proto si jej částečně tělo vyrábí samo (jde o tzv. endogenní cholesterol) a jen částečně jej přijímáme ze stravy (tehdy mluvíme o tzv. exogenním cholesterolu).“
Co vám řekne vyšetření
U cholesterolu se hlídá jeho hladina v krvi. Co to znamená, mít cholesterol v normě? „Pro laika je tohle složité vysvětlit,“ konstatuje MUDr. Cajthamlová a pokračuje: „Lékaři například nestačí jeden číselný údaj o hladině celkového cholesterolu, protože ví, že v krvi vyšetření odhalí několikero druhů tuků, které se od sebe odlišují na základě své hustoty. Ta nám také vyděluje známý HDL a LDL cholesterol, jinými slovy cholesterol s vysokou hustotou a nízkou hustotou. Nebezpečnější je pak LDL, který kvůli své nízké hustotě plave v krvi a zachycuje se na zánětem změněných krevních stěnách, kde ve spojení s kalciem vytváří aterosklerotický plát.
Tím uzavírá průsvit cévy a dochází ke komplikacím, jako je například zúžení tepen, porucha prokrvení tkání a v případě vytvoření sraženiny hrozí i embolizace. V laboratoři pak nesledujeme přímo jednotlivé hladiny jednotlivých tuků, cholesterol nevyjímaje, ale poměr jednotlivých tuků (HDL, LDL a triglyceridů), což je daleko důležitější údaj. Říká se mu aterogenní index a představuje hodnotu, od níž hrozí vyšší riziko aterosklerózy.
Anebo se hlídá tzv. aterogenní index plazmy, což je jednodušší test, který lékaři zase prozradí poměr HDL a triglyceridů (tuků). A ten je dobré sledovat s ohledem na to, zda danému pacientovi hrozí další komplikace aterosklerózy,“ vysvětluje lékařka.
Domácí „léčba“
Protože je to všechno tak komplikované, nemá smysl se samostatně, bez konzultací s lékařem, snažit hladinu cholesterolu ovlivnit. „Vím, že jsou k dostání mnohé prostředky, které mají podle reklamních prohlášení mít schopnost snížit hladinu cholesterolu v krvi. Jenže je dobré vědět, jak to udělají. Obvykle totiž obsahují rostlinné steroly, po jejich příchodu do těla hladina krevního cholesterolu opravdu začne krátkodobě klesat. Nicméně tělo na ten pokles zareaguje jednoznačně jen zvýšenou produkcí vlastního cholesterolu v játrech, protože ví, že ho prostě potřebuje, takže co z těla odejde, opět vyrobí, a dochází ke zbytečnému přetěžování systému,“ varuje MUDr. Cajthamlová před unáhlenými kroky a pokusy „samoléčby“.
Japonské překvapení
Za zmínku v této souvislosti stojí také jedna kniha. Vyšla v roce 2007 v edici World Review of Nutrition and Dietetics a ukázala světu cholesterol v naprosto novém světle. Jmenuje se Od cholesterolové hypotézy k poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin ve stravě. A končí kapitolou „Nádory běžné v USA jsou stimulovány omega-6 mastnými kyselinami a vysokým množstvím živočišných tuků, ale potlačeny omega-3 mastnými kyselinami a cholesterolem“.
V ní se můžete dočíst zásadní věc – a sice, že stabilní hladina cholesterolu v krvi je pro člověka zřejmě stejně důležitá jako stabilní hladina cukru v krvi, a pokud cholesterol tělu chybí, v játrech se produkuje dál a dál. „Při tom dochází k již zmíněné zátěži celého systému, zvyšuje se riziko zánětů a s nimi pak ruku v ruku kráčí zvýšené riziko vzniku rakoviny,“ poukazuje lékařka na šokující informace, které k široké veřejnosti pronikly jen v malé míře. Kniha – vycházející mimochodem z třicet let trvajících klinických studií – totiž vyšla jen v angličtině, u nás ji vůbec neseženete, a možná i proto mylně všichni podléháme dojmu, že cholesterol je prostě jen zlo. Není. Ne vždy! A kdy tedy ano?
Když je vážně zle…
Říká se, že všeho moc škodí nebo že jsou škodlivé extrémy. A to platí i o cholesterolu. Tělu vadí jeho nedostatek, tělu ovšem vadí i jeho zásadní přebytek (který ukážou výše zmiňované krevní testy). „Hovoříme-li o vysoké hladině cholesterolu v krvi, příčina může být dvojí – vrozená, kdy mluvíme o tzv. familiární hypercholesterolemii –, nebo získaná vlivem špatného životního stylu,“ vyjmenovává lékařka a upřesňuje: „Geneticky podmíněné onemocnění vyžaduje lékařské zásahy. Jinými slovy, pokud víte, že tímto onemocněním trpěl někdo z vaší rodiny, je nezbytné navštívit lékaře a nechat si vyšetřit hladinu tuků v krvi a předepsat léčbu. V tomto případě jde o léčbu doživotní, prostřednictvím tzv. statinů, což jsou zatím jediné léky, které si s geneticky podmíněně zvýšeným cholesterolem poradí.
Mají naneštěstí vedlejší účinky na kosterní, ale i srdeční sval, takže pacient většinou potřebuje více léků a musí být pod dohledem lékařů. Je vyloučené, aby sám zasahoval do léčby, případně diety, jež k ní patří. Sám sebe by zbytečně ohrozil na životě – zejména přestane-li léky brát, zvýší mimo jiné riziko cévních onemocnění a předčasného úmrtí. Co může udělat pacient sám, preventivně, je dodržování obecných doporučení vztahujících se ke zdravému životnímu stylu.“
Civilizační nešvar
Druhou příčinou vysoké hladiny cholesterolu v krvi je právě špatný životní styl. Nedostatek pohybu, stres, tučná strava, nepravidelnost v jídle. S nápravou může člověk začít právě od změny životního stylu. V každém případě, pokud už mluvíme o vysoké hladině, pak o vysoké hladině celkového cholesterolu, nikoli jeho jednotlivých frakcí HDL nebo LDL. Především je nutnost přivést do života pohyb. „Díky pohybu se správně tvoří v těle hormony a tvoří se také svaly, které ke svému fungování potřebují právě cholesterol. To znamená, že hýbu-li se, dochází v těle k tzv. obratu cholesterolu, nikde se nehromadí, ale pomáhá v buňce vytvářet energii.
Když tento obrat chci ještě zvýraznit, můžu sáhnout po koenzymu Q10, který zefektivní pochody v buňce a spolu s pohybem napomůže obratu cholesterolu. V Dánsku je koenzym Q10 dokonce podáván při léčbě rakoviny, jako mocný antioxidant. Jako takový se doporučuje i pacientům s vrozeným přebytkem cholesterolu coby doplněk k podávaným lékům. Ovšem opět po konzultaci s lékařem,“ vysvětluje čtenářkám MUDr. Kateřina Cajthamlová na závěr.
přidáním pohybu můžete, snížit hladinu cholesterolu v krvi! Jaká je správná hladina cholesterolu ? Zajímavé je, že doporučené hladiny cholesterolu v krvi se liší stát od státu – jednoduše s ohledem na převažující životní styl, stravovací návyky té které země. A liší se také s ohledem na politické systémy. Zatímco za socialismu u nás byla doporučená hladina cholesterolu 3,4–6,4 mM/l, dnes je doporučenou horní hranicí 5,4 mM/l. Dobré je pak vědět, že hladiny v rozmezí 5,2–7 mM/l jsou ovlivnitelné stravou a pohybem, hladiny vyšší musí opět řešit výhradně lékař.
Rádi vaříte a hledáte inspiraci? Navštivte Recepty.cz
Nechcete hubnout sami? Navštivte náš FITweb.cz!