Pokud bychom se podívali do historie Vánoc a zapátrali, jak ještě třeba před sto lety probíhaly, nestíhali bychom se divit. Oproti aktuálnímu pojetí plnému stresu, shonu, jídla a totálního nicnedělání bychom totiž viděli úplně jiné svátky.
Respektive skutečné svátky – dny klidu, domácí pohody, pohostinnosti vůči rodině i kolemjdoucím, dny, kdy se rozjímalo, lidé tu byli jeden pro druhého a nepotřebovali předvádět sousedům, jestli mají větší stromeček, dražší dary nebo víc druhů cukroví. Ano, přesně to jsme z Vánoc v posledních zhruba třech desetiletích udělali. A sami sobě jsme tím zadělali na spoustu potíží… Od finančních přes zdravotní až po ty váhové. Jak z toho ven? Prostě se spolu s námi zkuste vrátit v čase a dát svátkům jejich původní význam. Zvýšíte tak svou šanci, že konečně nepřiberete…
Obchodní artikl
Ruku na srdce: Kdo z nás se vlastně na Vánoce těší? Ono také není na co. „Z původní tradice, která se zrodila pro radost, proto, aby prosvětlila náročné zimní období, dala lidem naději, že brzy přijde jaro, a stmelila je, nic nezbylo. Místo toho se z Vánoc stal obchodní artikl a oslava konzumu,“ konstatuje MUDr. Kateřina Cajthamlová a pokračuje: „Zatímco dříve to byly především svátky dětí, teď jsme ve fázi, kdy škodí nejen zmiňovaným dětem, ale všem rodinným vztahům.
Na vině je stres, který pramení z nadměrných očekávání (co asi dostanu), z hádek (kdo měl co zařídit), předvádění něčeho, na co nemáme (sousedi přece musí závidět). A bohužel se konzum dostal i do stravování. Zatímco dříve se peklo a vařilo proto, aby bylo čím pohostit návštěvy, dnes se připravuje dvacet druhů cukroví a spousta dalšího jídla jen pro nejužší rodinný kruh, což logicky vede k přejídání, zažívacím obtížím a podobně. A vrcholí tím, že v lednu jsme unavenější než kdy jindy a o pár kilo těžší. Přitom původní české Vánoce k přibírání nikdy nevedly.“
Přirozený pohyb
Velkou výhodu měli naši předci už v tom, že se pořád hýbali. Pokud chtěli jít ven, museli si proházet cestu sněhem a pořádně se u toho zapotili. Když měli chuť na chleba s máslem, to první si upekli, druhé utloukli z mléka, co jim dala jejich vlastní zvířata, jež jim také sebrala spoustu energie. Jestliže se chtěli zahřát, byli nucení vyjít ven, naštípat dříví a nanosit ho.
„Hodně chodili, což je pro tělo ten nejpřirozenější pohyb. Byli zvyklí nosit zátěže, jako třeba právě to dříví, a neustále posilovali svoji kondici a v řeči dnešní doby: spalovali kalorie na každém kroku,“ vysvětluje MUDr. Cajthamlová s tím, že my samozřejmě nemusíme vracet čas nebo se stěhovat na samotu, ale pro začátek a dobrý pocit ze sebe samých i Vánoc bychom si už po dobu adventu měli zvykat na to, že chodit a hýbat se je normální. A svátky k tomu dávají hodně příležitostí.
„Lidé chodí více do kostela, navštěvují se, mají čas na procházky. A neměli by své volno proležet u televize a věnovat se obžerství. Ani se přesouvat automobily, ale co nejvíc chodit pěšky,“ doporučuje jako první bod ve válce proti vánočním kilům lékařka, podle které je v tomto směru také skvělá inspirace Ladovými Vánocemi a jeho obrázky, které zachycují lidi, jak se koulují, stavějí sněhuláka, sáňkují, baví se tím, že jsou prostě spolu venku. To je skvělý začátek boje se zbytečným tloustnutím na konci roku!
To chce klid!
Druhou zásadní věcí je, aby se vám povedlo udělat si z Vánoc také poklidné svátky. Stres je nebezpečný z mnoha pohledů. Jednak většina z nás během něj více jí – především sladké, kterého je kolem nás už během celého adventu spousta. Stres tělo vyčerpává, to volá po energii, a nejrychleji ji dostane z cukru a tuku. Proto se vyplatí vydržet v pohodě nejen celý prosinec. Stres také ohrožuje srdce, cévy, nervovou soustavu. Nabourává vztahovou pohodu, podkopává nohy v práci. Takže fakt ho potřebujete?
„Využijte místo toho skutečnost, že doba Vánoc je spojená s dovolenými. Relaxujte. Vánoce trávené tak, jak se to děje v současnosti, lidem moc odpočinku nedopřávají. Takže do nového roku vstupují nejen s kily navíc, ale také unavení. Zbytečně. Opět by stačilo udělat ze svátků to, co byly: čas pro setkávání se se známými, přemýšlení, zklidnění,“ navrhuje lékařka všem těm, kteří mají pocit, že je třeba mít hlavně naklizeno, nakoupeno, a napečeno, napečeno a znovu napečeno…
Jedlíkovo věčné prokletí
Nejtragičtější součástí Vánoc je pak ovšem nestřídmost. Nemá smysl vám to říkat, vy to víte. A stejně tak už máte vyzkoušené, že odpírání nepomáhá. „Naši předci si na Vánoce dlouho jídlo schovávali. Šetřili si na ně už od léta. A vůbec to nedělali proto, aby se pak přejedli, ale aby pohostili přátele, známé i náhodné kolemjdoucí.
Dlouho se tradoval zvyk nechávat u štědrovečerního stolu jedno místo volné a nabídnout ho komukoli, kdo šel kolem, byl na Štědrý den sám. Nemluvě o tom, že o staročeských Vánocích se stoly neprohýbaly pod horami cukroví z bílého cukru a mouky,“ konstatuje lékařka a vyjmenovává, co nikdy nechybělo o tradičních staročeských Vánocích: „Pekly se malé, navíc celozrnné koláčky, doslazované sušeným ovocem nebo medem. A pekly se především proto, aby v zimě dodaly energii, ne aby lidé mlsali nebo zajídali stres. Zdobily se mákem, rozinkami pro posílení imunity. Podávaly se křížaly, ořechy, které jsou z dnešního pohledu zdrojem rostlinných tuků a minerálních látek.
Tradičním pokrmem byl samozřejmě kroupový kuba s houbami, protože jako bohatý zdroj vlákniny prospíval trávení. Servírovaly se i ryby – protože v zimě bylo masa málo. Jenže ryby se nesmažily ani nejedly s bramborovým salátem. Obvyklé bylo kysané zelí coby zdroj vitaminu C a bylinky pro dochucení.“ Řekněte sami, copak vám něco takového dají vanilkové rohlíčky nebo kapr smažený ve strouhance? Ani náhodou! Z těch vám zbude jen pocit těžkého žaludku, tělo z nich nedostane žádné živiny a ponechá si zbytečné tukové zásoby. To je bohužel jednoduchá souslednost.
Měsíc příprav
Další chybou, kterou před Vánocemi děláme, je, že s nimi začínáme příliš brzy. Reklamní agentury rozesílají své vánoční inzeráty do světa v současné době už na konci letních prázdnin. V obchodech na výzdobu narazíte nejpozději první říjnový týden. A nejenže nás to stresuje, ale také svádí k tomu, abychom dříve hodovali.
„Mluvit o Vánocích můžeme skutečně až s nastávajícím adventem, který začíná čtyři týdny před Štědrým dnem. I ten vnímáme ovšem pokřiveně. Nemá být shonem, ale pozvolnou přípravou na Vánoce. Dříve jej dokonce naplňoval půst. Ne ten, který znamená hladovění. Nicméně bylo omezené maso, konzumovaly se pouze ryby. Jedlo se hodně kysaného zelí, které si lidé sami na podzim nakládali. Plodiny, které v létě vypěstovali. Zelenina a ovoce, jež na zimu uskladnili.
Celý měsíc se jedlo velmi střídmě. A nejen proto, že bylo třeba šetřit s potravinami, které na konci roku docházely. Lidé zkrátka věděli, co jejich tělu prospívá. To se dnes o mnoha z nás říct nedá,“ konstatuje MUDr. Kateřina Cajthamlová. „Tučné maso, které my máme nejen o svátcích na talířích pravidelně, si generace před námi dopřály jen na Štěpána, kdy se podávala tradiční husa. Ale to bylo jediné tučné jídlo, které měli pak až do začátku února, kdy přišla na řadu zabijačka vykrmeného vepře a pomohla jim přečkat zbytek zimy. Tak k čemu my potřebujeme tolik tučného jídla, když historie ukazuje, že se dá vyjít i s málem a že to naši předci dokázali i tehdy, když měli daleko větší energetický výdej, než máme dneska my!“ dodává lékařka.
Zbytečné vánoční deficity
Konec roku nám pak kazí také fakt, že jedeme na dluh. Nejenže jsme si naneštěstí pro nás zvykli si na Vánoce brát úvěry, abychom si paradoxně mohli finančně dovolit to, co nás ničí, ale do dluhu se dostává i naše tělo. Už neplatí jen „zhubněte do plavek“, už jsme si vynalezli i „zhubněte na Vánoce“. „Dostáváme se tak do velmi absurdní situace – hladovíme, tedy energeticky se zadlužujeme vůči svému vlastnímu tělu. A děláme to jen proto, abychom se pak mohli přejídat a znovu mu ubližovat.
A vzápětí se v lednu znovu hnát do hladovění ve snaze napravit, co jsme pokazili. Zbytečně, protože hladověním samozřejmě nikdy nikdo zdravě nezhubl,“ říká na rovinu MUDr. Kateřina Cajthamlová. Do dluhu se dostáváme i s již zmíněným pohybem, protože pořád ležíme u televize a vzpamatováváme se z faktu, že je Štědrý den konečně za námi. Ve spojitosti se svátky tak nastupujeme do šíleného kolotoče. A kupodivu nás z toho nakonec trápí nejvíc právě kila navíc. Ale svým způsobem je to v době, kdy tolik záleží na vzhledu, asi pochopitelné. Ona jsou ta vánoční kila navíc prostě nejvíc viditelný a citelný trest za špatně nastavené vnímání svátků.
Zkuste to letos jinak a lépe!
Jestliže si chcete svátky tento rok konečně užít, seškrtejte seznam cukroví na minimum. Co nenapečete, to logicky nesníte nebo před tím nebudete muset utíkat. Místo toho zkuste sušit jablka, hrušky, rozestavte si po bytě misky s oříšky (nepraženými, nesolenými). Adventní neděle nebudete muset trávit u trouby, ale budete moct vzít děti na vánoční trhy, projít se (tedy hýbat se), být s nimi a mluvit s nimi nebo s partnerem.
Dáte tak sami sobě šanci se zastavit tak, jako to uměli naši předci. Zkuste se domluvit také s rodinou, že nemusíte utratit horentní sumy za dárky, stačí maličkosti pro radost, jako tomu také bývalo kdysi, kdy děti dostávaly leda tak teplé boty a rodiče obrázky od svých ratolestí. Před Štědrým večerem se netrapte do noci vařením brambor ve slupce – stačí vám přece čerstvé, když se obejdete bez salátu. Ušetříte si i čas na obalování kapra, pokud ho jen čistého, s bylinkami, upečete v troubě nebo na kvalitní pánvi.
A když se nepřejíte u štědrovečerní večeře ani na Boží hod vánoční, zbude vám čas, který byste jinak museli věnovat běhání po pohotovosti. Jinými slovy, komerční a přejedené Vánoce takřka nikomu z nás nevyhovují. Není tedy důvod v nich pokračovat. Místo toho si udělejte svoje vlastní. „Protože zkusit zbourat stereotyp, zkusit si všimnout, jak vůbec žijeme, to je ten nejlepší dárek, který si nakonec můžeme sami dát,“ uzavírá MUDr. Kateřina Cajthamlová.
P. S.: PAMATUJTE SI…
Každá změna je trochu „divná“. Člověk sleduje, co se děje kolem, má přirozenou touhu být členem „tlupy“, tedy poddat se i tomu pseudovánočnímu šílenství kolem. Jenomže je dobré vědět, že tu změnu týkající se Vánoc – tu zdravou změnu – bude dělat stále více lidí. Ti moudří, kterým jde nejen o to, jak vypadají, ale také o to, aby žili dlouho a byli přitom zdraví. Takže právě teď máte šanci, můžete být jedněmi z těch „osvícených“. Už letos! Krásné Vánoce vám všem…
Další vánoční rady odborníků
Stále přemýšlíte spíš o tom, že si lehnete k televizi? Pak si přečtěte, jak Vánoce vidí a co vám k nim doporučuje pět dalších odborníků!
MUDr. Alexandra Moravcová, endokrinoložka a obezitoložka, www.cimed.cz
„Já svým klientům před Vánocemi sice dávám domů manuál, ale hlavně jim říkám, že to za to prostě nestojí. Vybízím je k tomu, aby si před svátky naskládali do batohu knihy o váze toho, co se jim zatím povedlo zhubnout, a aspoň hodinu denně s takovou zátěží doma chodili. Aby si uvědomili, co už zhubli a co by mohli nabrat zpátky, kdyby podlehli vánočnímu přejídání.“
PhDr. Marta Boučková, psycholožka, www.martabouckova.cz
„Bohužel má stále většina z nás Vánoce spojeny s pečením, vařením, smažením, a hlavně,nacpáváním se‘. Přitom slavení svátků může probíhat úplně jinak. Tak, že se alespoň v tom krátkém časovém úseku zastavíme v celoročním shonu, najdeme si čas na své blízké, rodinu, přátele, ale i sami na sebe. Vánoce jsou svátky míru a pohody a klidu, ale ne ve smyslu válení se u televize. Slavit můžeme pohybem, zajít si spolu s přáteli na bowling, vyrazit na procházku nebo návštěvu muzea, kina či jen tak si zaplavat. A když už budeme ochutnávat cukroví, protože to opravdu k Vánocům také patří, čiňme tak bez výčitek a pocitu vlastního selhání, protože v opačném případě po něm určitě ztloustneme.“
Mgr. Adela Marečková, výživová poradkyně, www.centrumvittore.cz
„Hlídat si jídlo je sice hlavní, ale já se svým klientům snažím představit především úplně jiný charakter Vánoc. Takový, který bude znamenat svátky ve znamení klidu. Pasivního (tedy klidně i u televize a pohádek), ale také aktivního, do kterého počítám procházky, lyžování, cesty za známými, kdy může auto zůstat klidně v garáži. K tradici patří také půlnoční mše. A vůbec ne kvůli víře, ale kvůli atmosféře, tomu, že se po velké večeři projdete na čerstvém vzduchu a budete s těmi, které máte rádi. Jinak musím říct, že klienti už se s Vánocemi umí docela popasovat, protože už nějaký čas před nimi dodržují plán a něčeho docílili. Mnohdy se jim povedlo dosáhnout víc, než kdy tušili, že dokázat mohou, což jim přineslo sebevědomí. Někteří to dovádějí trochu do extrému a nosí s sebou i na vánoční návštěvy své zdravé svačinky, ale co je pro někoho divné, je pro nás výživové poradce super. Vidíme, jakou práci odvádíme a že jsme své klienty dovedli do stadia, kdy jsou schopni i o Vánocích jen ochutnat.“
Kateřina Vaňková, trenérka a majitelka pohybového studia, www.katerinavankova.cz
„Já věřím, že mí klienti jsou před Vánocemi už natolik zvyklí na správné stravovací návyky, že konec roku z tohoto pohledu nechávám spíše na nich. Samozřejmě jim doporučím, aby si dali do salátu spíš jogurt a kapra připravili zdravě, ale hlavně se je snažím udržet v dobré psychické kondici, protože to má na hubnutí velmi velký vliv. Je také dobře, když si zapisují, kdy a jak jedli: oni se alespoň zamyslí nad svými prohřešky a já pak podle toho přitvrdím v osobním tréninku. Když každopádně přiberou do půl kila, vědu z toho nedělám.“
Věra Králová, DiS., nutriční terapeutka z Fóra zdravé výživy, www.fzv.cz
„Vánoce jsou vždy zatěžkávací zkouškou, ale můžete zkusit následující tipy! Mějte i o svátcích část lednice plnou zeleniny a při sledování pohádek si ji nakrájejte na hranolky a máčejte v jogurtovém dipu (místo pražených solených arašídů, smažených brambůrek nebo vánočního cukroví). Nikdy nemlsejte cukroví nalačno – ve spojení s hladem nikdy nezůstanete u drobného zamlsání. Každý den si nadávkujte trochu pohybu, třeba procházku u řeky spojenou s krmením labutí nebo stavění sněhuláka. A když už se vám to kilo dvě povede při Vánocích nabrat, nemějte z toho těžkou hlavu. Po Vánocích to půjde snadno dolů.“
Foto: Profimedia.cz