Velký přehled ÉČEK a ostatních přídavných látek: Které škodní nejvíce?

Velký přehled ÉČEK a ostatních přídavných látek: Které škodní nejvíce?

Co všechno jsou schopni výrobci do potravin přidat, aby prodloužili životnost, dochutili je či vylepšili jejich barvu? Budete překvapeni, co všechno jíte...

Dnešní doba nás nutí žít v neustálém spěchu. Pryč jsou časy, kdy si hospodyňky připravovaly vše samy ve svých kuchyňkách. Ženy jsou více ambiciózní, a tím pádem i vytížené, tudíž jim na přípravu jídel nezbývá tolik času. Tak chtějí především rychle nakoupit, rychle připravit a rychle sníst. Jídlo navíc musí být rozličných chutí, levné a trvanlivé, abychom je mohli nakupovat do zásoby. Potravinářský průmysl se těmto nárokům ochotně přizpůsobil.

Vynalezly se nové receptury a na prodejních pultech je již opravdu z čeho vybírat – od polévek, které jsou hotové již za dvě minuty, až po omáčky různých chutí. I v běžné potravině, jako jsou některé druhy chleba, napočítali vědci více než dvacet přídatných chemických látek. Že je tato pohodlnost draze vykoupena, tím nejcennějším co máme – zdravím. Prioritou se stalo, že důležité je žaludek rychle nasytit a za pár korun. Ale co naše zdraví?

Co jsou to aditiva?

Látky se „zázračnými“ vlastnostmi se nazývají aditiva. Patří k nim například antioxidanty (prodlužují trvanlivost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, například žluknutí), barviva (dávají potravině barvu, kterou by neměla, nebo ji obnovují, když ji během konzervace ztratila). Málokoho by zaujaly bílé třešně či jahody.

Najdeme je ve většině potravin, emulgátory (smíchávají vodu a tuk), konzervanty (prodlužují trvanlivost potravin), kypřící látky (zvětšují objem těsta), sladidla (umělá sladidla jsou totiž méně kalorická) a další. Pro představu, statistiky ukázaly, že každý Evropan zkonzumuje ročně v potravinách 3 kilogramy chemických aditiv. To je, co?

Výzkumy aditiv nám dávají neúplné odpovědi

Potravinářský průmysl a naše normy vycházejí z takzvaného povoleného denního příjmu, jehož hodnota se získává při pokusech na zvířatech. Podle Státního ústavu jde jen o malá a zdraví bezpečná množství aditiv. Kritici však říkají, že nikdy nikdo dlouhodobě nezjišťoval přímý účinek na člověka dospělého, natož na dítě. A ještě k tomu se při pokusech zkoumá vždy každá látka odděleně.

Jestliže se nad tímto zamyslíme, dojdeme k závěru, co by asi s prasetem či krysou udělalo, kdybychom je pravidelně dlouhodobě krmili párky s dvanácti éčky a k pití jim nabídli limonádu či džus, které nikdy neviděly kousek čerstvého ovoce. A to je jen špetka z celé plejády běžných výrobků.

Přitom každý chemik, vědec a farmaceut se již ve škole učí, že výsledný celkový účinek vyplývá ze vzájemného působení jednotlivých složek mezi sebou. V tom je obrovský problém celého systému. Hodně chemikálií má ještě vliv na psychiku, což logicky není možné prokázat při pokusech na zvířatech. Bohužel se jich nemůžeme zeptat, jak se po požití té či oné látky cítí.

Aditiva a naše děti

Kritika aditiv se čím dál více objevuje ve spojitosti s jejich vlivem na citlivý dětský organismus. Děti toho spořádají vzhledem k malému tělíčku mnohem více než dospělí. Orgány se tudíž musejí vyrovnávat s větší chemickou zátěží.

Působením přídatných látek na chování dětí se už zabývalo několik studií a jejich autoři došli vždy k stejnému závěru: dětem, kterým lékaři nasadili kůru s minimem chemických látek, vymizely alergie, ekzémy a jiné zdravotní potíže. S přídatnými chemickými látkami je naopak spojována dětská hyperaktivita.

Jak se co dělá...

Chléb a pečivo

Je smutné vidět, že ani pekárny se chemie nijak neštítí. Emulgátory podporují zpracování těsta, fosfáty se starají o velikost pórů a barviva dodávají pečivu image celozrnného. Typické celozrnné pečivo má šupinatou strukturu, která je zárukou toho, že člověk nekupuje ošizený výrobek. Smetana a jogurt

Vysoké náklady na výrobu - to je zřejmě důvod, proč byla vynalezena umělá smetana - „bělidlo do kávy“, jehož základem je levný tuk z palmových jader. Fosfáty nebo citráty zaručují, že se tento tuk v kávě nesrazí. Výroba kondenzovaného mléka spočívá v tom, že se z normálního mléka odstraní co nejvíce vody.

Proto je nejdříve stabilizováno prostřednictvím fosfátů, citrátů a uhličitanů. Pak se zahřeje na vysokou teplotu a nakonec odpaří.

Jogurt je mléko zakysané dvěma bakteriemi: Lactobacillus bulgarius a Streptococcus termophilus. To je také jeho základní složení a nic víc by základní jogurt obsahovat neměl – žádné stabilizátory, škroby a želatinu.

Sýry

Tavené sýry jsou očištěné sýry rozemleté v mlýnech, přidává se k nim máslo, nízkotučné mléko, aromatické látky a soli, nejčastěji fosfáty. Směs se ve varných nádobách zpracovává míchacím strojem. Fosfát během tavení zachycuje v sýru vápník, který je poté pro naše tělo nevyužitelný.

Margarín

K výrobě se používá rafinovaný rostlinný olej, který se do podoby margarínu zpracovává delší cestou. O roztíratelnosti se starají emulgátory, přípravky proti prskání zabraňují vystřikování směsi vody a tuku z pánve. Další přísady margarínům dovolují hnědnout a pěnit, aby vypadaly na pánvi stejně, jako když se rozpouští máslo. Barviva dodávají umělému tuku nažloutlou barvu a antioxidanty se starají o trvanlivost.

Marmelády a džemy

Vypadají jako od babičky, ale nejsou. Ve sklenicích s průmyslově vyráběnými džemy číhá spousta chemie, a to je dáno hned několika důvody. Továrny musejí vyrábět po celý rok a nejen v době sklizně. Proto meruňky, jahody, rybíz skladují do zásoby. Ošetří je chloridem vápenatým, což pak zaručuje, že v džemu cítíme i vidíme celé kousky. Nebo se používá siřičitanem ošetřená ovocná kaše. Ovocná složka je navíc nastavena želatinou, která působí jako náhražka dražší suroviny. Barviva přidají bledému ovoci působivý odstín... To je hrůza, co?

A teď si vezměme éčko po éčku…

Pozor na zrádná barviva!

Za velmi škodlivé chemické přísady považuji barviva. Zvláště agresivní jsou tyto:

E 102 TARTRAZIN

Je to žlutooranžové barvivo, které se velmi často používá v nápojích, pečivu, sušenkách, masných výrobcích, uzeném tresčím mase, instantních omáčkách, cukrárenských výrobcích a rychlém občerstvení. Je obsaženo například ve vanilkovém pudinku v prášku, bonbónech. Tartrazin vyvolává kopřivku, alergie, hyperaktivitu u dětí a dýchací problémy.

E 110 ŽLUŤ 2G

Je to žluté barvivo používané v čokoládových nápojích, náplních ovocných koláčů, želé, sladkém pečivu, instantních polévkách, dezertech, sušenkách, strouhance, kompotech a zavařeninách. Žluť 2g je obsažena ve vanilkových pudincích, hořčicích, lentilkách, bonbónech. E 110 vyvolává bolesti hlavy, alergie, hyperaktivitu u dětí. E 124 PONCEAU YR

Je to červené barvivo do masových past, rajské instantní polévky a omáčky, výrobků z jahod a ve směsích pro sladké pečivo.

Mezi velmi škodlivé konzervační látky patří…

E 220 OXID SIŘIČITÝ

Oxidem siřičitým se silně síří vína a sušené ovoce (meruňky, broskve, švestky, rozinky, fíky). Když je totiž necháme přirozeně uschnout, tak zhnědnou a nejsou tak vzhledné. A cena za krásu? Povolený limit oxidu siřičitého je pro meruňky dva gramy na kilo, ale často se překračuje.

Proto by se sířené sušené ovoce mělo před jídlem dobře opláchnout proudem teplé vody a konzumace by se neměla přehánět, zvláště u citlivých jedinců a u dětí. Značně sířené jsou též banány, jablka i hrušky. Asi pětina populace je na oxid siřičitý alergická. Siřičitany způsobují zarudnutí, otoky hrdla, svědění úst, pokožky, bolesti hlavy, poruchy zažívání. Nejlepší je se jim úplně vyhnout a kupovat sušené ovoce v biokvalitě. E 222 HYDROGEN SIŘIČITAN SODNÝ

Je to konzervační látka užívaná v pivu a vínech. Používá se též jako bělidlo. Rovněž způsobuje řadu zdravotních problémů od alergií přes astmatické záchvaty, migrény, poškození střev.

E 223 METASIŘIČITAN SODNÝ

Je to konzervační látka používaná u uzenin, konzervovaných omáček, nakládaných cibulek, bramborové kaše v sáčku a u pomerančových džusů. Na tuto látku má většina populace alergii, vyvolává migrény, závratě, alergie. Určitě je lepší se jí vyhnout.

E 621 GLUTAMAN SODNÝ, E622 GLUTAMAN DRASELNÝ, E 623 GLUTAMAN VÁPENATÝ

Glutamany se obvykle získávají z cukrové řepy. Používají se pro zvýraznění chuti masa, polévek, pikantních výrobků z prodejen rychlého občerstvení, instantních čínských polévek, ochucovadel a polotovarů. Glutamany nemají nejlepší pověst. Je totiž známo, že někteří výrobci je používají, aby zakryli nevýraznou chuť výrobku připraveného z méně kvalitních surovin.

Zvlášť vydatně jsou jimi napěchované levné uzeniny. Oblibu získaly proto, že dodávají a zvýrazňují masitou chuť. V roce 1968 byl popsán tzv. „syndrom čínské restaurace“, který se projevuje zarudnutím pokožky, pocitem na zvracení, migrénami a bušením srdce. Glutamany jsou totiž typické pro čínskou kuchyni. Jsou zdraví velmi škodlivé a nepřípustné pro děti.

Rakovinotvorné chemické přísady…

Zde chci uvést velmi problematické látky, které způsobují a podporují zhoubné bujení.

E 123 AMARANT

Amarant je červené barvivo používané v nápojích, limonádách, náplních ovocných koláčů, želé, sladkém pečivu, polévkách a omáčkách v sáčku, masových směsích a beefburgerech. Je velmi nebezpečný.

E 131 PATENTNÍ MODŘ

Je to modrofialové barvivo užívané hlavně v bonbónech. Rodiče by měli pečlivě kontrolovat složení cukrovinek.

E 142 ZELEŇ S

Je to zelené barvivo užívané u zeleného konzervovaného hrášku, instantních polévek a omáček, mátové šťávy a nápojů a želé a bonbónů hlavně s příchutí limetek. Tato přísada je rakovinotvorná. E 210 KYSELINA BENZOOVÁ

Kyselina benzoová je konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, ale vyrábí se uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu, instantní kávě a sirupech proti kašli prodávaných v lékárnách. Dále se jí konzervují nealkoholické nápoje, džemy, chléb s delší trvanlivostí, kečupy a hořčice. Kyselina benzoová je rakovinotvorná a mimo to benzoany způsobují astmatické záchvaty a lokální reakce při kontaktu s pokožkou. Zvláště nebezpečná je pro děti.

E 211 BENZOAN SODNÝ

Je to konzervační látka používaná u konzerv, nealkoholických nápojů, šťáv, sirupů a sladkostí. Je také velmi nebezpečná.

E 213 BENZOAN VÁPENATÝ

Je to konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, ale vyrábí se i uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu a instantní kávě. Benzoan vápenatý může způsobit rakovinové bujení.

E 214-219 SOLI KYSELINY HYDROXYBENZOOVÉ Jsou to konzervační látky, které se přirozeně vyskytují v čaji a malinách, ale vyrábí se uměle a používají se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátových zálivkách, v pivu a instantní kávě. Jsou pro zdraví velmi škodlivé.

E 249 DUSITAN DRASELNÝ

Dusitan draselný je konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. Tyto konzervační látky, které dávají párečkům a salámům při pečení báječnou červenou barvu jsou velmi karcinogenní a u malých dětí vyvolávají vážnou chorobu methemoglobinémii (tzv. modrání kojenců). Děti, nemocní a staří lidé, ale i ostatní by se měli před touto látkou držet opravdu na pozoru!

E 250 DUSITAN SODNÝ

Dusitan sodný je konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. E 249 a E 250 jsou jedinými konzervanty, jenž jsou schopny ochránit uzeniny před bakterií Clostridium botulinum, která způsobuje botulismus, neblaze proslulou otravu klobásovým jedem. Dusitan sodný je také rakovinotvorný.

E 252 DUSITAN DRASELNÝ

Dusitan draselný se užívá pro konzervaci a ochranu masa. Výzkumy prokázaly jeho karcinogenní účinky.

Levné není kvalitní!

Proč stále nevěříme tomu, že příliš levné výrobky nemůžou být kvalitní? Kolik rajčat asi může obsahovat 900 g kečupu za 14 korun nebo džem za 20 korun? Za zamyšlení to určitě stojí, že?

Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!

Doporučujeme

Články odjinud