Výzkum ukazuje, že existuje jistý soubor genů, které způsobují, že se například z adolescenta, který si zapálí jen tak z hecu, stane celoživotní kuřák.
Kolem čtyřiceti procent lidí evropského původu má "rizikové" verze genů, které zvyšují vliv nikotinu na mozek. Tyto geny zvyšují riziko, že pokud někdo začne kouřit před sedmnáctým rokem, kuřákem už zůstane.
Jak uvádí list Daily Mail, tyto geny se vyskytují i v "ochranné" formě, která má opačný účinek a riziko závislosti na nikotinu naopak snižuje.
Vědci z University of Utah zkoumali 2827 kuřáků a jejich DNA.
Hledali změny v genetickém kódu, kterým se říká polymorfismy nukleotidů a mají vliv na závislost na cigaretách. Ukázalo se, že lidé, kteří začali kouřit dříve než jim bylo sedmnáct a měli dvě kopie těchto "rizikových" genů, měli pětkrát větší pravděpodobnost, že se z nich během života stanou těžcí kuřáci. U osob, které začaly kouřit později, tato varianta genů neměla na pozdější kuřáctví vliv.