V hlubinách dávnověku, před sedmi až dvěma miliony let, se naši předkové živili zejména různými plody, kořínky a travinami. Zkrátka, byli to sběrači. Zda bychom dnes s takovou stravou vystačili, je otázka. Otázka tak zajímavá, že se o ní dokonce přou renomovaní vědci.
Podle nálezů archeologů totiž naši předkové netrpěli žádnou z dnešních chronických nemocí. Nebyly nalezeny pozůstatky degenerativních onemocnění, osteoporózy, rachitismu, dokonce ani zubního kazu. O stopách po obezitě ani nemluvě. Přitom podle odborníků spotřebovali zhruba 3 000 Kcal.denně, což je víc, než činí průměrná spotřeba dnes ( 2 400 Kcal.). Glycidy získávali naši předkové z hlíz, medu a bobulovin. Později, když se klima oteplilo, i z kaštanů a žaludů.
Zdraví zůstávali naši prapředci i poté, co se stali lovci. Důvod je jednoduchý: maso divokých zvířat neobsahovalo zdaleka tolik tuků. Poté, co lidé začali upravovat potravu i tepelně ( zhruba před 400 000 lety), zbavili se parazitóz i různých jiných nebezpečí, která s sebou nese výhradně syrová strava.
Paradoxně se lidstvu podstatně zhoršilo zdraví poté, co začali konzumovat bohatší stravu. Změna způsobu života a stravovacích návyků, především konzumace tuků, mouky a mléka, podle některých vědců zavinila nejen celkový pokles průměrné výšky člověka o 10 centimetrů, ale i choroby jako jsou cukrovka a kardiovaskulární onemocnění.
Kořínky a bobule by dnes asi málokoho uspokojily, ale proč si tak trochu nezahrát na Kromaňonce a nezařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, suchých plodů a ořechů? Neměli bychom ani zapomínat, že k „prehistorické dietě“ patřil neodmyslitelně pohyb. (Plus)