Záludný citový stres

Záludný citový stres

Nejzáludnější a nejskrytější příčinou nemocí je pravděpodobně stres citový. Nejvíce traumatizující události v životě mohou mít za následek onemocnění rakovinou, je známo, že smrt partnera je často podnětem pro vznik rakoviny o 18 měsíců až dva roky později. Dalšími deprimujícími zážitky, které si vybírají svou daň na našem imunitním systému, jsou rozvod, ztráta zaměstnání, zhroucení životního cíle....

Záludný citový stres

Velké procento pacientů ( udává se i více jak 70%), kteří onemocněli rakovinou, prožívali nadměrný stres. Jestliže si vzpomeneme na příklady ze svého okolí, nezbývá často, než souhlasit. Možná, že i někteří z nich žili zdravým životem, jedli organicky pěstované potraviny, nepili ani nekouřili, měli dostatek pohybu, a přesto onemocněli rakovinou. Pokud se ovšem více zamyslíme, zjistíme, že na vině byly potlačené stresy, nebo stresy, které nebyly považovány za dlouhodobé, jako například smrt blízké osoby. Ovšem životní krize a nevyrovnávání se s citovými stresy bychom neměli ignorovat. 

Nejzáludnější a nejskrytější příčinou nemocí je pravděpodobně stres citový. Nejvíce traumatizující události v životě mohou mít za následek onemocnění rakovinou, je známo, že smrt partnera je často podnětem pro vznik rakoviny o 18 měsíců až dva roky později. Dalšími deprimujícími zážitky, které si vybírají svou daň na našem imunitním systému, jsou rozvod, ztráta zaměstnání, zhroucení životního cíle....Emoce jako strach, zármutek, starosti, jak citové, tak i finanční, bychom proto měli hodnotit jako nezávislí pozorovatelé, pěkně zvenčí, tak jako to děláme u problémů druhých lidí. Problém už nebude tak neřešitelný ani tolik závažný, neměli bychom se s ním uzavírat.

Jednou z nejošklivějších emocí je zlost, důsledkem stresu je menší produkce lymfocytů, čímž se snižuje obranyschopnost organismu. Pokud se rozčilujeme pro sebemenší záminku, umožňujeme vznikat velkému množství rakovinotvorných látek jako vedlejšímu produktu žlázového metabolismu. Ty následně mohou poškodit zdravé buňky v organismu.

Míra stresu vyvolaná nějakou událostí je u každého jedince jiná. Stres má vliv na celé tělo, třeba trvalým pocitem únavy, která nemá žádnou zjevnou příčinu. V konečném důsledku ale podlehne nejslabší část těla. Je nutné změnit postoj se stresům, je to jediný způsob, jak se vyhnout vzniku nežádoucích fyzických změn.

Autor: Dana Alsherová

Doporučujeme

Články odjinud