Čas dovolených se zpravidla nese ve znamení letních hrátek na mořském břehu, relaxace pod slunečními paprsky (ať doma či v zahraničí), aktivního sportování, nových zážitků… Druhou stránkou věci bývá dobrá příprava na cestu – otázka dlouhodobé prevence a v neposlední řadě vytvoření dostatečné zásoby léků, které pravidelně užíváme, či prostředků, jež nám mohou pomoci v případě náhlé zdravotní komplikace.
Kvalitní přípravu by neměli podcenit zvláště lidé s chronickým onemocněním, zde bývá vhodné se o volbě destinace a způsobu dopravy poradit se svým ošetřujícím lékařem. Oslovili jsme několik odborníků, aby vám poradili to nejpodstatnější. Předkládáme několik základních doporučení pro cestování, pokud máte problémy pohybové soustavy, s křečovými žilami, dále pokud trpíte onemocněním srdce a cév či plic, najdete zde i doporučení pro seniory a těhotné ženy, tipy dermatologické a rady odborníka na cestovní medicínu. Šťastnou cestu a především šťastný návrat!
Radí dermatolog
MUDr. Helena Jančová - Dermatologická ordinace, Poliklinika prof. Řeháka, Praha 5
Pobyt na sluníčku a u moře působí na většinu lidí příznivě (ať již mají dermatologické problémy či nikoli), přesto je třeba nepodceňovat přípravu, přibalit do zavazadla krémy s vysokým SPF na ochranu pokožky a také nezapomenout na léky či přípravky, které běžně užíváme. Pokud jde o osoby s lupénkou, kožní projevy se zpravidla na sluníčku a u moře zlepšují – vhodné je v tomto ohledu zejména Mrtvé moře, které má příznivé složení mořské vody.
Nedá se však obecně říci, že u lidí s ekzémy dojde u moře vždy ke zlepšení stavu – to zpravidla nastává, pokud je onemocnění pod kontrolou, tedy nejsou akutní živě červená ložiska na kůži ani druhotná infekce kůže. Zlepšení stavu kůže po delším pobytu u moře pak většinou vydrží i delší dobu po návratu z dovolené. Pihy (ephelides) se při pobytu na sluníčku zvýrazní, některým lidem je větší množství pih dáno geneticky a moc se jejich výsev ovlivnit nedá.
Nejčastější kožní problémy na letní dovolené:
- Hyperpigmentace: Hnědé skvrny, mapy na obličeji (zejména u žen užívajících hormonální antikoncepci). Prevencí je důsledná a maximální ochrana proti slunci, krémy s SPF 50 po celý den. Již vzniklé hyperpigmentace – tmavé skvrny po sluníčku – se odstraňují obtížně (bělicí krémy, IPL přístroje nebo lasery).
- Parazitární onemocnění (například svrab): Nakazit se člověk může buď kontaktem s kůží jiného člověka, nebo z infikovaného ložního prádla. Toto infekční parazitární onemocnění se projevuje svědivou vyrážkou, často je nejdříve postižena jemná kůže v meziprstích rukou, okolo pupínku, postupně se vyrážka šíří na trup a končetiny. Je vhodné vyhledat pomoc dermatologa.
- Vyrážka po kombinaci léku (např. tetracyklinová antibiotika, některé léky na onemocnění srdce) a vystavení kůže UV záření. Vyrážku vyvolá i používaní některých krémů a gelů na bolesti kloubů a následné vystavení kůže slunci.
- Nákaza pohlavně přenosným onemocněním z rizikového nechráněného pohlavního styku.
- Atopici, ekzematici – nezapomeňte s sebou vzít kortikoidní krémy či masti pro případ zhoršení ekzému.
- Pokud trpíte opakovanými rozsáhlými opary, přibalte do zavazadla též antivirotika (forma tabletek či krémů).
- Máte-li akné, dejte si pozor na velmi mastné krémy proti sluníčku, raději používejte gel nebo mléko s ochranným faktorem proti UV záření.
Radí gynekolog
MUDr. Petr Kolek - primář gynekologicko-porodnického oddělení Thomayerovy nemocnice
Výjezd na dovolenou mnohdy konzultují s gynekologem těhotné ženy, protože samy mohou těžko odhadnout, jak budou reagovat na námahu spojenou s cestováním a se změnou prostředí. Vždy je nutné zvážit, zda těhotenství probíhá fyziologicky, nebo zda je přítomna nějaká patologie. Dalším důležitým faktorem je stadium těhotenství. Každý trimestr přináší jiná omezení – o vhodnosti cestování je vždy potřeba se poradit s ošetřujícím lékařem. Rozhoduje i druh zvoleného dopravního prostředku. Nejčastější dotaz bývá na cestování letadlem, které je možné do 34. týdne těhotenství (poté hrozí vyloučení z přepravy ze strany přepravce, pokud těhotná nemá potvrzení svého gynekologa o možnosti letecké přepravy). Během letu je vhodné zajištění dostatečného prostoru pro nohy, občasné procházky v uličce jako prevence žilní trombózy a dále dostatek tekutin.
Cestování autem či autobusem přináší v současné době největší riziko pro ženu i plod. Těhotná v pokročilém stadiu těhotenství by neměla cestovat vůbec. Pokud už žena musí řídit nebo jede jako spolujezdec, zásadní je správné použití cestovních pásů. Spodní pás se posunuje co nejníže pod dělohu a šikmý pás vede kolem hrany dělohy a mezi prsy. Pás nikdy nesmí vést přes vyklenutí dělohy! Před těhotnou by měl být dostatečný prostor pro eventuálně aktivovaný airbag. Dlouhé cesty prokládejte častými přestávkami na protažení nohou. Cestování vlakem vychází pro těhotnou ženu jako nejvhodnější řešení. Naopak cyklistika je krajně nevhodná.
Při plánování dovolené by měly být vybrány takové destinace, kde není potřeba nějaké speciální očkování, protože jakákoli vakcinace je v době těhotenství nevhodná. Ani v těhotenství se žena nemusí vyhýbat fyzické aktivitě a sportu. Obecně jsou vhodné protahovací a stabilizační cviky, plavání, chůze, naopak nevhodné jsou aktivity s otřesy a nadměrná fyzická zátěž. Vždy je potřeba myslet na přehřátí organismu, na které těhotná reaguje daleko citlivěji. Těhotná žena by se měla vyhýbat pobytu na přímém slunci a používat ochranné prostředky proti UV záření s vyšším faktorem. V každém případě ani nastávající mamince, pokud je její těhotenství v pořádku, nic nebrání, aby si svoji dovolenou řádně užila.
Radí pneumolog
MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP - ředitel léčebny TRN Janov
Z velkého spektra plicních nemocí mohou pro letní cestování představovat hlavní překážku dechové potíže při chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo průduškovém astmatu. Dušnost však může být vyvolána řadou dalších příčin – hlavně při nedostatečné funkci srdce, ale i při jiných onemocněních. V tomto stručném doporučení se zmíním především o výše zmíněných zánětlivých onemocněních průdušek.
Hlavní radou pro ty, kteří o svých potížích vědí již před odjezdem, je návštěva jejich ošetřujícího lékaře (praktického, plicního nebo alergologa) a dostatečné vybavení léky jak pro dlouhodobé a pravidelné používání, tak i tzv. úlevovými preparáty s rychlým a krátkodobým účinkem na průdušky. Jedná se prakticky výlučně o léky inhalované, a proto je třeba zdůraznit správnou techniku inhalace, kterou by si měl nemocný opakovaně kontrolovat a konzultovat s lékařem; často je výhodné používání inhalačního nástavce (tzv. spaceru) pro zlepšení průniku některých inhalovaných léků z dávkovaných aerosolů do průdušek.
Pokud cestovatel ví, že jej čeká neobvyklá zátěž (hlavně fyzická), měl by použít lék uvolňující průdušky již před předpokládanou zátěží. Samozřejmě platí doporučení nepřepínat vlastní síly – ať už pobytem v nadměrném horku nebo ve vysokohorských výškách.
Zvláště nevhodné je střídání teplot při pobytech v klimatizovaném prostředí a v horku – rozdíly obou teplot by neměly být větší než 5 °C. Pro většinu nemocných s onemocněním průdušek je příznivý pobyt u moře; pobyt v horách někomu prospívá, jiní jej snášejí špatně. Přiměřený pohyb prospívá nejen průduškám, ale celému tělu – zejména je možné doporučit turistickou chůzi, plavání (často je vhodnější plavání na znak).
Pro letecké cestování platí zvláštní doporučení, která lékaři znají; ta nejnovější mohou najít na webových stránkách České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP: www.pneumologie.cz.
Pro individuální informace a dotazy je možné využít internetové stránky společností poskytujících informace o onemocněních CHOPN a astmatu: Českého občanského sdružení proti CHOPN (www.copn.cz) a České iniciativy pro astma (www.cipa.cz).
Radí gerontolog
prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. - přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP
Pro mnohé seniory cestování znamená naplnění životních plánů. Je však vždy třeba cestovatelské aktivity přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu. Při cestování letadlem je u starších nemocných nutné brát v úvahu snížení atmosférického tlaku v kabině letadla se souběžným poklesem frakce vdechovaného kyslíku – tlak v kabině je udržován na hodnotě odpovídající nadmořské výšce 2440 m. Podle dostupných studií je vliv letu trvajícího přes 10 hodin na stav kardiovaskulárního systému značný (platí u zdravých osob; u chronicky nemocných se samozřejmě počet těchto hodin úměrně snižuje).
Obávanou komplikací dlouhých letů je hluboká žilní trombóza s následnou plicní embolizací. Tento tzv. economy-class syndrom se však váže nejen k letům, ale i k dlouhým cestám autobusem/autem. Z hlediska preventivních opatření jsou diskutovány medikamenty – podání kyseliny acetylsalicylové či nízkomolekulárního heparinu. Významná jsou i opatření nefarmakologická: dostatek tekutin, podpora oběhu v dolních končetinách cvičením, případně použití kompresních punčoch.
Jakou cestu vlastně označujeme za dlouhou ve smyslu rizika vzniku tromboembolických komplikací? Pro cestovatele bez závažného predisponujícího faktoru je to cesta trvající déle než 5 hodin, pro cestovatele se známým rizikem déle než 2 hodiny. Pro starší osoby v každém případě platí doporučení pro první den pobytu – kromě aktivit spojených s ubytováním již neabsolvovat žádnou další významnější zátěž!
Reakci krevního tlaku během cestování lze jen těžko předvídat. Ve spojení s celkovým rozrušením z cesty samotné, únavou, případně přechodnými poruchami spánku spojenými se změnou prostředí se projevují spíše tendence k vzestupu hodnot krevního tlaku. Optimálním řešením je samoměření krevního tlaku během cesty a předem dohodnuté změny dávkování léků (s lékařem) při významnějších změnách hodnot krevního tlaku. Senior na cestách má 6,5x vyšší pravděpodobnost onemocnět průjmem než za pobytu v domácím prostředí.
Zpravidla se jedná o průjem infekčního původu, nejčastěji z nákazy alimentární. Průjmy typické pro určité destinace (Balkán, Egypt a oblast Afriky) jsou obvykle velmi podstatným zásahem do celkového zdravotního stavu seniora na cestách. Zvracení a průjmy spojené s febriliemi mohou velmi rychle vést k dehydrataci, iontové dysbalanci, provokaci arytmií, kardiální dekompenzaci a dalším závažným komplikacím.Přetrvávající průjmové onemocnění je také nejčastějším důvodem návštěv praktického lékaře po návratu z cest domů.
Závěrem je třeba říci, že věk samotný není kontraindikací cestování, nicméně přítomnost chronických chorob zvyšuje riziko možných komplikací. Dobře připravená cesta s adekvátním zajištěním však obvykle nepředstavuje velké riziko, a pokud je úspěšně realizovaná, stává se na dlouhou dobu velmi pozitivním stimulem…
Článek jsme převzali z časopisu Moje zdraví 7-8/2013.