Pořádné sousto si ukousli vědci z univerzity ve východošpanělském Alicente, kteří porovnávali zdravotní stav obyvatel 170 zemí, jež soustřeďují 98 procent veškeré lidské populace, v souvislosti s režimem, který v nich panuje.
Nejprve si státy s ohledem na převažující způsob vládnutí rozdělili do tří kategorií. Pětačtyřicet procent se podle nich může pyšnit přívlastkem "svobodný", dvaatřicet procent považují za "částečně svobodné" a zbylých třiadvacet procent získalo označení "nesvobodné".
Potom učenci přikročili k porovnávání průměrné délky života i výše úmrtnosti rodiček a dětí. Ukázalo se přitom, že obyvatelstvo demokratických států se těší lepšímu zdraví než těch, v nichž částečně nebo zcela převažuje autoritativní způsob řízení a řešení věcí veřejných. Nejhůře jsou na tom právě země, jež lze označit za totalitní.
Výsledky výzkumu nedoznaly změn ani poté, co do nich vědci zapracovali i další významné faktory, například celkové bohatství země, velikost veřejného násilí či sociální nerovnost jednotlivých vrstev, nicméně nedokázali jasně a přesvědčivě zformulovat, proč jsou právě takové.
V odborném časopise British Medical Journal pouze nastínili hypotézu, z níž vyplývá, že významnou roli hraje v demokraciích nejen záchranná sociální síť a svépomocné skupiny i občanské organizace, které se neustále rozvíjejí a mohou uplatňovat více celospolečenského vlivu, ale také lepší a snadnější přístup k informacím. Nemluvě o tom, že demokratické vlády více respektují potřeby lidí a dbají o jejich naplňování. (Plus)