Poruchy trávicího traktu můžeme dělit na akutní a chronické. Druhé ze jmenovaných, tvořené z velké části poruchami určité funkce, znamenají pro pacienty dlouhodobé omezení a snížení kvality života. Funkční poruchy nepředstavují jednotné onemocnění, což je jedním z důvodů, proč zatím nejsou objasněny všechny příčiny a okolnosti jejich vzniku.
V případě funkčních poruch trávicího traktu se výrazně liší procento nemocných od procenta léčených pacientů. Oficiální zdroje uvádí, že dlouhodobými trávicími problémy trpí 25 % až 50 % populace. Ve skutečnosti je ale toto číslo ještě vyšší. Proto je alarmující, že lékaře vyhledá pouze méně než polovina nemocných. Nemalou roli v tom bezpochyby sehrává mimo jiné fakt, že trávicí problémy patří do oblasti tabuizovaných témat.
Nejčastější příčinou bolestí břicha a poruch střevní činnosti je syndrom dráždivého tračníku. Jedná se o onemocnění tlustého střeva vyznačující se bolestmi břicha a častým vyprazdňováním. Příčinou vzniku je často porucha pohyblivosti střeva, trávení a střevního mikroprostředí.
Dráždivý tračník je rozpoznán u poloviny pacientů navštěvujících specializovanou ambulantní léčbu. Tato porucha se vyskytuje nejčastěji mezi 20. a 50. rokem života. Pokud se příznaky dráždivého tračníku objeví ve věku vyšším, obvykle se jedná o jinou nemoc. Výjimkou jsou případy, kdy pacient své zdravotní problémy dlouho přehlížel nebo k jejich léčbě používal volně prodejné léky, aniž by navštívil lékaře. Střevní neuróza, jak dráždivému tračníku běžně říkají pacienti a laická veřejnost, postihuje ve vyspělých zemích průměrně 14 % – 24 % žen a 5 % – 19 % mužů. Výjimkou je například Dánsko nebo Nizozemí, kde dráždivým tračníkem trpí pouze sedm, respektive devět procent populace.
Střevní neuróza je výrazně ovlivněna psychosociálními vlivy. Důvodem je skutečnost, že psychický stres může změnit motorickou funkci střeva a i u zdravých osob tak vyvolat jeho zvýšenou pohyblivost. Stres tyto problémy nejen vyvolává, ale také udržuje a dále zhoršuje. Poruchy trávení samy o sobě pak pro nemocného znamenají další stresový faktor, a tedy i zhoršení jeho stavu. Mezi další příčiny vzniku choroby patří přecitlivělost střev a ostatních částí trávicího traktu nebo dietní chyby. Pravděpodobnou, ale zatím neprokázanou příčinou mohou být také záněty v oblasti střeva nebo nerovnováha neurotransmiterů, tedy nervových přenašečů sloužících k šíření podráždění nebo vyvolání určité reakce.
Střevní neuróza se vyznačuje nutkáním na stolici, nepravidelným vyprazdňováním a často také kolikovitými bolestmi břicha, přičemž tyto problémy se projevují nejméně tři měsíce v roce. Výjimečné nejsou ani žaludeční nevolnosti, zvracení, hlen ve stolici či pálení žáhy. Mezi lékařsky méně závažné jevy je možné zařadit nadýmání, větry, říhání, zápach z úst, pocit sytosti či kručení nebo „škrundání“ v břiše. Pro pacienta ale mohou být, hlavně pokud je jeho zaměstnání spojeno s častými schůzkami a jednáním „na úrovni“, velmi stresujícím faktorem. Kromě těchto projevů, souvisejících přímo s trávicí soustavou, se u nemocného může projevovat také malátnost, nervozita, nespavost nebo bolesti zad. Popsané obtíže se přitom mohou objevovat občas, pravidelně nebo trvale.
Při diagnostice dráždivého tračníku se používají buď pozitivní metody, charakterizující příznaky konkrétní poruchy, nebo metody negativní. Ty slouží k vyloučení některých závažnějších chorob, jako je například rakovina tlustého střeva a konečníku. Samotná diagnóza má 4 kroky. Jedná se o zjištění anamnézy formou rozhovoru a fyzického vyšetření, laboratorní vyšetření, vnitřní vyšetření tlustého střeva pomocí endoskopie a sonografické vyšetření. Při stanovení diagnózy je důležitý vzájemný pozitivní vztah a otevřenost pacienta k lékaři. I na první pohled nedůležité a snad i „nechutné“ podrobnosti mohou být při rozpoznání poruchy klíčovým faktorem.
Léčbu dráždivého tračníku můžeme rozdělit na medikamentózní, spočívající v podávání léků, a nemedikamentózní. Péče o pacienta nesmí být zaměřena pouze na příznaky v oblasti trávicího ústrojí. Důležitá je jeho edukace formou otevřeného rozhovoru o nemoci a možnostech léčby. Edukace pacienta je základem odstranění faktorů, které vedly ke vzniku střevní neurózy a dále ji udržují. Při spuštění a přetrvávání zdravotních obtíží hrají důležitou roli psychické problémy a stres. Lékař tedy není pouze odborníkem na trávicí trakt, ale do určité míry i psychologem.
První krok k úspěšné léčbě musí učinit sám pacient tím, že se pokusí minimalizovat stresové faktory ve svém životě a najde si čas na dostatečný a pravidelný odpočinek a pohyb. Důležité je odhalení negativních psychosociálních vlivů způsobujících stres a následné nastolení psychické rovnováhy pacienta. Problém totiž nestačí pojmenovat, je nutné ho řešit! Často se jedná o kombinaci několika vlivů, která nakonec naruší psychickou rovnováhu a způsobí vznik psychosomatických onemocnění, mezi něž patří i zmiňovaná střevní neuróza. Pokud není možné tyto vlivy eliminovat, je u pacienta nutné rozvinout pozitivní myšlení, jež mu pomůže snáze se s problémy a stresem vyrovnat.
Do oblasti změny životního stylu patří také úprava stravovacích návyků. Právě zde často leží počátek trávicích problémů. Výchozím bodem je rozbor současných zvyklostí nemocného s lékařem. Tak se ukáže, které potraviny pacient těžko snáší a musí je proto vyloučit z jídelníčku. Nemocní se dále musí řídit obecnými zásadami zdravé stravy, jako jsou např. omezení příjmu smažených, kořeněných a nadýmajících jídel, přijímání malých dávek jídla vícekrát denně nebo zvýšení příjmu vlákniny. Lékař i pacient musí mít na mysli, že v oblasti trávicích poruch hraje hlavní roli individualita nemocného.
V rámci medikamentózní léčby je používáno několik skupin léků. Mezi nejčastěji předepisované patří antidiaroika, zejména Imodium a jeho novější forma žvýkacích tablet - Imodium Plus. Ve většině případů je tato léčba dostatečně účinná, aby výrazně zvýšila kvalitu života nemocného. U zbývajících pacientů, kteří nejsou schopni odbourat stres a další negativní faktory, je nasazována další specializovaná léčba.
Dráždivý tračník spočívá v patologických změnách funkce a nemá tedy organický podklad. Jedná se o onemocnění neohrožující sice samotný život pacienta, ale přesto velmi negativně ovlivňující pracovní i volnočasové aktivity, a tedy i kvalitu života nemocného. Řešení existuje. Pokud pacient navštíví lékaře, mohou spolu pomocí změny životního stylu a medikamentózní léčby omezení minimalizovat.
Pacientka M.B., 34 let, podnikatelka
Výraznější problémy trávicího traktu se u pacientky objevily na vysoké škole. Tehdy se zvýšila zátěž na její psychiku a v důsledku toho začala trpět častějšími ranními průjmy a nadýmáním. „V den zkoušky či testu jsem musela vstávat o hodinu dříve, abych se stačila vypravit. Také na cestu jsem počítala s větší časovou rezervou, protože alespoň jedna návštěva veřejných toalet byla nezbytná,“ popsala mi pacientka počátek svých problémů. Přesto změně svého zdravotního stavu nevěnovala větší pozornost. Postupem času však trávicí problémy obtěžovaly pacientku stále častěji. To znamenalo náhlé odchody z přednášek, často v nejnevhodnější chvíli. „Profesoři si mě i mé vyrušování samozřejmě zapamatovali a při opakovaném opouštění auly si neodpustili kousavé poznámky. V průběhu zápočtového testu či zkoušky jsem odejít prostě nemohla. Proto jsem často napsala test co nejrychleji a ani jsem si ho po sobě nepřečetla. Výsledky pak vypadaly podle toho a vyvolávaly další ironii nejen ze strany vyučujících, ale i spolužáků,“ svěřuje se dál pacientka. Protože hlavní příčinou dráždivého tračníku je stres a psychická nepohoda, reakce okolí vedla k dalšímu zhoršení zdravotních problémů.
Situace se zlepšila, když pacientka nastoupila do práce. Obrat k horšímu přineslo založení vlastní firmy. Psychické i fyzické vypětí způsobilo, že zažívací problémy byly ještě horší než v době studia. K „pouhému“ častějšímu vyprazdňování a nadýmání přibyla změna v charakteru stolice a problémy s nechutenstvím, bolestmi břicha a zad. „Během cesty do práce jsem musela několikrát zastavovat, abych navštívila toaletu. Na benzínových pumpách jsem byla pravidelným návštěvníkem a obsluha si často neodpustila postranní úsměvy a ironické poznámky. Zdravotní problémy jsem přemáhala i při jednáních s obchodními partnery a klienty. Často jsem před důležitou schůzkou celý den nejedla, jenom abych co nejvíce snížila pravděpodobnost, že se během ní budu muset omlouvat. Také udržet si autoritu v rámci vlastní firmy bylo kvůli zdravotním problémům složitější. Vliv nemoci se objevoval i v rámci společenského a partnerského života, když jsem musela odmítat pozvání či rušit domluvené schůzky,“ popisuje pacientka důvody, proč se nakonec rozhodla navštívit naše specializované pracoviště. Zhoršení kvality života tehdy přesáhlo snesitelnou míru a mimo to se objevily obavy z vážného onemocnění.
Zdravotní problémy jsem diagnostikoval jako dráždivý tračník. Po rozboru současných stravovacích návyků jsme se s pacientkou domluvili, že bude dodržovat tzv. šetřící dietu, omezí příjem vlákniny a začne užívat dvakrát denně přípravek Imodium Plus. V případě průjmu byla po stolici doporučena další tableta tohoto léku. Léčba se ukázala jako velmi účinná. Během dvou dnů došlo k výraznému zlepšení. Frekvence vyprazdňování se omezila na jedenkrát za den a ustoupily také ostatní obtíže. To samozřejmě vedlo ke zlepšení psychického stavu pacientky a k odbourání stresu spojeného s výraznými zdravotními problémy. Tato skutečnost pak zpětně pozitivně ovlivnila trávicí poruchu. Díky tomu může nyní pacientka užívat přípravek Imodium Plus pouze příležitostně.
…pokud je lékař připravený strávit čas s pacientem trpícím dráždivým tračníkem, může mu významně medikamentózně pomoci. Je neakceptovatelné odmítat tyto pacienty jako někoho, kdo trpí nevyléčitelným a převážně psychologicky podmíněným onemocněním…
P. J. Whorwell
as. MUDr. Tomislav Švestka, CSc.
gastroenterolog, IV. Interní klinika VFN