VŠE, CO JSTE NEVĚDĚLI O SPÁNKU

| Autor: Helena Míková | Rubrika: Zdraví

Spíte dobře? Nebo naopak nemůžete usnout, v noci se často budíte a ráno jste mnohdy ještě unavenější než večer? Kvalitní spánek je indikátorem zdraví a současně i podmínkou naší dobré kondice.

VŠE, CO JSTE NEVĚDĚLI O SPÁNKU

V posledních letech bohužel dramaticky narůstá výskyt spánkových poruch,“ říká na úvod vedoucí Institutu spánkové medicíny při Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech MUDr. Jitka Bušková, Ph. D. „Nespavostí (insomnií) v současnosti trpí asi 20 procent naší populace, což souvisí především s enormním pracovním stresem, nepravidelnou pracovní dobou a nevhodnou spánkovou hygienou,“ dodává.

Význam spánku

Možná jste si už sami kladli otázku, k čemu že je spánek vlastně dobrý. Zbaví nás sice únavy, ale zároveň zabírá poměrně dost času! Zpravidla spíme něco kolem 7-8,5 hodin denně, což tedy není zrovna málo, a na první pohled se může zdát, že tento čas de facto ztrácíme a mohli bychom ho věnovat zcela něčemu jinému, mnohem „užitečnějšímu“. Nicméně není tomu tak. Spánek ke svému životu nutně potřebujeme, stejně jako vzduch, jídlo a pití. „Je nezbytný nejen pro každodenní obnovení činnosti mozku (paměť, pozornost, soustředění a tak dále), ale vůbec pro celkový vývoj a řízení organismu. Závisí na něm mimo jiné také energetický metabolismus mozku, endokrinní funkce a správně fungující imunitní systém,“ podotýká lékařka.

Prospíme až třetinu života!

Dokud jsme mladí, zvládáme své každodenní aktivity s lehkostí, i pokud sem tam nedostaneme dávku spánku, kterou naše tělo běžně potřebuje. Se zvyšujícím se věkem však naše odolnost při nedostatku spánku rapidně klesá, cítíme se unavení, nesoustředění, neschopní přemýšlet a rychle reagovat. Je známo, že pokud spánek trvá méně než 7 hodin, tento stav se projeví větší tendencí říkat si o spánek v průběhu dne.
Zároveň je důležité zdůraznit, že potřeba spánku je zcela individuální. Jistě ve svém okolí znáte někoho, kdo spí cca 4 hodiny denně, přesto je čilý jako rybička. Nezbývá než mu jen tiše závidět. Tyto rozdíly mají mimo jiné genetické podklady, takže pokud se podíváte na své rodiče a jejich spánkové návyky a potřeby, možná se uvidíte jako v zrcadle. V každém případě nikdo nedokáže nespat více než pár dní, poté přirozeně nastává kolaps organismu.

Sovy versus skřivani

Co myslíte, spí lépe a kvalitněji tzv. sovy, nebo skřivani? Pro upřesnění, skřivani chodí poměrně brzy spát (kupříkladu kolem 22. hodiny), ale ráno jim nečiní problém vstát v 6 hodin i dříve. Naopak jsou lidé, které nedostanete do postele dříve než o půlnoci s tím, že vstávají nejdříve kolem osmé (!), a pokud někde musejí být brzo ráno, nejsou schopni ani srozumitelně komunikovat, natož něco důležitého zařídit. Mnozí lidé samozřejmě oscilují někde uprostřed těchto dvou extrémů... Vraťme se však k otázce: Spí lépe a kvalitněji sovy, či skřivani? „Sovy, tedy osoby s vyhraněným večerním chronotypem, hodnotí svůj spánek jako méně kvalitní než osoby s ranním chronotypem nebo nevyhraněné. Také je známo, že bývají častěji depresivní, více konzumují alkohol a jsou obecně náchylnější k poruchám spánku,“ podotýká k této problematice MUDr. Bušková.

Co se děje během spánku

„Rozlišujeme takzvaný REM spánek, jinak také paradoxní spánek, známý rychlými pohyby očí, a tři stadia NREM spánku, což je takzvaný synchronní spánek. V průběhu noci se jednotlivá spánková stadia střídají podle určitých pravidel. Noční spánek je organizován v cyklech (zhruba 90minutových), které začínají povrchovým NREM spánkem s postupným prohlubováním a jsou zakončeny REM spánkem.
Hluboký NREM spánek se objevuje především na začátku noci, tedy v prvních dvou hodinách, zatímco REM spánku přibývá k ránu,“ vysvětluje lékařka. „Spánek je aktivní děj, ke kterému je potřeba souhra mnoha mozkových center; nejedná se o prostý nedostatek bdělosti, jak se mnozí lidé domnívají.
Jednotlivá spánková stadia se liší různým řízením většiny pochodů centrální nervové soustavy (CNS), úrovní metabolismu a behaviorálními projevy.“

Původ snů?

Jak podotýká doktorka Bušková, výzkum snů znesnadňuje skutečnost, že sen představuje mentální aktivitu, která je vázaná na spánek, a není tedy přímo přístupná.
Jedná se pouze o jakousi vzpomínku na sen.

Existuje řada kognitivních a neurologických teorií snění, které považují sny za pouhý vedlejší produkt zpracování informací nebo neuronálních procesů ve spánku, jež nemají žádný psychologický význam. Na druhou stranu jsou sny velmi ceněny v psychoterapeutické práci, kdy je jim přičítán značný význam při řešení citových problémů a zvládání duševních traumat.

„Dříve byli vědci přesvědčeni, že sny se zdají pouze v REM spánku, nyní se ukazuje, že se člověku zdají prakticky celou noc, během všech spánkových stadií.
Přičemž REM sny bývají delší, emocionálnější, scéničtější, zatímco NREM sny jsou spíše jednoduché fragmentární myšlenky, obrazově chudší, často řeší aktuální otázky. Neplatí to samozřejmě absolutně. NREM sny z pozdní fáze spánku jsou delší a halucinatornější a celkem 10 až 30 procent NREM snů nelze pomocí žádných kritérií odlišit od REM snů. Pokud tedy vezmeme v úvahu, že NREM spánek tvoří 75 procent celkové doby spánku, je pravděpodobné, že i NREM sny představují významnou část typických vybavených snů,“ přibližuje odbornice.

Noční můra a noční děsy

Jistě jste se někdy uprostřed noci probudili s výkřikem, děsem v očích, třesem celého těla, s chutí utéct kamsi daleko. Ne vždy jsou naše sny příjemnou procházkou růžovým sadem. „Navštívit“ nás mohou noční můry nebo noční děs. Jak se orientovat?

Pokud jde o noční můru, je to děsivý sen, který vede k probuzení, kdy máme téměř hmatatelný pocit právě prožité hrůzy, kterou si navíc zpravidla pamatujeme. Noční můry se vyskytují v REM spánku, tedy převážně ve druhé polovině noci, na rozdíl od nočního děsu, který patří mezi parasomnie vázané na NREM spánek. Noční děs bývá stejně jako noční můra spojen s nějakou mentální aktivitou, ale vzpomínka je minimální, útržkovitá.
Snové fragmenty jsou však provázeny extrémní panikou, člověk prožívá pocity strachu a ohrožení, aniž by přesně věděl proč, ráno si navíc tyto stavy zpravidla vůbec nepamatuje.

Záhadná náměsíčnost

„Patří též mezi takzvané NREM parasomnie neboli poruchy probouzení z NREM spánku. Tyto poruchy jsou nejčastější příčinou komplexního chování ve spánku, jako je chůze po bytě, přerovnávání věcí, člověk ve stavu náměsíčnosti si může odnést přikrývku a usnout na jiném místě, může se vymočit mimo toaletu, ale také psát e-maily či textové zprávy, připravit si jídlo nebo i usednout za volant,“ říká MUDr. Bušková a dodává: „Dlouho převládal názor, že parasomnie jsou projevem nějakého psychiatrického onemocnění, ale to už v současné době neplatí. Náměsíčnost jako taková se vyskytuje asi u 17 procent dětí, často v adolescenci zcela vymizí, nicméně často ve vysokém procentu přetrvává do dospělosti, někdy v dospělosti dokonce vzniká (u 3 až 4 procent dospělé populace).“

Osobu ve stavu náměsíčnosti nebuďte, mohlo by dojít ke zmatenosti či agresivitě. Jemně a klidně ji odveďte zpět na lůžko.

Někdo se s takovýmito nočními epizodami parasomnií setká pouze v dětství nebo několikrát v dospělosti, u jiného si podávají dveře velmi často. Co epizody NREM parasomnie může navodit? Kupříkladu horečka, nadměrný stres či psychické vypětí, nedostatek spánku nebo také nadměrná konzumace alkoholu. Mohou se objevit jako reakce na neznámé prostředí, kupříkladu na dovolené, letním táboře, služební cestě nebo po přestěhování se na nové místo.

„Parasomnie často bývají dědičné. Zejména v případě častých a potenciálně nebezpečných epizod je vhodné provedení polysomnografického vyšetření spánku k vyloučení jiné spánkové poruchy, která by tyto epizody mohla spouštět. Současně je vhodné kombinovat toto vyšetření s EEG monitorováním spánku, neboť je potřeba vyloučit, že se nejedná o epilepsii vázanou na spánek,“ uvádí MUDr. Bušková.

Léčba nespavosti

Jak již bylo řečeno, spánek ke svému životu nutně potřebujeme. Máte-li dlouhodobé potíže s usínáním, nočním buzením, denní nadměrnou spavostí či jiný obdobný problém, obraťte se na svého praktického lékaře, který vás případně odešle na další vyšetření, například i do spánkové laboratoře, k odhalení pravé příčiny vašich obtíží. Je k tomu důvod, protože vám hrozí více následných zdravotních komplikací.
V léčbě se všeobecně preferují v první řadě nefarmakologické přístupy, zejména úprava životního stylu či nastolení správné spánkové hygieny, v druhém sledu pak přicházejí na řadu medikamenty. Jednou ze současných možností léčby je i podávání melatoninu, což je hormon produkovaný šišinkou v mozku, který se podílí na regulaci spánku a bdění.

Nezpůsobuje závislost a nevyvolává pocity ospalosti během dne. Samozřejmě je vždy třeba individuální posouzení situace daného člověka a správné vyhodnocení možností léčby lékařem.
V každém případě však nevěřte vyjádření svých přátel či známých, že dnes nespí téměř nikdo nebo že to je zcela „normální“. Počty „nespavců“ se sice rapidně zvyšují zejména v důsledku hektického životního stylu, ale není to jev přirozený a měli bychom mu věnovat patřičnou pozornost dříve, než nás přivede na nemocniční lůžko, ať už v podobě nemoci fyzické, či duševní.

Nedostatek spánku s sebou nese únavu, podrážděnost, psychické napětí, denní poklimbávání, nesoustředěnost, poruchy paměti a nálady, narušení mezilidských vztahů, a zejména úbytek energie, kterou potřebujeme pro jakékoli své aktivity.

Spánek řídí „biorytmus“, tedy naše interní hodiny v těle. V konkrétní denní a noční době náš organismus produkuje určité hormony, buď aby nám dodaly energii během dne, nebo aby se tělo mohlo zotavit. Nepravidelný spánek způsobuje, ve správných množstvích. že se tyto hormony netvoří

Spánek je stav snížené reaktivity na vnitřní i vnější podněty, má však selektivní charakter. Unavená matka spí klidně i v hlučném prostředí, nemocné dítě ji však snadno probudí i z hlubokého spánku pouhým „zavrněním“. Nadměrná spavost Vyskytuje se asi u 5 % populace. Objevuje se u osob s nedostatkem/poruchou nočního spánku (v důsledku spánkové apnoe, syndromu neklidných nohou, v důsledku netolerance směnného provozu apod.), u některých neurologických onemocnění (Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba), ale jednou z podstatných příčin bývá narkolepsie, což je chronická neurologická porucha způsobená neschopností mozku regulovat normální cykly spánku a bdění. Tito lidé jsou schopní upadnout do spánku kdekoli a kdykoli (při jídle, na kole, na poradě), bez možnosti tento stav vědomě ovlivnit. Zajímavostí je, že mívají nadmíru živé sny, které často těžce odlišují od skutečnosti.

Přesvědčení, že mozek buď spí, nebo bdí, tedy že spánek a bdění se vzájemně vylučují, je mylné. Právě parasomnie jsou důkazem toho, že probuzení může být nedokonalé, respektive že některé části mozku (ty, jež kontrolují naše chování a spoluvytvářejí paměťové stopy) mohou spát a jiné (ty, které umožňují komplexní pohyby) mohou být vzhůru. Jsme tedy schopni ve spánku jednat, aniž bychom si to uvědomovali nebo pamatovali.

Článek vyšel v časopise Moje Zdraví

Další články z rubriky

Kazí vám telefon náladu? Odložte ho!

Kazí vám telefon náladu? Odložte ho!

Včera | Když se hrbíme nad displejem chytrého telefonu, trpí nejen naše záda, ale i naše duševní pohoda.…

Intimní nepřítel: Mykózy zahajují sezónu

Intimní nepřítel: Mykózy zahajují sezónu

29. 6. | Proč máme mykózy? Svědí, pálí a přináší rozvrat do našich sexuálních životů. Vaginální mykózu za…

AVOKALYPSA: 9 důvodů, proč milovat avokádo

AVOKALYPSA: 9 důvodů, proč milovat avokádo

28. 6. | Avokádo je velkým hitem všech možných jídelníčků. Hodí se do salátů, k těstovinám, do toastů, je…

Pojmy, které vládnou zdravé výživě

Pojmy, které vládnou zdravé výživě

23. 6. | Dnešní výživa je spojena s pojmy, které jsou pro nás součástí zdravého životního stylu. Vyhledáváme…

Komerční sdělení
Domácí pekárny Vaření s dámou