V období, kdy teplota klesá hluboko pod bod mrazu, sice zpravidla nedochází ve velkém k epidemiím chřipek, zato se v této době projevují nemoci spojené s prochladnutím. I obyčejná rýma se může rychle změnit ve vleklé nepříjemné onemocnění.
Jen si vzpomeňte, jak často se strachujeme o zdraví svých dětí, když si stěžují na bolest v uších. Bolest uší je nepříjemná záležitost. Zánět středního ucha je asi nejčastější nemoc, která nás v této souvislosti napadne. „Akutní zánět středouší je častým onemocněním hlavně u dětí ve věku od 3 měsíců až do 8 let. Jeho výskyt je často v dětství spojen především se zvětšenou nosní mandlí,“ říká MUDr. Maja Stříteská, která dlouhodobě spolupracuje s portálem lekari-online.cz.
„Podstatou nemoci je nesprávná funkce Eustachovy tuby, která špatně ventiluje středouší. Tím dochází k podtlaku ve středouší, při zánětlivém procesu v nosohltanu tak může dojít k přenesení infekce z nosohltanu směrem do středouší a vzniká tak virový či bakteriální zánět středouší,“ vysvětluje doktorka Stříteská.
Jak této nemoci předcházet?
MUDr. Maja Stříteská doporučuje dbát především na to, aby děti byly v tomto počasí funkčně teple oblečeny, zapomínat bychom určitě neměli především na čepici a šálu volně přes ústa, aby dítě nevdechovalo zbytečně mrazivý vzduch. Doma zvlhčovat vzduch, nepřetápět, při rýmě na noc polohovat postýlku, ale nejdůležitější je učit dítě správně smrkat, či ihned při rýmě odsávat z nosíku.
Klinický obraz
„Typický průběh je, že po několika málo dnech rýmy (někdy hned s nástupem rýmy), zhoršeného dýchání nosem, teploty a neprospívání, začne dítě bolet ucho. U zcela malých dětí, které ještě neumějí své bolesti popsat, patří k varovným signálům to, že je dítě neklidné, plačtivé, tahá si za ouško, lehá si na něj, v noci nespí a pláče. Většinou se bolest stupňuje během dne spolu s teplotou a večer dosahuje maxima,“ popisuje MUDr. Stříteská. Často rodiče musí v noci s dítětem na pohotovost, kde dítěti mohou bubínek propíchnout, aby sekrece ze středouší odtékala.
Hlavním úkolem a cílem léčby je obnovit ventilaci středouší, tedy v podstatě rázná léčba rýmy či zahlenění horních cest dýchacích obecně. Léčba závisí na pokročilosti zánětu. „Pokud přijdou rodiče s dítětem ve fázi počínajícího zánětu středouší, kdy je zatím bubínek vpáčený (ale už často velmi bolestivý), dostane dítě zatím jen nosní kapky a analgetické kapky do ouška, eventuelně mukolytika,“ říká Stříteská. Nosní kapky typu Olynth, Nasivin se snaží sliznici zanemizovat (oplasknout) a tím dosáhnout volnosti ústí ET. Mnohdy se pouze touto léčbou a smrkáním, či odsáváním z nosu zabrání rozvoji středoušního zánětu. „Pokud je už bubínek zanícený a vyklenutý, provede se většinou paracenteza (propíchnutí bubínku) a sekrece se odebere na bakteriologickou kultivaci. Dítě dostane opět nosní kapky, dle vytékající sekrece také antibiotika, nebo se dle stavu dítěte může počkat až do výsledku výtěru,“ vysvětluje MUDr. Maja Stříteská. Kontroly se naplánují dle nálezu na bubínku. Důležité jsou ještě i další kontroly po akutním středoušním zánětu až do doby, než je středouší opět vzdušné, bez sekrece, což může trvat i měsíce.
Bolest v uších nepodceňujte, při kritickém tlaku ve středouší může dojít k samovolnému protržení bubínku a uvolnění odtoku sekrece do zvukovodu (spontánní perforace bubínku).
Zánětlivě změněné nejsou jen sliznice středouší, ale i sliznice sklípků spánkové kosti (tedy sklípky kosti za uchem - vzniká vždy i tzv. mastoiditida - ta při nekomplikovaném průběhu odeznívá spolu se středoušním zánětem). Tyto sklípky za uchem mají také blízký kontakt k mozkovým plenám. „Sklípky se můžou zduřelou sliznicí a hustou zánětlivou sekrecí ucpat a vznikají pak různé komplikace středoušního zánětu,“ dodává Stříteská. Tlakem středoušního patologického obsahu také může docházet ke dráždění vnitřního ucha (při neléčeném středoušním zánětu se tak infekce může přenést i na vnitřní ucho a vzniká tzv. labyrintitida), dítě pak může mít i závratě, zvrací, apod.
Zdroj: KKAS